Boje o rafinerii, radikálové postupují na Bagdád a situace se vyostřuje. K čemu tohle podle Vás povede? 

Nevím, zda se irácké armádě podaří nápor islamistů z ISIL zastavit. Doufám však, že ano, už jen s ohledem na miliardové investice do nové irácké armády a její vybavení nejnovějšími zbraněmi, od tanků, přes bojové letouny F-16 až po raketové systémy. Slabost irácké armády je v něčem jiném, a sice v tom, že iráčtí vojáci nevěří svojí vládě a nemají tak za co bojovat.

Na druhé straně je zřejmé, že na Středním východě končí uspořádání narýsované Francií a Velkou Británií na počátku 20. století a hranice v regionu se budou měnit. Není snadné si představit, jak se bude situace v Iráku dále vyvíjet. Myslím si ale, že není možný návrat zpět a že bude velmi obtížné, ne-li nemožné, udržet Irák pohromadě. Pravděpodobnější variantou je, že se v budoucnosti rozdělí na tři části, šiitskou, sunnitskou a kurdskou, která již de facto jako samostatný stát existuje. O hranice těchto tří nástupnických států se však ještě odehraje lítý boj. Iráčany v nejbližší budoucnosti nečeká nic dobrého.

Vy tvrdíte, že samotná intervence USA v Iráku byla největší chybou. Můžete popsat důvody?   

Spojené státy, spolu se spojenci, intervenovaly v Iráku na základě dnes již prokazatelně klamných informací o iráckých chemických zbraních. Jakkoli byl Saddám Husajn krutým diktátorem, který prosazoval v Iráku nevybíravými metodami dominaci sunnitské menšiny nad Šiity a Kurdy, v Iráku fungovaly veškeré atributy státu tj. státní správa, samospráva, armáda. Spojené státy během intervence, spolu s režimem Saddáma Husajna, irácký stát jako takový zničily a za více než 10 let „demokratizace“ země nebyly schopny, jak se dnes ukazuje, tyto instituce nahradit. Aby byl stát státem, musí mít vlastní území a musí být schopen ho kontrolovat prostředky jako je policie a státní správa, musí být schopen ho chránit svojí armádou, musí mít také vlastní obyvatele loajální tomuto státu. Nic z toho současný irácký stát na rozdíl od Saddámova režimu není schopen vykonávat.

Barack Obama podle posledních informací vojenskou akci proti islamistům v Iráku neplánuje, ale bojové letectvo zahájilo průzkumné lety nad Irákem. Je to ukázka připravenosti na případný zásah? 

Nemám informace z amerického generálního štábu, ale domnívám se, že se USA budou snažit irácké vládě Malikího maximálně pomoci, protože Obamova administrativa je kvůli nynější situaci v Iráku pod silným tlakem. Samotný návrat amerických vojáků do Iráku nepřichází ale z mnoha důvodů v úvahu.

Jaké důvody máte na mysli?

Americký prezident nepošle vojáky do Iráku, protože nálada americké veřejnosti, politická opozice ani logistické a jiné důvody mu to ve větším měřítku nedovolí.  

O situaci v Iráku mluvil v britském parlamentu premiér David Cameron, který uvedl: „Nesouhlasím s těmi, kteří si myslí, že se nás to netýká, a že pokud chce někdo nastolit extremistický islámský režim uprostřed Iráku, není to naše věc. Ti lidé se snaží zabrat území a zároveň plánují útoky na nás zde doma, ve Spojeném království.“ Tato slova řekl Cameron podle serveru iDnes.cz. Jde o reálnou hrozbu?

Extremistický islámský režim je samozřejmě hrozbou i pro Evropu. Významným způsobem může radikalizovat islámskou část populace v zemích západní Evropy a může negativně ovlivnit bezpečnostní situaci také u nás, neboť v schengenském prostoru nelze pohyb radikálních islamistů omezit.   

Jak moc ohrožuje situace v Iráku zbytek světa?

Situace v dnešním Iráku destabilizuje především celý region Středního a Blízkého východu. Hrozí, že se konflikt rozšíří do dalších zemí regionu. Posiluje také roli iránského islámského režimu. Stejně tak oslabuje energetickou bezpečnost Evropy.