Mezi hlavní témata už delší čas patří situace na Ukrajině. Jaké východisko ze současného stavu by podle vás bylo nejlepší?

Podle mého názoru nejlepší a nejrozumnější východisko je dialog, kompromis, dohoda mezi znesvářenými stranami. Tedy mezi vládnoucí Stranou regionů a opozicí, čili hlavně stranou UDAR Vitalije Klička a stranou Baťkivščyna (strana expremiérky Tymošenkové – pozn. red.). Žádné jiné řešení podle mě nepovede k uklidnění situace, ke stabilizaci a k rozvoji Ukrajiny. Ať by to dopadlo jakkoliv, Ukrajina má velké dluhy a pokud ty strany nebudou spolupracovat na řešení celkové situace včetně ekonomických problémů, nevidím žádné uklidnění nebo uspokojivé řešení.

A neměla by teď ústupek udělat opozice? Prezident Viktor Janukovyč jim přece nabídl posty premiéra i vicepremiéra, byly zrušeny sporné zákony apod.

Apeloval bych jak na Stranu regionů, tak na opozici, aby znovu zasedly ke kulatému stolu a jednaly. Bez spolupráce obou není možné žádné řešení.

Nyní už bývalý premiér Azarov zdůvodňoval odmítnutí podpisu Asociační dohody s EU tím, že Ukrajina aktuálně potřebuje pomoc pro ekonomiku a tu EU, na rozdíl od Ruska, nenabízela. Neudělal v tomhle Brusel chybu?

Ekonomická situace byla a je známa. Ukrajina potřebuje přibližně 15 miliard euro, ale je otázka, jakým způsobem. Mezinárodní měnový fond nabízel půjčku, ale požadoval také určité reformy. O tom by vláda a současná opozice měly jednat. Jakým způsobem reformovat ukrajinskou ekonomiku tak, aby byla nezávislá jak na EU, tak hlavně na Rusku a také, aby Ukrajina byla v dlouhodobém horizontu nezávislá i energeticky. Doposud je stále téměř ze sta procent závislá na dovozu ruské energie. Tam samozřejmě Kreml hraje hru na kočku a myš.

Někteří analytici mluví dokonce o hrozbě občanské války. Sdílíte tyto obavy? A měla by EU podnikat nějaké kroky, aby tomu zamezila nebo nechat Ukrajinu, ať si to vyřeší sama?

Myslím, že EU se snaží o zprostředkování dialogu a bude v tom pokračovat, protože je to jediné řešení. Nedohodnou-li se obě strany, potom opravdu hrozí hlubší konflikt, chaos, násilí, jaké jsme již koneckonců mohli vidět v uplynulých dvou týdnech, a to bohužel s těmi nejtragičtějšími následky. Ukrajina je opravdu rozdělena na západ a východ a hrozí i v tom nejkrajnějším případě rozpad země.

Už za pár dní začnou zimní olympijské hry v Soči. Někteří evropští politici se rozhodli hry bojkotovat, jiní to odmítají. Je podle vás správné míchat politiku a takovou významnou sportovní událost?

Sport, ať jde o fotbal, hokej nebo olympijské hry, by měl zůstat především sportem. Samozřejmě čas od času se tyto vrcholné sportovní události dějí v zemích, které stoprocentně nedodržují lidská práva, to je jasné. Podle mého názoru, pokud někdo chce mluvit o lidských právech v těchto zemích a dodržování těchto práv, nejlepší způsob je tam jet, mluvit s lidmi, snažit se využít této obrovské akce k diskusím na podobná témata a podobně.

Co vztahy EU s Ruskem? Jakou by podle vás měly mít podobu?

EU a Rusko budou vždy sousedé a minimálně z tohoto důvodu je v našem i ruském zájmu mít dobré sousedské vztahy. Rusko je koneckonců, co se rozlohy týká, největší zemí na světě, má jaderné zbraně, je v Radě bezpečnosti OSN a jak ukazují konflikty například v Afghánistánu, Sýrii a podobně, tyto konflikty opět nelze řešit bez Ruska. Čili je v našem zájmu s Ruskem spolupracovat, snažit se docílit pro obě strany co nejvýhodnějších řešení. Na druhé straně je ale také v našem zájmu, protože EU je postavena na hodnotách lidských práv, občanských práv, svobody a demokracie a vlády práva, aby tyto hodnoty, a jde o to i ruské opozici a nezávislým aktivistům, byly naplňovány a dodržovány i v Rusku. Nevidím v tom žádný rozpor.

Ale bez vlády práva není možné reformovat ruskou ekonomiku, není možné, aby se Rusko dostalo dopředu v životní úrovni a dalších záležitostech a krok za krokem se přiblížilo vyspělé Evropě.