Co pro naši zemi znamenal Listopad 89?

Dle mého názoru 17. listopad a samozřejmě také 28. říjen patří mezi nejvýznamnější dny v historii naší vlasti. Mám radost z toho, že jsme právě před rokem ve Sněmovně schválili změnu názvu tohoto listopadového svátku na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. V tomto názvu je totiž obsažen nejen odkaz historické události listopadu 1989, ale i listopadu 1939. Navíc Mezinárodní den studenstva je jediným výročím mezinárodního významu, které má český původ. A samozřejmě díky sametové revoluci dnes žijeme ve svobodné a demokratické zemi, kde každý má možnost svobodně cestovat, studovat, podnikat, sdružovat se a říkat svůj názor.

Jaké máte osobní vzpomínky na tuto dobu?

Na dobu před 30 lety mi zůstaly nesmazatelné vzpomínky. Měl jsem v té době po zdárném absolvování Vysoké školy zemědělské a základní vojenské službě. Na Institutu tropického a subtropického zemědělství jsem se připravoval na vědeckou práci, na tzv. aspiranturu. V pátek večer 17.11.1989 jsem se vracel z dvoudenní exkurze po zemědělských podnicích na Moravě, kde jsem doprovázel zahraniční studenty. Nejsem si jistý, zda z Hlasu Ameriky nebo rozhlasové stanice Svobodná Evropa jsem se tehdy dozvěděl, že došlo k potlačení demonstrace, zbití studentů a dokonce k zabití jednoho studenta. Tyto informace nejen u mne, ale i mých kolegů vyvolali takový odpor, že jsem se společně zúčastnil po víkendovém návratu od přítelkyně z venkova všech demonstrací na Václavském náměstí, které následovaly. Vlna euforie, uvolnění a souznění, která tenkrát nastala, se jen těžko popisuje. Ani ve snu by mne tehdy nenapadlo, že právě 17. listopadu započala sametová revoluce, která znamenala zvrat v historii naší vlasti. Pro mne osobně to znamenalo, že jsem dal brzy vale vědecké práci a vrhl jsem se na obchodní činnost.

Proč se minulý režim zhroutil?

Když se nad tím zamyslím, tak to dnes budu jinak hodnotit, než třeba před 30 lety. Je z toho patrné, že se člověk rozumově vyvíjí a také samozřejmě je nyní k dispozici daleko více informací. K pádu komunistického režimu došlo z několik důvodů. Mezi vnější důvody patří politika otevřenosti, přestavby a zrychlení ekonomického vývoje, kterou prosazoval Gorbačov. Ten v roce 1988 také oznámil, že Sovětský svaz opouští Brežněvovu doktrínu a umožní zemím východní Evropy rozhodnout o svých vlastních otázkách. V této souvislosti se pamatuji na návštěvu Gorbačova v Československu v roce 1987, kdy veřejně prohlásil. „Je to Vaše věc“. Rovněž došlo k výraznému snížení mezinárodního napětí podepsáním Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu v roce 1987. Následná ztráta sovětské nadvlády nad východní Evropou účinně ukončila studenou válku.

Mezi vnitřní důvody, proč se minulý režim zhroutil, patří pravděpodobně boj o moc ve vedení KSČ, kde se připravovalo převzetí moci reformním křídlem komunistů. Zápalnou šňůrou v tomto scénáři měla být demonstrace studentů 17. listopadu v Praze. Sirkou se stala šířící se zpráva o smrti studenta. Následující obrovské demonstrace a generální stávka však nakonec znamenaly úplný pád režimu. Vysoká úcta a poděkování patří proto všem občanům naší vlasti bez rozdílu věku, vyznání, pohlaví i politického smýšlení, kteří se před 30 lety podíleli na sametové revoluci.

Je naše demokracie v ohrožení, jak někdo tvrdí?

To je otázka, na kterou není jednoduché odpovědět. Jsem však přesvědčen, že u nás demokracie v přímém ohrožení není. Je třeba o ni však stále usilovat. Třeba společenskou diskuzí. Protože jak říkával Masaryk, demokracie je diskuze. A pokud má naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii. Diskuzi rozhodně nevidím v tom, co se nachází na sociálních sítích. To jsou zpravidla sdělení plná emocí. Sociální sítě spíše vedou k tomu, že se prostory pro korektní diskuzi zmenšují.

To, že demokracie u nás není ohrožena, vyplývá i z výsledků šetření CVVM, které proběhlo v říjnu tohoto roku. Došlo totiž k nárůstu důvěry občanů ke všem základním ústavním institucím (prezident, vláda, poslanecká sněmovna, Senát, krajské zastupitelstvo, obecní zastupitelstvo, starosta, hejtman) ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.