V minulých týdnech došlo k útoku na dva tankery v Ománském zálivu. USA z útoků viní Írán. Jde v této chvíli prokázat, že Írán za útoky stojí?

Celý prostor Hormuzského průlivu a navazujícího Ománského zálivu, především jeho přilehlé části k Hormuzského průlivu, je poměrně dobře monitorován. Je sledován pohyb jak lodí, tak letadel. Lze tedy poměrně přesně určit, kdo stál za útoky na tankery, tím spíš, že byly kamerami zaznamenány aktivity útočníků u napadených tankerů. Mimo to pravděpodobně existuje i soustavné monitorování radioprovozu a telefonického provozu, z čehož se dá vyvodit, kdo byl za útoky, nebo kdo o nich nejméně věděl a nezasáhl proti nim.

Závěry poskytnuté USA dovolují vyvodit závěr, že se jednalo o íránské aktivity. Je ovšem potřebné prověřit, zda útočníci byli v kontaktu se státními orgány Iránu, nebo se jednalo o teroristickou organizaci. V tomto bodě by měly jak USA, tak Írán spolupracovat. Tím spíš, že Írán odmítá odpovědnost za útoky. Pro vyšetřování by měl učinit vstřícné kroky, aby se vyloučil podíl Íránu na útocích.

Co by Íránci útokem získali?

Jen ve vztahu k sankcím, které znovu USA uvalily na Irán – ty způsobují Íránu značné hospodářské ztráty. Za předpokladu, že by za útoky byl Írán jako stát, dalo by se odvodit, že se jedná o reakci na uvalené sankce a nemožnost exportovat vlastní ropu právě cestou Hormuzského průlivu. Útoky na tankery a tím omezením bezpečnosti přepravy ropy touto cestou by byly postiženy i ostatní státy Perského zálivu. Irán by tím „vyrovnal pozice“. Na druhou stranu by Írán utrpěl tím, že by byl viníkem možné ropné krize, která by mohla následovat. V každém případě, kdyby byl Írán potvrzeným útočníkem, by v důsledku utrpěl ztráty Írán. Na Írán směřuje podezření i proto, že již v minulosti Írán (2012) opakovaně pohrozil, že uzavře Hormuzský průliv.

20. června Íránci sestřelili americký průzkumný dron, který se pohyboval nad Hormuzským průlivem. Írán tvrdí, že se dron nacházel nad jeho územím, Američané oponují, že letěl v mezinárodním vzdušném prostoru. Měl Írán právo dron sestřelit? Překročila v tomto případě některá ze stran obvyklé meze?

Pokud by prokazatelně letěl bezpilotní prostředek nad územím Íránu, pak by po pokusu o navázání komunikace s letícím aparátem měl následovat pokus o komunikaci s  odpovídající autoritou USA (nebo USA v Iránu zastupující). Po selhání pokusů o komunikaci, měl Irán právo prostředek „Global Hawk“ sestřelit. Jiná situace je v případě, že bezpilotní prostředek letěl nad mezinárodními vodami. V takovém případě sestřelení amerického dronu je aktem nepřátelství, na který můžou USA odpovídajícím způsobem reagovat.