Letošní rok je ve znamení války na Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Co jsou základní faktory vzniku této války?

Spouštěcím momentem byl zejména rok 2014, tedy události kolem Majdanu. Následná občanská válka přinesla během osmi let 14 tisíc obětí. Politici místo řešení krize spíše přikládali pod oheň.

Jaké poučení si z této války máme vzít?

Cituji klasika: „Každá válka je selháním politiků“. Zájmy mocných se v tomto případě místo jednání zaměřily na vojenské řešení. Rozšířené NATO se dostalo až k  hranicím RF. Zde se stala zásadní chyba, RF se cítila ohrožená budoucím vstupem Ukrajiny do NATO.

Je reálné, že boje skončí už letos? Aneb co můžeme udělat my, aby skončila?

Ekonomické důsledky války včetně energetické krize přinutí politiky hledat zásadní politická řešení. Nepředpokládám, že to bude před začínajícím zimním obdobím. Reálně to vidím na počátku roku 2023. ČR musí hledat či podílet se na mírovém řešení konfliktu. Eskalace není v jejím zájmu. Dokonce se v mnohém stáváme jestřábem...

Lze po Ukrajincích, kteří trpí, žádat územní či jiné ústupky?

Politici ponesou svou zodpovědnost i před lidem Ukrajiny. Přiznejme si, že ekonomické dopady ponesou vedle samotných Ukrajinců i obyvatelé EU. Obnova Ukrajiny dopadne zejména na ně.  Exodus Ukrajinců ze zbídačené země bude pokračovat i nadále. Je zcela reálné, že Ukrajina již nebude tou Ukrajinou, co byla před rokem 2014. Jak ekonomicky, tak i v hranicích před rokem 2014. Vidíme to i jinde ve světě. Kypr, Jugoslávie, Sýrie, Korea, Palestina...

Leží na Angele Merkelové či Emmanuelovi Macronovi vina za přílišnou vstřícnost k Rusku?

Nevidím to tak. Naopak, vinu vidím zejména ve vojenských ambicích států NATO. Válečná dobrodružství zejména USA v Iráku, Sýrii, ... ale i v rozšiřováním NATO, Rusko se tím cítilo ohroženo. Hospodářský a zejména surovinový potenciál Ruska byl přece dlouhodobě v zájmu celé EU.

Jak si vysvětlit, že sankce uvalují na Rusko převážně země Západu, zatímco Čína, Indie a jiné země BRICS, stejně jako např. africké či arabské země, s Ruskem dále nerušeně udržují styky. Proč Západ ztratil schopnost izolovat svého nyní největšího soupeře?

Svět stojí zcela jinde, než v době, kdy vznikala EU či NATO. Čína, Indie, ale i další státy BRICS mají své globální ekonomické zájmy. Zároveň USA se nezbavily své pověsti „světového četníka“.  Svět se zároveň poučil z vojenských ambicí USA.

Nyní se koná na Letné výstava ruské techniky a zbraní zabavených Ukrajinou. Co si o ní myslíte?

Před 80 lety 28. února 1942 na Výstavišti se konala, z podnětu R. Heydricha, výstava Sovětský ráj. Zničená a ukořistěná ruská (sovětská) vojenská technika, tanky, děla, letadla... Do dubna 1942 přišlo přes 300 tisíc návštěvníků. Vstup zdarma, školní výpravy si užívaly volna. Novináři, fotografové i protektorátní politici měli svá zadání. Bylo krátce po německé porážce u Stalingradu. Co více k této i nynější výstavě dodat. Tehdy před 80 lety si lidé mysleli své...

Hodně se mluví o vysokých cenách energií. Mnozí vyčítají vládě, že se chová liknavě, není schopna si došlápnout na ČEZ sektorovou daní, či že nakupujeme u nás levně vyrobenou elektřinu draze na burze v Lipsku. Jak to vidíte?

Otázka je i odpovědí. Silná slova vládních činitelů o energetické soběstačnosti najednou nemají platnost. Podobné to bude v cenách i u jiných komodit.  Miliardy zisků ČEZu či dalších dodavatelů energií mizí mimo dosah občanů ČR. Fialova vláda na tomto nemravném zisku profituje vyšším zdaněním přes DPH. Ty tak často slibované vládní drobečky se u občanů vůbec neprojevily. Dopady na občany jsou ale zásadní. Zde nese svou vinu také EU, svou politikou v oblasti energií, tedy obnovitelných zdrojů. EU neřeší dlouhodobě podstatné věci v této oblasti. 

Dorazila do české politiky s Fialovou vládou změna, která byla slibována? Mohla se vláda navzdory extrémně obtížné situaci projevit lépe?

Vláda Petra Fialy svou nečinností ztrácí důvěru, situace ve státním rozpočtu je dokonce horší, než se připouštělo, cítíme obrovské sociální propady, zejména v podobě vysoké inflace, dokonce té nejvyšší od roku 1954. Dopady pociťují zejména rodiny s dětmi, samoživitelé, starodůchodci... Vláda se stále více zadlužuje do budoucnosti. Také až příliš velkoryse sociálně otevřená náruč vůči uprchlíkům z Ukrajiny dopadá na už tak napjatý státní rozpočet. Rostou výdaje na obranu, inflace dopadá na vklady občanů, postihuje také i sociální a zdravotní systém.  Stálé výmluvy na vládu Andreje Babiše nevydrží věčně.