Je namístě zaměřit se na financování i vliv politických neziskovek ze státního rozpočtu. Neblahý výsledek silného působení politických a zelených neziskovek jsme podle senátora Zdeňka Hraby viděli v loňském roce při masivních povodních. Kdyby totiž již stála přehrada Nové Heřminovy, vliv násobně zvýšené hladiny řek by na řadu měst a obcí nebyl tak ničivý. Přehrada není hotová právě kvůli žalobám a zdržování, které mají na svědomí tzv. zelení aktivisté.
Chcete, aby ruští lední hokejisté startovali na olympiádě 2026?Anketa
„Důvodem (zpožděných staveb, pozn. red.) je to, že mají možnost do celého procesu (aktivisté) zasahovat na několika úrovních. Teď by se tyto procesy měly zrychlit a tito škodiči by už neměli mít vliv. Dělají to proto, aby odůvodnili svou činnost, na kterou dostávají peníze. Jsou to politické neziskovky a musejí vykázat nějakou činnost, aby dostaly peníze. Mnohdy škodí a netýká se to pouze přehrad, ale i dopravních staveb. Polsko dokázalo postavit dvacetinásobné množství dálnic, to je alarmující. Veřejný zájem musí mít přednost před partikulárními zájmy pochybných organizací,“ řekl senátor Hraba v pořadu Rozhovory PL.
Zdeněk Hraba se zamýšlí obecně nad problematikou vlivu ze státních prostředků financovaných neziskovek. „Jediné řešení je ve stylu prezidenta Mileie v Argentině. Netajím se názorem, že Ministerstvo školství je zralé na to, aby bylo zrušeno a postaveno znovu od začátku. Zejména ono je politickými neziskovkami prorostlé. Stejně tak zrušit i Ministerstvo životního prostředí a sloučit ho se zemědělstvím. Musí se to řešit razantně a radikálně,“ vyslovil se.
Příkladem neblahého vlivu neziskovek je podle jeho slov inkluze ve školství. „Učitelé, rodiny a i děti, kteří k nám do Senátu chodí na exkurze, shodují se v tom, že inkluze zničila české školství. Stojí to ohromné peníze. Původně měla stát 400 milionů a teď se do tohoto systému sype sedm miliard korun. Inkluze škodí jak talentovaným dětem, tak těm dětem, které byly inkludovány, protože kolektiv se na ně dívá jako na zvýhodňované. Inkluze škodí všem,“ má jasno Hraba.
Na otázku, proč byla zavedena, reaguje jednoznačně. „Šlo o peníze. Neziskovky tomu rády za příslušný peníz pomohly a jsou v tom zapojeny neustále. Budou vyučovat témata jako ‚gender napříč dějinami‘ a další nesmysly, které se řítí na české školství. Za vším hledejme peníze,“ upozornil senátor.
Zatímco ve Spojených státech už i velké firmy přestávají podporovat tzv. progresivní témata jako LGBT nebo existenci mnoha pohlaví, u nás se zdá, že se vše teprve rozbíhá. „John Deer, Ford a další firmy už od těchto témat ustupují, protože po tom není poptávka a kazí jim to obchody. Stejně jako evropské firmy. Když se podíváte na jejich loga v arabských státech, žádnou duhu tam nenajdete. Jde o byznys. Jde o potvrzení toho, že se závit progresivismu ve společnosti přetáhl a lidé to nechtějí,“ míní.
„Na amerických volbách bylo vidět, že progresivisté ovládli školy a univerzity a formálně nejvíce vzdělanou vrstvu, která volila demokraty, ale ti ostatní včetně dělníků i ‚bílých límečků‘ volili Donalda Trumpa. Došlo k rozporu v tom, jak volí elita a jak volí zbytek národa. Postupně se to dostává do Evropy. Je šílené sledovat, co se mnohdy děje na britských univerzitách nebo ve Francii,“ kroutí hlavou Zdeněk Hraba.
Podle jeho slov se čeští progresivisté snaží maximalizovat svoji aktivitu, aby si vydobyli co nejvíce pozic, ze kterých se později budou bránit. „My konzervativci musíme počítat s tím, že se budou snažit prosadit maximum svých lidí do všech možných postů. Proto takový tlak na zákon o státní službě, aby úředníci nebyli tak snadno odvolatelní. Je to princip boje, zakopat se v pozicích. Přesně to se progresivisté snaží dělat,“ je přesvědčen.
Senátor důrazně nesouhlasí s návrhem vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové na finanční kompenzace za údajně povinné kastrace při změnách pohlaví.
„Jedná se o to, že pokud se člověk narodí v jiném těle, což se může stát, aby mohl úředně změnit své pohlaví, je k tomu nutný i tento chirurgický zákrok. Bylo to kvůli tomu, aby daná osoba neměla v občance napsáno, že je muž, a přitom dále rodila děti. O to tam šlo. Teď ovšem Ústavní soud aktivisticky zasáhl a zrušil paragraf o chirurgickém zákroku a nechal Parlament zpracovat do poloviny nového roku novou právní úpravu. Jsem velmi skeptický, že k tomu dojde. Principiálně se jedná o velmi malé procento lidí, kterých se to týká, a existuje dost transgender lidí, kteří nechtějí pouze tuto formální změnu pohlaví prostřednictvím přepisu v občance. Drtivá většina těch, co chtějí změnu pohlaví, si přeje, aby tomu odpovídalo i tělo. Spor o finanční kompenzace je veden opět pouze aktivisty, kteří se z toho snaží vytřískat politický i finanční kapitál,“ uvádí.
Podle něho je zcela nesmyslné, aby stát vyplácel finanční odškodnění transgender lidem za to, že se dobrovolně rozhodli operativně podstoupit změnu pohlaví. „Budu proti tomu aktivně vystupovat a hájit zdravý rozum. Druhou věcí je móda, že se každý může cítit, čím chce. Pamatuji se, že jsem v minulosti měl na Univerzitě Karlově vyplňovat nějaký dotazník a tam bylo, zda jsem muž, žena nebo jiné pohlaví. Odmítl jsem takový dotazník vyplňovat, protože tuhle hru já hrát nebudu,“ zdůrazňuje Zdeněk Hraba.
Suverénem v nastavení politiky, jak se stát dívá na změnu pohlaví, by měl být podle něho jednoznačně Parlament a nikoli Ústavní soud. „Parlament klidně může přijmout stejný paragraf, který Ústavní soud zrušil. Paradoxní je, že Ústavní soud tou změnou změnil po krátké době svůj názor. Nejdřív to Ústavní soud odmítal a do dvou let otočil. Změnilo se složení ústavních soudců a změnilo se právo, to je šílený závěr. Ústavní soud by neměl být třetí komorou Parlamentu,“ má jasno senátor.
O čem všem byla v rozhovoru ještě řeč?
- Politika vlády Petra Fialy
- Činnost ministra Rakušana a další snaha o omezení držení zbraní
- Bezdůvodné domovní prohlídky?
- Návrat paragrafu o „podvracení republiky“?
- Volby do Poslanecké sněmovny a hrozba jejich zrušení
Celý rozhovor naleznete na youtubovém kanálu PL ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte rozhovor?
autor: Radim Panenka
Hradecká
