Starostové a nezávislí uvažují o spolupráci na celostátní úrovni s lidovci. Nemrzí vás, když TOP 09 opustí hnutí, kterému pomohla do Poslanecké sněmovny i Evropského parlamentu?

Tuto informaci známe z médií, k oficiálnímu jednání mezi TOP 09 a STAN dojde. Předpokládám, že nás kolegové ze STAN seznámí i s návrhem na formu další komunikace. Smlouva o spolupráci mezi TOP 09 a STAN platí do konce roku a samozřejmě ji vyhodnocujeme, jak STAN, tak my. Ať jednání dopadnou jakkoli, budeme chtít mít do budoucna korektní vztahy. Spolupráce byla dobrá a doufám, že další vývoj neohrozí spolupráci na zbytek volebního období.

Nepoškodí TOP 09, když ji opustí hnutí, které má zázemí v regionech? Nedávné krajské volby ukázaly, že TOP 09 v krajích nemá silnou podporu, získali jste jen něco kolem tří procent hlasů, což se nedá považovat za úspěch.

Myslím, že ten dopad nemusí být zásadní. My jako TOP 09 samozřejmě máme svoje komunální a regionální politiky, o ně se chceme do budoucna opřít a chceme oslovit osobnosti z regionů i pro volby do Poslanecké sněmovny, které budou příští rok na podzim. Musíme představit čitelný program pro volby do Poslanecké sněmovny, chceme prosazovat systém parlamentní demokracie, svobodu názorů a myšlenek, svobodná média. Chceme také představit důležité změny v oblasti zdravotnictví, v sociálním a zdravotním systému, protože v tomto směru i z hlediska udržitelnosti těchto systémů neudělala současná vláda prakticky nic. Chceme také dát důraz na právní stát a vymahatelnost práva, školství, oblast vědy a výzkumu, inovací, což jsou důležitá témata, kde je také třeba přijít s reformami oproti současnému stavu. Budeme mít program i v dalších oblastech. Musíme představit čtrnáct kvalitních lídrů pro sněmovní volby a oslovit i osobnosti z jednotlivých krajů, které mají blízko k TOP 09.

Europoslanec za TOP 09 a STAN Jiří Pospíšil prohlásil, že výsledek topky v krajských volbách je velkým debaklem, ze kterého by měla TOP 09 vyvodit nějaké důsledky. Pokud bude vystupovat tak, že se nic neděje, pojede se dál a bude nulová sebereflexe, může být podle něj situace strany do budoucna špatná. Dojde ve straně k nějakým změnám?

V jednotlivých krajích nepochybně dojde k reflexi, k vyhodnocení voleb a případně k vyvození nějakých důsledků. Je to také určitý barometr pro volby do Poslanecké sněmovny. Ale v krajských a senátních volbách byla daleko menší účast voličů, než bývá ve volbách do Poslanecké sněmovny. My musíme také diskutovat s našimi mladými členy, protože mladí voliči nepřišli k volbám, a přitom mladá generace nás vždy ve větší míře volila. Ale program musíme mít samozřejmě vyvážený pro všechny generace. Na výkonném výboru tento týden se nepochybně taková debata povede, ale ona se povede i dál, hlavně v jednotlivých krajích, protože šlo o krajské volby. V senátu jsme uspěli, TOP 09 se po nějakém čase vrací do senátu, získali jsme dva senátory.

Na výkonném výboru si chce předseda strany Miroslav Kalousek ověřit, jestli má i po neúspěchu v krajských volbách důvěru, aby dál vedl TOP 09. Jak jeho gesto hodnotíte a podpoříte ho?

Je to jeho osobní rozhodnutí, u nás je mandát volených členů vedení na dva roky, ten uplyne až na konci příštího roku. Určitě by nám teď nepomohlo vést nějaké personální diskuse a řešit nějaké personální rozpory. My teď spíš musíme představit program pro jednotlivé oblasti, představit jednotlivé mluvčí a garanty těch věcí v programu, abychom skutečně dali pestrou personální nabídku. K tomu nemusíme měnit vedení. Konečné vyhodnocení můžeme udělat až po volbách do Poslanecké sněmovny.

Někteří soupeři, především šéf hnutí ANO Andrej Babiš, vás obviňují, že jediným programem TOP 09 je „Antibabiš“. Budete ve své rétorice proti ministru financí Andreji Babišovi, který je v největším střetu zájmů v politice od listopadu 1989, bez ohledu na tuto kritiku pokračovat?

Antibabiš je mediální zkratka, když proti něčemu vystupujete, logicky kromě toho nabízíte i to, pro co jste. My jsme pro zastupitelskou demokracii a proti koncentraci politické, ekonomické a mediální moci v jedněch rukou, jsme proti autokracii a oligarchii. A především jsme pro svobodu včetně svobody médií a šíření informací. Vždycky budeme vystupovat proti tomu, kdo chce tyto principy narušovat, omezovat, nebo dokonce rušit.

V souvislosti s neúspěchem hnutí ANO v senátních volbách, kdy ze čtrnácti postupujících do druhého kola získalo hnutí nakonec pouze tři mandáty, prohlásil Andrej Babiš, že „... senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta“ a že by se jeho zrušení nebránil. Teď ho v tom podpořil ještě prezident Miloš Zeman, když také zpochybnil potřebnost senátu. Je podle vás horní komora důležitá, nebo ne? Měl by se skutečně senát zrušit, když voliči volby do horní komory z velké části ignorují?

Ze strany Andreje Babiše je to populismus, protože ještě před říjnovými volbami hovořil o významu senátu. Teď koneckonců úkoluje senátory své strany, aby jemu a jeho firmám v rámci debaty o novele zákona o střetu zájmů umožnili ještě další rok získávat veřejné zakázky, čerpat nenárokové dotace a investiční pobídky. Senát má být naopak pojistkou demokracie, senát skutečně není firmou Andreje Babiše, a to by měl vzít na vědomí.

Podle zastánců je senát důležitá pojistka demokracie, protože tím, že se volí po dvou letech jen do třetiny senátu, tedy jindy než do Poslanecké sněmovny, nekopíruje momentální politickou situaci jako volby do dolní komory. Ale ve srovnání se sněmovnou má poměrně málo kompetencí. Například návrh zákona může ve sněmovně podat jediný poslanec, ale v případě horní komory jen senát jako celek. Neměly by se tedy spíš posílit pravomoci senátu, aby se zvýšil i jeho vliv? Možná by pak i voliči přišli ve větším počtu.

To je o změně ústavy. O všem se dá vést debata. Ale musejí v tom být aktivnější senátoři. Dnes chtějí rozšíření lhůty pro projednání zákonů, řeší se také jejich některé kompetence. Ačkoli jsem z hlediska nějakých změn ústavy konzervativní, myslím, že tato diskuse by se vést měla a v některých ohledech by se měla zvýšit role senátu.

V senátních i krajských volbách neuspěli někteří stoupenci Miloše Zemana, například Zdeněk Škromach, Michal Hašek, Jaroslav Foldyna. Myslíte si, že se tím sníží vliv Miloše Zemana v sociální demokracii?

Sociální demokracie si musí vyjasnit, jakou chce být stranou. Přiznám se, že podle mého názoru by žádná politická strana neměla stát a padat s jednou osobou. Samozřejmě výsledek některých politiků je možná dán tím, že mají blízko k Miloši Zemanovi, ale nechci zasahovat do debaty, která se vede uvnitř ČSSD. My tady potřebujeme mít moderní levicovou stranu a mohu jen doufat, že sociální demokracie takovou stranou bude. Ale je to na jejím rozhodnutí.

Považoval byste za posun k moderní levicové straně, kdyby se ČSSD víc přimkla k prezidentu Miloši Zemanovi, jak se o tom začíná po prohraných volbách v sociální demokracii znovu hovořit?

To je skutečně věc sociální demokracie. Miloš Zeman už dávno není sociálním demokratem a řada jeho názorů z poslední doby spíš ukazuje, že má blízko k některým ultrapravicovým stranám v Evropě, ale i v České republice. Ale to si musí vyhodnotit sama sociální demokracie. Chci se spíš soustředit na to, jak má dál postupovat TOP 09.

A jak se díváte na poslední mediálně sledovaný problém pana prezidenta, nejen jeho pozdní přílet na pohřeb slovenského exprezidenta Michala Kováče, ale hlavně na vysvětlování jeho zdržení a obviňování pracovníků letového provozu?

Myslím, že je to trapné, nedůstojné, nejen ze strany prezidenta, ale i ze strany jeho mluvčího, který si vymýšlí nějaké pohádky. Je to nedůstojné prezidentského úřadu.