Jak sám říkáte, z ODS jste v roce 1998 odešel, protože vám vadili lidé typu Topolánka, Dalíka a podobných z ODS. Po odchodu z čela Občanů patriotů jste se ale do strany loni, v době její největší krize, vrátil. Neuvažoval jste ani na chvíli, že byste zakotvil v jiné straně? Proč? Přece jen nové strany rostou jak houby po dešti...

O jiné straně jsem neuvažoval, byl jsem zakládajícím členem ODS v plzeňské oblasti, mám k té straně stále vztah a programové cíle mi konvenují. Vrátit se v době krize byl v mém případě i tak trochu záměr té straně pomoci ve chvíli, kdy odešla většina problematických osobností a strana začala procházet očistou a katarzí. Já na nově vznikající strany příliš nesázím, mám za to, že v české politice jsou „kostky vrženy“ a jakákoli nová strana musí také s něčím super novým přijít, to se zatím nestalo. Strany typu „Svobodní“ mi sice programově docela konvenují, ale bohužel s ničím světoborným nepřicházejí a strany typu „TOP 09“ mají sice rovněž podobné politické postoje, jako ODS, ovšem jejich vznik byl zpravidla postaven na jedné či dvou osobnostech a tudíž bude jejich existence bohužel časově omezena. Klasické strany, vzniklé po sametové revoluci, mají pevný základ, na tom nic nemění fakt, že se čas od času mohou ocitnout v krizi. Když jsem se vrátil do ODS, byl jsem mile překvapen, že zde nalézám ty bývalé souputníky, kteří zde jsou od doby jejího vzniku, naopak „žáby na prameni“ a různá nabalená ziskuchtivá vata již, až na zanedbatelné výjimky, vymizela.

Jak hodnotíte současné vedení strany?

Vedení hodnotím kladně. Pan předseda Fiala se možná některým lidem zdá příliš akademický a umírněný, ale myslím, že na dobu očisty a obnovy ODS to není špatný předpoklad.

Poslední volby neskončily pro stranu nijak příznivě. Jak vidíte nyní vaše šance? Proč by měli dát voliči přednost zrovna vám?

Zde směšujete dvě věci. ODS v našem regionu má preference nad celostátním průměrem, i když na ANO či ČSSD nedosahuje. Druhou věcí je má osoba. Já kandiduji do Senátu, jsa sice navržen ODS, především za sebe, s podporou ODS, KDU-ČSL, Konfederace politických vězňů a Svazu PTP České republiky. V mé osobě tedy voliči nebudou preferovat hlavně ODS, ale věřím, že uváží mé dlouholeté nezprofanované zkušenosti v disentu, za revoluce i v porevoluční politice, mé zkušenosti zahraniční, mé zásluhy medicínské i vojenské v misích a válkách, můj zahraničně politický rozhled, dosažené vzdělání a jazykové znalosti. Mám za to, že na rozdíl od třeba i záslužné činnosti pracovní v případě některých mých protikandidátů, jsou mé vklady opravdu vhodnou „vstupenkou“ do politiky státu.

Kandidujete v obvodě Plzeň-město. Jak byste z pozice senátora chtěl Plzeňsku pomoci? Čím je váš obvod specifický? Co nejvíce potřebuje?

Já upřímně řečeno příliš nechápu, proč se ten volební obvod č. 7 jmenuje „Plzeň-město“, když to neodpovídá pravdě. Můj obvod sestává z Plzně města pouze z městského obvodu Slovany, dále z okresu Plzeň-jih včetně severního Klatovska a z Horažďovic.

Obvod č. 7 nejvíce potřebuje změny v dopravních komunikacích, zbavit se dopravního přetížení, vybudovat rychlostní komunikaci na České Budějovice, potažmo na Rakousko. Rozhodně nepotřebuje vybudování jaderného úložiště poblíž Chanovic, neboť jsou zde nevhodné geologické předpoklady. Rovněž je nutno podpořit zemědělské podniky v oblasti, jsou opravdu státem opomíjeny a právě zemědělci zakoušejí nepříjemné situace nejistoty, respektive s jedinou jistotou „za hodně práce málo peněz“. Jinak se ale domnívám, že zde nějaká výrazná specifika oproti zbytku ČR nejsou a že můj volební obvod trápí obdobné problémy, jako obvody jiné a na jejich řešení bude třeba v Senátu spolupracovat napříč politickým spektrem.

Od roku 2002 jste vojákem z povolání a máte za sebou bohaté zkušenosti ze zahraniční praxe, na vojenských misích v Afghánistánu, Pákistánu a Iráku jste strávil téměř 10 let, rovněž jste absolvoval vojenskou stáž v Izraeli. Jak je budete chtít využít v Senátu?

Už jsem se toho trochu dotkl v jedné z předešlých odpovědí. Tato praxe v oblastech ohnisek napětí mi spolu s mými jinými zahraničními pracovními pobyty v Africe a Asii rozšířila zahraničně politické obzory a znalosti. Netajím se s tím, že bych se rád soustředil právě na zahraniční politiku státu, myslím, že bych byl jedním z mála, kdo by v Senátu mohl do této oblasti se týkajících témat vnášet jiné, skutečně zkušeností a praxí potvrzené pohledy.

Co vám dlouholeté působení v misích na Blízkém východě dalo, či naopak vzalo?

Jak už jsem zmínil, dalo mi to nahlédnout do sfér vojenské činnosti NATO i do zahraniční politiky v oblastech, o kterých se v médiích nedočteme. Rovněž mě to utužilo fyzicky i psychicky. A to i přesto, že jsem ke konci své misijní činnosti řešil obtíže s alkoholem, používaným jako antidepresivum k uklidnění stresových pocitů. Naštěstí se mi situace nevymkla z rukou a naopak se cítím duševně „ostřílen“.