Na facebooku si všímáte, že Česká pošta se hrdě chlubí tím, že je strategickým partnerem letošní Prague Pride. K tomu konstatujete, že by bylo dobré, kdyby se chlubila tím, jaký má přístup k lidem se zdravotním postižením. Jaká je realita v tomto směru?

Ano. Myslím si, že Česká pošta, jako státní podnik, by především měla zajišťovat služby a úkoly, které jí stanoví zákon. Zákon a jiné strategické dokumenty mimo jiné stanoví, že všechny orgány státu mají, jako jednu z priorit, zpřístupňování prostředí pro občany, kteří mají nějaký problém s mobilitou. Problém s mobilitou se totiž netýká jen osob se zdravotním postižením, ale dotýká se také seniorů, maminek s malými dětmi a dokonce se týká i lidí, kteří mají nějaký momentální handicap, například si zlomí nohu a podobně. Samozřejmě že problém s mobilitou mají také lidé nevidomí a především na poštách také lidé neslyšící, protože Česká pošta není vybavena pro komunikaci s lidmi s poruchou sluchu. Česká pošta sice postupně upravuje svoje provozovny, ale celý proces je velmi pomalý. S Českou poštou jsme kdysi jednali o nějaké spolupráci na zpřístupňování prostředí, ale spolupráce byla krátkodobá a nepřinesla očekávané výsledky.

Proto mě pobouřilo vyhlášení České pošty, že je hrdým strategickým partnerem letošní Prague Pride. Tato skupina lidí je dnes preferována, přitom nemá ani jeden z problémů, které mají lidé se zdravotním postižením. To znamená problémy s mobilitou, se sháněním zaměstnání, se vzděláváním, s bezbariérově upravenými byty, s dopravou a k tomu se ještě přidávají různé nemoci, které každý handicap s sebou nese. Lidí se zdravotním postižením je asi 10 % v každé populaci a handicapy přinášejí celoživotní problémy, které musí tito lidé řešit, a přitom v médiích a diskusích se řeší problémy LGBTO, které jsou nicotné proti problémům, které mají po celý život lidé se zdravotním postižením. Nechci zacházet do detailů, ale možná by se někteří lidé divili, co znamená mít dekubit a podobně, co si ti lidé zažívají za bolesti a utrpení. Chápu, že pro média je dráždivější upozorňovat na problematiku LGBTO než na každodenní problémy statisíců lidí, které postihl nějaký krátkodobý či dlouhodobý handicap.