Jak dlouho jste se rozhodoval pro Stranu práv občanů?

Bylo to po zralé úvaze, která trvala více než půldruhého roku. Když jsem skončil v ČSSD, chtěl jsem si chvíli odpočinout. Konečný verdikt ale padl po krajských volbách, kdy jsem viděl, že spousta lidí trpí úplnou ztrátou sebereflexe. Zapadlo mi to do celkové mozaiky. Není ani tajemstvím, že jsem měl už za působení na ministerstvu školství blízko k prezidentovi. Diskutoval jsem proto o této alternativě i s lidmi kolem něj. Strana práv občanů je mi blízká levicovým ražením a byla to logická volba. Program SPO v oblasti vzdělávání je shodný s tím, co jsem se snažil prosazovat ve školství.

Pojmy levice a pravice jsou dnes hodně zavádějící. Vždyť třeba předseda SPO Jan Veleba opěvuje republikána Donalda Trumpa. Co vy na to?

Máte pravdu, že dnes je společnost už trochu jinak naladěna. Když pominu známý fakt, že opouští tradiční strany, tak se rozdělení nalevo a napravo mění. O středu nemluvím, protože všichni, kdo šli do středu, skončili na smetišti dějin. Nicméně program SPO je levicový a já jsem levicově zaměřen. To neznamená, že moderní levice nemusí mít společné ideje s politiky pravicového smýšlení. V každé straně najdete chytré lidi, hlupáky, křiváky a ty rovné. Rozlišuju lidi hlavně podle toho, jak se chovají. Mám s tím bohatou zkušenost.

Odcházel jste z ČSSD s pocitem hořkosti, kdy vás jako ministra školství premiér Bohuslav Sobotka obětoval, aby měl pokoj od vicepremiéra Andreje Babiše?

Neřekl bych, že jsem odcházel s hořkostí. Bylo to po delší době a zralé úvaze. Dnes to jsou téměř dva roky a pro mě jde o uzavřenou kapitolu. Říkám ale otevřeně, že jsem to bral jako politickou objednávku. Nebylo to normální. Pokud někdo nechtěl, abych skončil na pozici ministra, mohlo se to udělat jiným způsobem a kulantněji.

Takže nepřejete Sobotkovi a ČSSD, ať se smaží v pekle?

Určitě ne. Ani můj vstup do SPO není proti ČSSD. Je to jako rozvod. Přeju jim vše dobré, ale naše cesty se rozešly. Když to vezmu fotbalovou terminologií, tak jsem změnil dres a kopu za jiný tým. Teď už mě zajímají výsledky tohoto týmu. Když někdo přestoupí ze Sparty Praha do Baníku Ostrava, tak už ho taky moc nebudou zajímat výsledky Sparty. To je pro mě teď politická priorita.

Podle jedné zprávy z médií z ČSSD odešlo až na tisíc členů. Volali vám, zajímali se o přestup do SPO?

Ano. Hodně mě to překvapilo. Doba strávená na ministerstvu a odchod z něj pro mě byla hodně zajímavou zkušeností. Roztřídil jsem si podle toho lidi, kdo je kdo. Když jste ministr, tak vám řada lidí nadbíhá. Jeden z významných politiků mi řekl: „Oni neměli rádi tebe, měli rádi tu funkci.“ Jsou lidé, kteří se mnou komunikovali pořád, ale i ti, jež se se mnou bavili jen jako s ministrem. Pamatuju si to. Je to zajímavá zkušenost do budoucnosti.

Když jsem se stal předsedou středočeské SPO, tak mě oslovila řada lidí, že by k nám chtěli vstoupit. Ostatně já si myslím, že jich z ČSSD odešlo více a odcházet budou, protože už nyní mají někteří nakročeno jinam.

Jde o lidi ze zemanovského křídla?

Zatím o tom pomlčím. Zemanovské křídlo je ale v ČSSD velmi silné. Jen co vím, tak z okresu Rakovník odešlo ze sociální demokracie více než sto lidí. A to je údaj jen z jednoho okresu. Takže zprávy, že by to z celé republiky bylo jen tisíc lidí, se mi nezdají.

Nicméně spousta lidí čichá svou příležitost v hnutí ANO. Jak vnímáte Andreje Babiše a obavy z oligarchizace české politiky?

Nemyslím si, že je hrozbou. Lidé si volí, koho chtějí. Zvolili si ho, mají ho ve vládě. Oproti jiným politikům má výrazné charisma, umí mluvit jednoduše až zkratkovitě a patří mezi politiky, kteří mají jasně vyprofilované obdivovatele i odpůrce. Každý výrazný politik to tak má a jde mu o to, aby se množina podporovatelů zvětšovala. Na rozdíl od nevýrazného politika, u něhož převládají neutrální názory, které nikomu nevadí. Není horšího politika než toho, jenž se chlubí tím, že nevadí voličům jiné strany. Podle mě je Andrej Babiš horkým favoritem voleb.

Na druhou stranu je v Česku vždy docela významná množina nerozhodných voličů, kteří se rozhodují až na poslední chvíli...

A právě ty může oslovit výrazná osobnost jako Andrej Babiš nebo Miloš Zeman. Lidé jim prostě rozumějí.

Co si myslíte o spolupráci SPO s Okamurovým SPD?

Výhoda SPO je, že má svůj program, o který se může opřít. To nelze říct o všech politických subjektech. Podle mě by SPO nejdříve měla začít přemýšlet, jak by vypadalo, kdyby kandidovala sama. A zároveň by si měla otevřít cestu ne k jedné, ale k více možnostem. Alternativa s SPD se nabízí, ale není jediná možná. Když SPO půjde do vztahu jako zajímavá nevěsta, měla by být sebevědomá. Do úvahy však přichází hlavně varianta s podporou. SPO má obrovský prostor, aby se jí zvedly preferenční hlasy. Může to být prostě jen lepší. A souhlasím se slovy Zemana, že než být v nějaké podřízené roli, je lepší jít do voleb o samotě. Strana, která nekandiduje ve volbách, totiž dává jednoznačně najevo, že je mrtvá. Kdybych si myslel, že je SPO mrtvá strana a že nemá na překročení pětiprocentní hranice, proč bych do ní vstupoval?

Vždyť je to celkem překvapení, že exministr školství začal zase od píky...

To je otázka osobního sebevědomí a ambicí. Kdybych si nemyslel, že nemám nějakou přidanou hodnotu pro SPO, zůstanu ve velké straně. Možná to bylo i překvapení pro některé bývalé kolegy, protože si nedovedou představit, že by člověk z velké strany, která poskytuje určitý servis, přešel do malé. Ale nejsem ani prvním, ani posledním takovým politikem. Chci si vyzkoušet vlastní síly, jestli pomůžu SPO nahoru nebo ne. Ostatně výsledek bude i důležitou indicií pro mé budoucí rozhodování.

Politiku jsem si opravdu prošel od začátku. Zastupitel na městě, opoziční zastupitel, senátor, náměstek hejtmana, stínový ministr a ve finále ministr. Nevynechal jsem ani jeden stupínek, a to mi dává jistou sebedůvěru. Navíc dokážu zkousnout porážku. Třeba post senátora jsem prohrál těsně o necelých tisíc hlasů. Nebylo to jednoduché. Pokud člověk totiž na pozici ministra nemá krytá záda senátorským či poslaneckým mandátem, je v dost těžké pozici.

Proti Miloši Zemanovi roste celá armáda prezidentských kandidátů. Co si o nich myslíte?

Určitě by byl nebezpečný kandidát postavený za ANO. To hnutí má velké finanční prostředky a mediální možnosti. Nicméně Miloš Zeman má výhodu v tom, že dělal po celou dobu výkonu prezidentské funkce kontinuální kampaň. Jezdil mezi občany, což v minulosti nebývalo vždy zvykem. Asi je zbytečné říkat, že má můj hlas, jako on říkal, že SPO má jeho hlas.