Pokud se rozhodnete znovu kandidovat, jsou věci, které byste udělal jinak?

 

Nemyslím si, že je nutné říci, že bych věci dělal jinak. Politika a prosazování zájmů, například z regionu, je často dlouhodobá záležitost, a proto je potřeba kontinuálně vytvářet tlak. Příkladem je prosazování splavnění Labe a na něj navazující rozvoj hospodářství v regionu. Stejně jako se nemění sociální situace v našem regionu, tak je potřeba, což hodlám i činit, neustále zdůrazňovat specifickou složitost sociální skladby lidí v našem kraji. S tím je spojena i problematika jistého napětí, které pramení právě z neřešení nebo zdlouhavého řešení této situace. Mluvím o situaci v oblasti sociálního bydlení, kde dlouhodobě chybí zákon o sociálním bydlení, který Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti nejsou s to sepsat. A je to i můj tlak na řešení řady významných odlišností v oblasti podnikání v tak specifickém regionu, jakým je Ústecký kraj a zejména Děčínsko. Klíčovou věcí v nedobré situaci v našem kraji jsou nízké mzdy a to je problém, který je třeba řešit, tlačit na něj spolu s odbory, vládou i krajem.

 

Jednou z významných věcí byla změna exekučního zákona, kterou jsem navrhoval s Jeronýmem Tejcem, kde se definovala řada věcí, které nemohou být exekutory tzv. povinným zabaveny. Pak to byla řada technických pozměňovacích návrhů týkajících se například energetického zákona, zákona o státní službě, o drahách, o Státním fondu dopravní infrastruktury. Jedna stránka činnosti poslance je ta formální, kdy podává návrhy zákonů a pozměňovací návrhy. Vedle toho ale stojí ta významná neformální stránka, a to je vyjednávání s ministry a organizacemi zřizovanými státem. Z této aktivity považuji za důležité prosazení vybudování nového přívodu 110 kW pro Šluknovský výběžek či vytvoření podmínek podvýborem pro dopravu, jehož jsem předsedou, pro převod prostředků státu na kraje na údržbu a opravu silnic II. a III. třídy.

 

S čím negativním jste se během volebního období setkal?

 

Vzhledem k tomu, že je život v našem kraji výrazně odlišný od vidění života v Praze a jiných krajích, se často shledávám s nepochopením snahy prosadit změny v sociální oblasti tak, aby odpovídaly realitě, nikoli idealistickým představám. Jedná se zejména o snahu podpořit lidi, kteří skutečně podpořit potřebují, ale současně jsou ochotní pro zlepšení své situace něco udělat. V této věci je potřeba větší diferenciace při vyplácení dávek tak, aby lidé byli motivovaní, nikoli aby byli pasivními pobírateli dávek. Často se setkávám s tím, že tomuto někteří kolegové nechtějí rozumět. Druhá věc je, že jsem přesvědčen, a to se mi nedaří prosadit, že v době hospodářského růstu je třeba razantněji zvyšovat důchody a minimální mzdy. Není možné, aby minimální mzdy v ČR patřily k nejnižším v EU a na druhé straně zahraniční firmy vyvážely zisky z ČR formou dividend.