Jedním z bodů, kterými si Trojkoalice podmínila obnovení koalice, bylo získání budovy Kliniky na pražském Žižkově do majetku Prahy. Podporujete odkup i vy sama? Proč? Přece jen kritici namítají, že tím vlastně jde o legalizaci protiprávního jednání.

Odkup budovy podporuji, myslím, že se po opravě dá výborně využít jako sídlo různých neziskových organizací. Je velká škoda, že je taková budova prázdná a chátrá. Je na pěkném místě. Počítám s tím, že squatteři by v budově zůstali jen dočasně, než se podaří vyřídit projekt rekonstrukce. Setrvalé umístění squatterů v budově nepodporuji.

Můžete nám i jako místopředsedkyně finančního výboru prozradit částku, za niž byste byli ochotni budovu koupit, a máte i nějakou hranici, za kterou již naopak nepůjdete?

Částka, za kterou by město mělo budovu odkoupit: nevím, zatím jsem žádné odhady ceny neviděla. Cena se musí řídit odhadem, rozhodně by neměla být vyšší.

Nevadí vám, že mezi lidmi na Klinice jsou i odsouzení levicoví extremisté jako Lukáš Borl, po kterém je vedeno celostátní pátrání, nebo Igor Ševcov, jemuž soud uložil vyhoštění?

Lidi z Kliniky neznám a vůbec netuším, kdo mezi nimi je či není. Každopádně to beru jako příležitost získat příhodnou budovu pro neziskové organizace.

Řadě lidí také vadí projekt HateFree Culture, do něhož se zapojil i magistrát. Co pozitivního od zapojení očekáváte? A jak konkrétně bude forma zapojení vypadat?

Projekt HateFree podporuje, pokud vím, i vláda. Podporuje ho i Hlavní město Praha. Opravdu neshledávám nic špatného na faktu, že bychom se neměli vyžívat v nenávisti. Přihlášení se k projektu vnímám jako vyjádření postoje.

Jak jste se nechala nedávno slyšet, zlepšování životního prostředí je jedním z klíčových úkolů, před kterým stojí každý z nás. Moderní města usilují o přátelský postoj k životnímu prostředí, kladou důraz na péči o zelené plochy a velkou pozornost věnují ekologické výchově. Tyto trendy si Praha jednoznačně vzala zasvé, a to i při přidělování grantů týkajících se právě životního prostředí. Můžete být konkrétnější? Nemyslíte, že zejména v centru metropole, kde je velká hustota zástavby, zeleň chybí?

Na granty týkající se životního prostředí letos město dalo více než 13 mil. Kč. Granty byly určeny pro nevládní organizace, a to jak pro ekologickou výchovu, tak na konkrétní opatření, např. výsadbu stromů, chov včel apod. Samo město ale dává na životní prostředí řádově více, a to jak na údržbu a úpravy areálů zeleně, tak na jejich rozšiřování. Letos například probíhají velké stavební práce ve Stromovce – největší akce za posledních 100 let s opravou původních rybníků a výstavbou nových. Dále budujeme např. Park Pod Lávkou v Praze 9, zrekonstruovali jsme část Letenských sadů, v Praze 14 vznikl rozsáhlý parkový areál U Čeňku. Je toho opravdu hodně.

V centru Prahy zeleň jednoznačně chybí, v tom s vámi zcela souhlasím, ale zde bohužel zájmy na výsadbě zeleně narážejí na jiné zájmy. Projevuje se to např. u nového projektu na rekonstrukci Malostranského náměstí, kde já bych si dovedla představit daleko více vysázených stromů, záhony apod., zatímco architekti a památkáři chtějí mít náměstí holé, bez stromů, s tím, že je to historická podoba náměstí, které sloužilo jako shromažďovací a trhové místo. V době probíhající klimatické změny s velkými letními vedry mi tento postoj nepřijde příliš rozumný, ale to je jen můj názor… Výsadba často naráží i na technické limity – např. na Palachovo náměstí se stromy dát nedají kvůli střeše podzemních garáží, jinde zase ve výsadbě brání různé sítě, z nichž každá má nějaké ochranné pásmo.

Starostové a nezávisí ve Středočeském kraji už v květnu 2012 podali návrh na iniciování kroků, které by vedly k propojení středočeské a pražské integrované dopravy  (SID, PID). Ačkoliv i vy sama se projektu intenzivně věnujete, k úplnému propojení veřejné dopravy v krajích dosud nedošlo. Proč?

K propojení SID a PID postupně dochází. Pomaleji, než bychom si přáli, ale dochází. Např. u propojování Kladenska bylo nutné vyřešit „vnitrokladenskou“ dopravu. Myslím, že to není o nevůli stran, ale spíš o vyřešení poměrně složitých technických záležitostí. V současné době by měl integraci výrazně napomoci společný organizátor dopravy.