Slibovaný, výrazný nárůst platů pro učitele, se zatím nekoná. Co je tomu hlavní brzdou? Prospěla by učitelskému stavu stávka?  

Ukazuje se, že česká vláda sama od sebe platy ve školství nezvýší. Největší brzdou bylo podle mě úzké propojení vedení školských odborů s ČSSD, která byla vládní stranou a měla na starost ministerstvo školství. Vedení odborů upřednostňovalo před zájmy vlastních členů a řadových učitelů dobré vztahy s ministerstvem školství a vládou. Stejně tak vedení CZESHA, což je střešní unie sdružující asociace ředitelů a škol, preferovalo dobré vztahy s paní ministryní Kateřinou Valachovou a dalšími ministry za ČSSD před zájmy řadových ředitelů škol.

Ani jinde ve světě politici platy ve školství nezvyšovali dobrovolně, většinou si o ně museli zaměstnanci škol hlasitě říci. Pedagogické komoře ale nejde pouze o platy. Usilujeme o to, aby se navýšil celý rozpočet školství. Jen pokud budou pracovníci škol adekvátně zaplaceni a školy budou mít finance na vybavení technikou, podpůrný personál nebo pomůcky, může být zajištěno kvalitní školství. Také prosazujeme, aby rozhodování o změnách ve vzdělávání bylo koncepční a opíralo se o odborné analýzy, nikoliv o lobbování zájmových skupin, jak tomu bylo doposud. A rádi bychom ulehčili školám od zbytečné administrativy, aby se učitelé mohli soustředit na kvalitní výuku a přípravu na ni a ředitelé měli čas na vedení své školy.

V posledním týdnu pobouřil hlavně přesun 400 milionů korun mimo školství, který je interpretován tak, že se jím má de facto pokrýt výpadek peněz způsobený financováním slev jízdného pro studenty a důchodce…

Přesouvat peníze mimo školství, které je silně podfinancované, považuji za nepřípustné. Pokud vláda našla nějaké rezervy v rozpočtech ministerstev a dalších organizací, měla by je naopak přesunout právě do školství, nikoliv je vyplýtvat na slevy jízdného. Obzvláště, když sami studenti SŠ a VŠ veřejně vystoupili proti.