Profesor Keller: Kalousek se chová jako každá politická mrtvola, která neví, že už nežije. Pehe se ztrapňuje nonstop. Vysoké školy musejí brát téměř každého. Takový je dnešní stav demokracie

24.05.2018 19:04 | Zprávy

AUDIT ČESKÉ SPOLEČNOSTI „Miroslav Kalousek není zajímavé téma. Chová se jako každá politická mrtvola, která neví, že už nežije. Přitom je tak neprozřetelný, že se ještě těší na smrt druhých,“ říká profesor sociologie a europoslanec za ČSSD Jan Keller.

Profesor Keller: Kalousek se chová jako každá politická mrtvola, která neví, že už nežije. Pehe se ztrapňuje nonstop. Vysoké školy musejí brát téměř každého. Takový je dnešní stav demokracie
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Keller

Sociolog Daniel Prokop publikoval nedávno studii, dle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 1989, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Dává dnešní doba, třeba poslední rok, důvod zříkat se listopadových hodnot a přistupovat na politiku Zemana a Babiše?

Politika Miloše Zemana je něco hodně odlišného od politiky Andreje Babiše. Pokud to někdo smíchává a navíc to dává do protikladu k listopadovým hodnotám, tak toho mnoho z politiky nepochopil. Domnívám se, že generace ve věku 50 let má více rozumu než ti, kdo se její preference pokoušejí tak zvláštním způsobem analyzovat.

Odumírání tradičních politických stran, na jedné straně ČSSD, na druhé straně liberální, proevropské pravice. Mohou si za to samy? Když například sledujete rétoriku Miroslava Kalouska o demokracii, obraně hodnot listopadu 1989, obraně Evropské unie, boji proti Rusku, boji za Tibet... Nedrží se Kalousek a ostatní témat, která jsou vyčichlá?

Miroslav Kalousek není zajímavé téma. Chová se jako každá politická mrtvola, která neví, že už nežije. Přitom je tak neprozřetelný, že se ještě těší na smrt druhých. Krize tradičních pravicových a levicových stran je ovšem téma velké a závažné. Je to téma komplikované, takže se obávám, abych to v krátké odpovědi příliš nezjednodušil.

Aspoň jeden z řady faktorů, které to způsobily. Strany nalevo a napravo od středu se po druhé světové válce shodly na principech sociálně tržní ekonomiky. Ta ovšem fungovala v rámci národních států. Pravice dohlížela na to, aby trh nebyl příliš regulován, levice zase na to, aby se firmy chovaly sociálně zodpovědně, tedy aby v rámci přerozdělování přispívaly na tržně neúspěšné.

S globalizací, s příchodem velkých korporací a posílením finančního sektoru na úkor toho, čemu se někdy říká reálná ekonomika, přestávají ekonomičtí giganti potřebovat pravici i levici. Dokáží si na jakémkoliv státu vynutit maximálně vhodné podmínky a mohou stát kdykoliv opustit, pokud by se měli s někým dělit, či chovat se sociálně zodpovědně. Ohlídají si prostor pro své zájmy lépe, než to dokázala pravice, a mohou ignorovat zájmy ostatních, aniž by jim v tom nějak zvlášť bránila levice. Pokud se jim někdo postaví, obviní ho z populismu a nechají ho symbolicky lynčovat v médiích. Politiky ponechávají formálně u moci hlavně proto, aby příliš nestoupla míra nezaměstnanosti. Takový je dnešní stav demokracie.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Andrej Babiš byl položen dotaz

Připravujete se na brzký konec v politice?

Aspoň na mě to tak přijde, když se ujímáte zpět Agrofertu. A je to tedy tak, že ten svěřenecký fond byl jen taková klička jak šikovně obejít zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Keller: Je fajn, že si platově přilepšíme až počátkem třetí světové

9:10 Keller: Je fajn, že si platově přilepšíme až počátkem třetí světové

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Časy se mění. Tak nazval další svou stať pro ParlamentníListy.cz sociolog a fi…