Co se pro Vás v posledních týdnech změnilo? Končíte kvůli své nové funkci radního Pardubického kraje jako boss železničních odborářů?
Pokud nechci zůstat za hlupáka, musím polykat neuvěřitelnou spoustu materiálů, výrazně mi přibylo práce. Snažím se ale také pomáhat kolegům v odborovém svazu, většinu činností a zodpovědnosti už ale přejímají kolegové. Směřujeme to k tomu, abychom na sjezdu, který se bude konat na jaře 2012, bylo zvoleno nové vedení, v němž nebude nikdo z vedení stávajícího.
Od jara se tedy budete věnovat jenom kariéře radního, do role odborů už nebudete mluvit?
Neodboráře ze mě někdo jen tak neudělá. Zůstanu působit v orgánech SOSADu (Svaz Odborářů Služeb a Dopravy), budu hrdý na to, když u nich budu mít nějakou pozici. Za to, že jsem odborář, se nestydím. Všude se k tomu hlásím. Role odborů je v demokratických společnostech velmi důležitá.
Jak vidíte roli odborů v Česku do budoucna? Nálada je hodně levicová...
Síla odborů se výrazně odvíjí od vlivu a postavení jejich předáků. Jestliže odbory poslední dobou částečně vyklidily pozice, které zaujímaly, je to především nečinností nebo alibismem odborových bossů. Nejsem úplně spokojen s tím, jak dnes odbory vystupují. Trvale patřím k radikálnějším zastáncům práv občanů. Jsem smutný z toho, že odboráři stále hledají výmluvy. Údajně není nálada na stávky, společnost není dostatečně naladěna na to, aby se vzepřela, aby lidé šli bojovat proti vládním reformám a podobně. Myslím si, že to vůči veřejnosti není úplně pravdivé. Je to licoměrné. Já sám jsem organizoval nejrozsáhlejší stávky v ČR, zakusil jsem se svými kolegy spoustu obav. Ale nikdy jsme se lidí neptali, jestli mají na stávkování náladu. Museli jsme kolegy přesvědčit, že jednáním nejsme schopni ničeho docílit, že stojí za to riskovat ztrátu zaměstnání i mzdy. Za nešťastná považuji i prohlášení Jaroslava Zavadila na Václavském náměstí, kde 17. listopadu mluvil o tom, že ve společnosti ještě není nálada ke stávce.
Jak se díváte na generální stávku, jsou na ni podle Vás Češi připraveni? Co by je zaktivizovalo?
Pojem generální stávka je trochu novinářská kachna. Je to nesmysl. Generální stávkou bych rozuměl to, že by všichni zaměstnanci v jednom okamžiku zastavili práci. Ale to přece nejde. Zkuste říct pilotovi letadla ve 30 000 stopách, aby začal stávkovat, aby řekl třem stům cestujícím, že stávkuje, ať si to letadlo spadne. Nebo lékaři, který právě operuje někoho po nehodě a snaží se mu zachránit život. To je nesmysl. O generální stávce často mluví šéf odborového svazu KOVO Josef Středula. Ale řekl bych, že to je stejná slibotechna jako Petr Nečas.
Proč myslíte, že odboráři se stávkami váhají?
Nevím. V Americe ve 30. letech minulého století se tak podařilo mafii ovládnout odbory, že se jim říkalo žluťácké, tedy zmanipulované. Nechci tvrdit, že je to tady podobné. Ale trochu se obávám, že to v některých případech tak být může. Nekorumpují jenom peníze, ale i moc. Řada odborových předáků je členy různých dozorčích rad a podobně. A právě v některých z těch společností se vyplácí astronomické odměny. To je možná jedna z příčin otálení odborů. Jak se říká, koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová