Česká republika v posledních týdnech čelí masivnímu náporu nelegálních migrantů. Přesto toto téma, na rozdíl od minulosti, neplní titulní strany novin. Vláda připouští, že jde o vážný problém. Jsou podle vás současná vládní opatření dostatečně účinná?

Na nelegální migraci se v politice potvrzuje Einsteinova teorie relativity. Stejná věc – nelegální migrace – je vnímána různě, dle toho, jaké jsou jiné problémy. Aniž by se změnila její závažnost, zastínila ji energetická krize a válka na Ukrajině. Jakákoli naše vláda tuto migraci nezastaví, pokud ji nebude chtít zastavit Německo. Nejsme cílovou zemí, ale jen průchoďákem do Německa.

Co je podle vás příčinou současné masivní vlny nelegální migrace, kdy počet lidí, kteří se snaží nelegálně dostat na naše území, vrostl takřka den ze dne?

Příčinou je německá politika. Kdo chce kam, pusťme ho tam – když je Němci chtějí vítat a merkelovsky říkají, že to zvládnou. Je obtížné zastavit migrační proud, pokud Německo bude migranty přijímat.

Když se na problém této migrační vlny podíváte očima právníka, má Česká republika v tomto ohledu dostatečné legislativní možnosti, jak se bránit přílivu nelegálních migrantů?

Rozhodující jsou faktická opatření. Například plot, který má Maďarsko na hranici se Srbskem, Španělsko kolem svých afrických exkláv Ceuta a Melilla na hranici s Marokem, či Polsko a Litva na hranici s Běloruskem. Ovšem tyto zábrany jsou na vnějších hranicích Evropské unie. Pokud by měla být účinně chráněna naše hranice, musela by se moravsko-slovenská i moravsko-rakouská hranice chránit jako vnější hranice. Ovšem nemyslím si, že to nyní občané chtějí, včetně občanů žijících na hranicích. Situace by se mohla změnit, pokud se z průchozí země do Německa staneme cílovou zemí.

Kdybyste na současné azylové legislativě měl něco zásadního změnit, co by to bylo?

Určitě by šlo azylové řízení zrychlit jeho právním zjednodušením. Ale znovu opakuji, že naprostá většina u nás zachycených migrantů chce to Německa. Nechce u nás zůstat.

Naše země se však v posledních měsících musela vypořádat také s téměř půl milionem válečných běženců z Ukrajiny. Tím, jak se válečný konflikt prodlužuje, roste také předpoklad, že podstatná část Ukrajinců může natrvalo zakotvit v ČR. Co to pro naši zemi může znamenat? Vidíte v tom spíš pozitiva, nebo se obáváte nějakých komplikací.

Je rozdíl mezi migranty z Ukrajiny na jedné straně – a z arabských zemí, Afriky či střední Asie na druhé straně. Migranti z Ukrajiny jsou lidé z našeho civilizačního kulturního okruhu, Slované a křesťané. Vždyť meziválečné Československo mělo Podkarpatskou Rus, což je dnes území Ukrajiny, a v době habsburské monarchie jsme byli součástí státu, kam patřila i východní Halič, což je dnešní západní Ukrajina. Naši předkové žili po několik generací ve společném státě s významnou částí ukrajinského obyvatelstva. U Ukrajinců je velký předpoklad rychlého osvojení češtiny a začlenění do většinové společnosti. Určitě by ve druhé generaci probíhala díky smíšeným sňatkům rychlá a bezkonfliktní asimilace. Ani s jinými slovanskými národy – se Slováky či s Poláky na Těšínsku - nejsou konflikty s českou a moravskou majoritní společností.

V minulosti se masivní migrace do západních zemí projevila třeba tak, že v čele Londýna dnes stojí starosta muslimského původu. Dočká se třeba i Brno v budoucnu starosty např. ukrajinského původu?

To nevím, ale ve druhé generaci by byl tento původ již jen zajímavostí. Bylo by to, jako když je dnes u nás někdo potomkem Slováků. Konečně i manželka bývalého prezidenta Václava Klause Livia Klausová je Slovenka narozená v Bratislavě, ale lidé ji vždy brali jako naši občanku a našeho člověka. Nevidím u Ukrajinců problémy, které jsou s velmi kulturně i jazykově odlišnými přistěhovalci z islámských arabských zemí ve Francii, kdy se tito lidé i ve druhé a třetí generaci od většinové společnosti oddělují a necítí se Francouzi. To asi čeká i Německo.