Před týdnem se na Václavském náměstí konala protivládní demonstrace, na kterou, pokud mám správné informace, jste se také chystal. Jaké máte z této akce pocity?

Já jsem se nakonec nezúčastnil. Ale samozřejmě jsem tu demonstraci pozoroval, takže celou tu záležitost, myslím, jsem docela dobře pochopil.

A domníváte se, že to k něčemu povede, že vláda alespoň některé ty požadavky, jež na demonstraci zazněly, zohlední?

Tak samozřejmě, že v prvním okamžiku byli představitelé vlády v šoku. Vyjádření premiéra a některých dalších svědčí o tom, že prostě nejsou té reflexe schopni. Mainstreamová média sice operují se 70 tisíci lidmi na ploše Václavského náměstí, ale to náměstí bylo úplně plné. Takže já bych spíš odhadl, že to bylo nejméně 100 tisíc lidí.

Premiér vidí toto shromáždění jako určitý výsledek práce ruských trollů, což je nesmyslné. Zatím to tedy svědčí o tom, že nejsou schopni se poučit. Vedou zmatené řeči o jakési podpoře, ale zatím nedělají nic. Když něco dělají, tak nedostatečně nebo pozdě. Vůbec si neuvědomují vážnost a kritičnost situace, že jsme na pokraji ohromné společenské krize, která může skutečně přerůst v kompromitaci celého společenského systému.

Vy jste ve svém blogu na webu Vasevec.cz zmínil, že se premiér snad učil u Miroslava Štěpána. Ten před více než 30 lety řekl, že „v žádné zemi neexistuje, aby patnáctileté děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být“. Právě tato jeho slova tehdy lidi pobouřila, a pokud vím, rozjela další akce. Budou mít slova premiéra Petra Fialy podobný dopad?

Myslím, že on jenom přilévá olej do ohně. Ta neschopnost vlády cokoliv konkrétního udělat je pobuřující a bude vyhánět lidi do ulic. Ale během dvou tří měsíců budou pod tlakem mnohem důležitějších událostí. Teď se lidé obávají o budoucnost. Zatím mají v rukou jenom složenky, respektive předpisy plateb energií, které budou platit v tomto čtvrtletí. Vidí v obchodech růst cen potravin, platí za pohonné hmoty vyšší ceny, než platili před rokem, rokem a půl. Ale k té skutečné krizi dojde v okamžiku, kdy se zastaví dodávky plynu z Ruska.

Kam až může tato situace vygradovat?

Jsou dva signály z Ruska, které říkají, že Rusové v podstatě jsou k tomu odhodláni. Protože upřímně, ta Putinova garnitura hraje také o svůj život. Takže použije prostředky, které zatím ještě nepoužila. V tuto chvíli Gazprom v podstatě prodlužuje rekonstrukci na Nord Streamu 1. Mluvčí Kremlu Peskov se vyjadřuje, že pokud nebudou odvolány sankce – a teď je otázka, jestli myslí sankce na dodávky technologií pro rekonstrukci těch turbín a dalších zařízení na Nord Streamu, nebo jestli to myslí celkově –, tak že se dramaticky sníží dodávky plynu do Evropy. Přestanou se naplňovat zásobníky, které jsou řekněme na několik týdnů. V případě ČR je to krytí spotřeby na asi 6 týdnů, ne na čtvrt roku, jak tvrdí vláda.

No a skupina G7 přilila olej do ohně svým prohlášením, že vůči Rusku zastropuje ceny plynu a ropy. Načež ruské politické elity, ústy bývalého prezidenta Medveděva reagovaly tím, zcela nepochybně s vědomím nejvyššího svého představitele, že v tom případě zemím, které by uplatnily tento postup, budou zastaveny dodávky plynu a ropy. A to by ve svých důsledcích znamenalo, že se v několika příštích týdnech omezí chod průmyslu, nebo se dokonce chod některých průmyslových odvětví zastaví. Mám na mysli automobilový průmysl, sklářský průmysl, ale také třeba elektrotechnický průmysl... čili ty nosné průmyslové obory.

A plnou měrou by to samozřejmě dopadlo i na obyvatelstvo. Takže bavit se o nějakých úsporných tarifech, to je podle mého názoru dětská hra. Tady už se hraje hra mnohem vyšší, kterou čeští politici – a obávám se, také velká část politiků sloužících Bruselu – nepochopila. Že v podstatě hrají o osud nejen svůj, což by mě vcelku ani nevadilo, kdyby tihle hlupáci skončili – ale že hrají také o osud občanů svých zemí a o osud Evropské unie. Protože, pokud EU nezvládne energetickou krizi, no tak podle mého názoru EU nemá to, čemu se říká smysl existence. Takže může dojít k dalekosáhlým politickým změnám na kontinentě, a ty samozřejmě mohou vyústit v chaos.

Jaké ale navrhujete řešení?

Řešením je podle mého názoru ukončit okamžitě válku na Ukrajině. Vrátit se do normálnější a postupně do normální situace. Vrátit lidem jejich životy před tímto „dobrodružstvím“, na kterém má Západ, především vedení NATO a také Spojené státy, svůj velký podíl. Protože kdyby netrvali na rozšíření NATO na Ukrajinu, tak by k tomuto ruskému ataku na Ukrajinu nedošlo.

No a teď ukrajinské vedení chce přesvědčit evropské politické elity, že je schopno vybojovat si své území samo a že to má smysl. No tak se dozvídáme, jak Rusové ustupují z nejmenovaných měst a z nejmenovaných vesnic. Takže buďto tyhle útoky jsou imaginární a jenom propagandistické, v podstatě tak, jak jsme to viděli v Ostře sledovaných vlacích, když přijede kolaborant na železniční stanici a vykládá užaslému publiku, těm zaměstnancům, jak to ti Němci důmyslně dělají, že vlastně nahánějí Rusy a spojence do pasti, aby je pak vojensky zničili...?

Já si myslím, že to je hra, která špatně začala a ještě hůř skončí. Ta situace je vážná a myslím si, že si to vůbec české politické elity neuvědomují. Možná snad částečně někdo v hnutí ANO, asi i Okamura. Ale vládní představitelé melou pořád to samé, drží se svých manter, a hlavně dělají politiku, která není v našem národním zájmu.

Je šance, že třeba ty další demonstrace, které se chystají, mají šanci něco změnit? Například v říjnu se chystají do ulic i odboráři, ještě předtím se prý chystají demonstrace v řadě větších měst…

Myslím, že takhle vláda už je v zásadě mrtvá. Tahle vláda není schopná nic změnit na své politice a vyústí to bohužel v tu reálnou krizi, o které jsem hovořil. Jakmile se zastaví import ruských surovin do Evropy. Rusové už našli jiná odbytiště, to jejich hospodářství se kvůli sankcím nezhroutilo. Naopak „dík“ sankcím máme problémy my, s vysokou inflací, s poklesem životní úrovně… Ale to jsou v podstatě drobné problémy proti tomu, co může přijít, pokud se zastaví přísun energetických surovin z Ruska.

Vysvětlujete, že řešením je ukončení konfliktu na Ukrajině. Na to ale to zatím nevypadá. Takže co jiného dělat, existuje i jiné východisko, z vašeho pohledu?

Pokud politické elity, včetně českých, nepůjdou touto cestou, tak dojde ke katastrofě, o které mluvím a kterou si umím barvitě představit. Možná že mám výhodu, nebo spíš nevýhodu proti některým jiným politikům, a sice že vím, že po písmenu A následuje i v politice B a C a pak D a E. Bohužel si myslím, že tuhle malou politickou násobilku české, ale ani evropské politické elity nedokážou zvládnout. Ty se dostaly do vleku Spojených států – no a USA mají své zájmy.

Je otázka, co USA sledují. Ale pokud jde o nějaké konflikty ve světě, pokud si vzpomínám, tak po ukončení války v Tichomoří vítězstvím nad Japonskem, poté Spojené státy nevyhrály jedinou válku. Vzpomeňme si na Afghánistán, kde jim vyprášili kožich i přes ohromnou technologickou převahu, kterou měli. Vzpomeňme si na Vietnam. Vzpomeňme si na Koreu, kde to dopadlo řekněme remízou, ale ne vítězstvím Spojených států. Vzpomeňme si třeba i na Irák, kde sice Spojené státy vojensky zvítězily, no ale co vyhrály? Vyhrály to, že ta dnešní irácká vláda se stále více přiklání k Iránu. To je vítězství? To je ohromná strategická prohra! Takže Spojené státy by se z toho měly poučit.

Mezi těmi politickými elitami by skutečně měli být ti nejkvalitnější lidé. Tak jako byl kdysi Kissinger nebo třeba James Baker, když si vzpomenu na ty jejich velké ministry zahraničních věcí. Ale toto, co předvádějí ve světě, je prostě debakl na debakl. A samozřejmě, že přitažlivost toho demokratického politického systému klesá – a může se také stát, pokud krize, která se blíží v té ohromné míře, nebude zvládnuta, tak lidé budou hledat třeba nějaké jiné řešení, nějaké jiné společenské uspořádání.

To jsme koneckonců zažili po druhé světové válce. První republika v očích většiny občanů skončila debaklem, „díky“ našim západním spojencům v Mnichově, „díky“ dopadům velké hospodářské krize. A po roce 1945 proto tady slavila tak obrovské volební úspěchy komunistická strana. Proto také se potom zmocnila vlády.

Domníváte se, jak někteří hlavně po té protivládní demonstraci varují, že bychom se opravdu mohli nějakým způsobem vrátit před rok 89?

To si nemyslím. Myslím, že by to bylo asi nějaké jiné uspořádání. Ale já nestojím o chaos. Bohužel, tahle vláda ve svých důsledcích, touhle svojí neúspěšnou politikou, ten chaos přivolává. Prostě vládnout by měli v republice lidé, kteří na to mají – a ne lidé, kteří si v podstatě ty své funkce vyseděli na stranických sekretariátech. Tato současná vláda je nejhorší ze všech vlád, co jsme zažili po roce 1989.

Takže se domníváte, že vláda odborníků, jak také někteří doporučují, by byla alespoň dočasně dobrým řešením?

To je jenom heslo, které nic neznamená, dokud se nezmění zahraniční politika státu. Pokud vedení státu nevyvodí závěry podobné těm, které vyvodil maďarský premiér Orbán, to znamená samostatnost rozhodování v energetické politice, no tak to můžou být čtyři vlády odborníků a nic nezmění. Protože za nimi bude tahat nitky někdo jiný.

Nejde přece o to, že bychom chtěli odejít z NATO, z EU. Ale pokud ta krize nastane, toho rozsahu, o kterém hovořím, tak tyhle organizace také budou zkompromitovány. A je otázka, jestli je to v zájmu občanů. Já si myslím, že ne. Že by to chtělo jenom prostě obratnější, schopnější vládu a změnit přístup.

Koneckonců Izrael je velkým spojencem Spojených států, ale také EU – a neuplatnil sankce vůči Rusku. Obchoduje s Ruskem čile dál. Číňané tam investují, a Izraelci v tom nevidí žádný problém. Ani ve výměně velmi sofistikovaných patentů a vynálezů, protože obě dvě země si díky pokročilosti v technologické oblasti mají co nabídnout.

Pokud velká část české politické elity vidí svůj vzor v Izraeli, tak by se měli podívat, jakou Izrael dělá zahraniční politiku. A takovou by měla dělat i Česká republika.