Která z hlav států podle vás přijede do Prahy na pozvání prezidenta Miloše Zemana k uctění obětí holokaustu? Nemyslíte si, že by se akce mohla zvrhnout v jakýsi globální protest proti politice Vladimira Putina?

Organizátorem této akce je Evropský židovský kongres a ten také uveřejní finální seznam hostů, kteří přijedou. Do této chvíle potvrdilo podle mých informací účast deset prezidentů, dvanáct premiérů a asi dvacet šéfů parlamentů. Příprava pietní vzpomínky na tuto výrazně tragickou kapitolu dějin židovského národa i dějin celého lidstva nemá žádnou souvislost se současnou bezpečnostní situací v Evropě a se současnou vypjatou atmosférou ve vztazích EU a USA versus Rusko. Žádný globální protest proti politice Vladimira Putina se proto konat určitě nebude. Pokud bych měl být adresný, tak odhaduji, že samotní Putin ani Obama nepřijedou.

Proč je prezidentu Zemanovi stále vyčítáno pozvání Putina, když ho třeba pozvali do Francie na výročí vylodění Američanů v Normandii, kam také přijel. Jde o nějakou formu selektivní paměti?

Tak především se musíte podívat, kým je mu to vyčítáno. Rozumně uvažující člověk se základními znalostmi dějepisu, tedy období druhé světové války, prezidentovi účast na oslavách sedmdesátého výročí Dne vítězství vyčítat nemůže a ani nebude. Spíše naopak by mu to měl vyčítat, kdyby se toho prezident Miloš Zeman neúčastnil. Když vyloučíme tuto skupinu lidí, politiků a novinářů, pak nám zbude ona skupina, která na Zemana útočí permanentně. Tedy „pražská kavárna“, ekipa kolem poraženého prezidentského kandidáta a někteří militantní pravicoví politici, kteří mají černobílé vidění světa, ve kterém historické konsekvence a logika podléhají nejnovějším politickým dogmatům. A tím hlavním je „mydlit“ Putina při každé příležitosti. Víte, já mám s Dnem vítězství osobní zkušenost. V roce 1980 jsem tento den strávil v tehdejším Leningradě, nyní zpět Petrohradě. Podíval jsem se tehdy na jednotlivé linie obrany, byly tři. Podíval jsem se na Piskarevský hřbitov, kde je pochován milion obránců tehdejšího Leningradu. Mluvil jsem s válečnými veterány, viděl tu neskutečnou atmosféru. Chyběla mi slova a ztrácel jsem dech. Vždyť život tehdy položilo šestadvacet milionů sovětských občanů, sedmnáct tisíc vesnic bylo srovnáno se zemí. Sečteno a podtrženo – vyčítat prezidentovi, že se pojede poklonit těmto hrdinům a našim osvoboditelům, je ubohé a svědčí to i o lidské úrovni těchto kritiků.

Co si myslíte o srovnávání prezidenta Zemana s bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovičem?

Že to je naprostý nesmysl a ukázka úrovně znalostí politických reálií prezidentových kritiků. Tak především Janukovič byl člověk posedlý touhou po majetku. Žil spolu se svou rodinou v neskonalém přepychu a on a jeho rodina vlastnili obrovský majetek. Byl to ale také člověk, tedy prezident Ukrajiny, který dostal dvacátého února minulého roku od ministrů zahraničí Francie, Německa a Polska záruky osobní bezpečnosti s tím, že ukrajinská krize bude řešena smírnou cestou. Za ani ne čtyřiadvacet hodin poté byl nucen si zachránit útěkem do Ruska holý život. Třetí moje poznámka je k politickému stylu Janukoviče. Byl politikem, který velmi často používal metodu politického lavírování. Když si proti těmto základním charakteristikám Janukoviče postavíme charakteristiku Miloše Zemana, pak zjistíme, že oba politici nejenom že nejdou k sobě přirovnat, ale jsou vlastně vzájemným protikladem. Těm, kteří se snaží navodit zdání jejich srovnání, chybí elementární znalosti a určitá politická úroveň.