Nechal jste se slyšet, že kvůli kauze H-systemu, kdy mají lidé opustit své domovy, za něž zaplatili, měl předseda ČSSD Jan Hamáček přerušit dovolenou a problém řešit. Řekl jste to v rozhovoru pro zpravodajský portál e15.cz. Zajímá mne, jak vnímáte celou kauzu a co vypovídá o kvalitě právního státu v České republice?

Nechci řešit otázku, kdo je či není v právu, ale ten problém vidím v tom, že soudy a celé to správní rozhodování trvá naprosto nesmyslně dlouho – dvacet let, aby lidé nevěděli, na čem jsou, obzvláště v takových životních situacích, ale nejenom to. Kauza svědčí o tom, že je skutečně potřeba najít nějaký metr, aby soudy měly určité časové omezení a nemohly řešit podobné kauzy třeba dvacet let. To považuji za naprosto nepřijatelné. Pokud jde o Jana Hamáčka, moje poznámka nebyla o tom, že by neměl jet na dovolenou, ale šlo spíše o úvahu, že by vypadalo dobře, kdyby dovolenou na chvíli přerušil a přijel se podívat na setkání lidí, kterých se to týkalo. Nic ve zlém.

Chopil se toho Andrej Babiš. Podle vašich slov „pochopil a celou kauzu šikovně mediálně prodává“. Byl to ten důvod, proč do celé věci vstoupil, nebo mu takové tvrzení křivdí?

Jedna věc je mediální – to zvládá Babiš velmi bravurně a i v jiných věcech je vidět, že má kolem sebe velmi dobré poradce a agentury, které mu velmi dobře radí. Pokud jde o to, zda chce, nebo nechce situaci řešit, to samozřejmě ukáže až čas, jak to bylo myšleno. Člověk do hlavy nikomu nevidí. Vždycky věřím, že za vším je dobrý úmysl a že člověk, který projeví takový zájem, bude mít snahu věc vyřešit. I když samozřejmě to spíše vnímám jako také v jiných případech u nás i v zahraničí, kdy premiér, ministr přijede na místo neštěstí, na setkání s lidmi a podobně. Konečné řešení však není v rukou premiéra, ale je skutečně v rukou soudu.

Pak je druhá věc, zda stát zváží, a podle mého názoru by měl zvážit, odškodnění těch lidí, kteří z hlediska – teď nemyslím z hlediska samotné podstaty sporu, což rozhodne soud – ale z hlediska protahování soudního sporu, kde jednoznačně nese zodpovědnost stát, potažmo konkrétní lidé. Tady by měla být určitá zodpovědnost konkrétních soudců.

I podle posledních průzkumů je zřejmé, že popularita hnutí ANO v podstatě neklesá. Lze současný stav chápat tak, že lidé jsou vlastně spokojení, protože Andrej Babiš šíří atmosféru, že se o ně postará? Očekávají Češi program „pro všechny“?

Program pro všechny asi ne. Také ne všichni volí hnutí ANO. Spíše je to určitě zklamání z těch minulých pětadvaceti, třicet let a určitá únava z klasických politických stran, které nesly tíhu ať už ekonomické transformace v devadesátých letech, tak po dobu období po vstupu do Evropské unie, kdy se teprve formovaly postoje a pozice. Takže je to mnohdy spojováno s vládami, které se zde střídaly – ODS a ČSSD, a tam může vznikat určité očekávání.

Moje generace, která je dnes těsně před důchodovým věkem nebo v důchodovém věku, na přelomu, a která z velké části... například Praha 2 volí Andreje Babiše, nebo i SPD, je nevolí, protože by se měla hůře, než se měla v roce 1990, kdy očekávala velké změny a tito lidé byli ve svých třicet, čtyřiceti letech na vrcholu aktivit. Ale spíše vnímají pět, deset procent jejich vrstevníků, kteří se mají výrazně lépe než oni, takže s příchodem k důchodové hranici mají špatný pocit, že důchody nejsou nic moc, a navíc pomalu v 65 letech do důchodu?

Tady je potřeba velmi zvažovat právě taková zklamání v lidech, kteří hledají naplnění v jiných strukturách a v jiných představitelích, než na které byli zvyklí minulých třicet let.