Jaký je váš pohled na krizi na Ukrajině a Krymu?

Západ se do jisté míry odkopal, když pevně stojí za Tymošenkovou, která řekla, že chce popravit osm milionů Rusů žijících v ukrajinském vnitrozemí atomovými zbraněmi. Podporuje také stranu Svoboda, jejíž šéf Oleh Ťahnybok je známý antisemitskými výroky a jejíž poslanci se neštítí násilím donutit šéfa ukrajinské televize k rezignaci. V nové ukrajinské vládě má Svoboda tři ministry a křeslo vicepremiéra. To neznamená, že bych hájil zkorumpovaného Janukovyče nebo kroky ruské vlády na Krymu. EU i USA mohly v rámci sporu zůstat neutrální. Spojené státy podle slov Victorie Nuland investovaly od roku 1991 do „budování demokracie“ na Ukrajině již okolo 5 miliard dolarů. Mám za to, že by situace bez této „investice“ byla v regionu podstatně lepší.

Ukrajina potřebuje do konce roku splatit 10 miliard dolarů státního dluhu. Rusko bude moci Ukrajině okamžitě poskytnout 2-3 miliardy dolarů. Evropská komise tvrdí, že Ukrajině poskytne 15 miliard dolarů ve finanční pomoci. Američané slibují pomoc ve výši jedné miliardy dolarů. Daňoví poplatníci předlužených států eurozóny a USA se nakonec nejspíš složí na nezodpovědné ukrajinské politiky, kteří přivedli Ukrajinu na pokraj bankrotu. Paradoxně podíl státního dluhu na HDP je na Ukrajině 40 procent, zatímco v EU je dluh okolo 90 procent HDP a v USA dokonce 110 procent.

Česká média události na Majdanu interpretovala tak, že demokratičtí prozápadní prounijní demonstranti svrhli zkorumpovaného oligarchu Janukovyče. Jak se na to díváte vy?

Celá řada demonstrantů na Majdanu viditelně nosila neonacistickou symboliku. Těžko skupinu lidí ozbrojených dlažebními kostkami a zápalnými lahvemi označit za zapálené demokraty. Demokracie funguje tak, že lidi jdou k volbám a volí strany. Ne, že násilím převezmou státní moc.

Jak hodnotíte úlohu krajně pravicových uskupení Pravého sektoru a strany Svoboda, které jsou zastoupeny v ukrajinské vládě a mají silové a bezpečnostní rezorty? Lze je označit za neonacisty?

Členové Pravého sektoru mají k neonacismu podstatně blíže než členové strany Svoboda. Obě uskupení svými sklony k násilí a antisemitismu vyvolávají obavy o osud politické scény na Ukrajině.

Bylo by pro Ukrajinu výhodné vstoupit do EU a proč?

Nemyslím si, že by pro jakoukoliv zemi bylo výhodné vstupovat do EU. Svobodný obchod se státy EU lze zajistit prostřednictvím přistoupení ke smlouvě o Evropském hospodářském prostoru. V nedávné době si vstup do EU rozmysleli Islanďané. Myslím, že není žádný rozumný důvod vstupovat do spolku, který má vážné hospodářské problémy a svoje členy ničí více než 30 tisíci směrnicemi.

Kdo se podle vás více vměšoval do vnitřních záležitostí Ukrajiny? Rusko, nebo USA a EU?

Těžko posoudit, kdo více, ale Ukrajina patří tradičně do ruské sféry vlivu. Aktivní snaha západních zemí připojit Ukrajinu do EU nebo NATO je hraní si s ohněm.

Kdybyste měl popsat, o co geopoliticky, ekonomicky jde USA, EU a Rusku v celé záležitosti... Hovoří se o otázkách plynu, snaze USA zatlačit Rusko či naopak o snaze Ruska expandovat...

Pokud se dnes podíváte na mapu amerických základen okolo Ruska, tak je zřejmé, že se USA aktivně snažily využít rozpadu Sovětského svazu k posílení svých mocenských pozic. Války v Afghánistánu, Iráku a Sýrii jsou toho důkazem.

Jaký je váš názor na referendum na Krymu, které vedlo k připojení Krymu k Rusku? Objevily se i příměry k srpnu 1968. Jak se na to díváte?

Považuji všechny tyto analogie za pokulhávající. Rusko je dnes zcela jiná země, než byla v době Sovětského svazu. Na Krymu navíc na rozdíl od Československa v roce 1968 existuje velmi silný proruský sentiment. Referenda na Krymu se zúčastnilo více než 82 procent voličů. Více než 96 procent se vyjádřilo ve prospěch sjednocení s Ruskem. Nikdo zásadně výsledky ani průběh referenda nerozporoval.

Měla by Česká republika podle vás připojení Krymu k Rusku uznat?

Česká republika by měla v rámci sporu zůstat zcela neutrální, ale měla by respektovat vůli občanů na sebeurčení. Pokud si lidé na Krymu prokazatelně přejí osamostatnit se nebo se spojit s Ruskem, tak tomu neměli bránit.

Jaký by měl být podle vás vztah České republiky k Rusku?

Jako chybu bych viděl, kdyby se ČR začala podílet na jakýchkoliv sankcích.

Nedávno jsme si též připomněli vstup České republiky do NATO. Jak hodnotíte naše členství? Je pro nás pozitivem? A pokud ne, je jiná alternativa?

Myslím, že bychom z NATO neměli dělat zlaté tele. V posledních letech se Severoatlantická aliance hodně odchýlila od svojí původní mise a z obranného spolku se stala například v případě Libye nebo Jugoslávie útočná aliance. Jako členové bychom měli trvat na tom, že síla by měla být použita pouze v případě, kdy skutečně dojde k ohrožení některé členské země. Vystoupení z NATO dnes není na pořadu dne. Naštěstí se útočných akcí nemusíme účastnit, pokud nechceme.

Stejně tak uběhlo 15 let od bombardování tehdejší Jugoslávie ze strany NATO. Jak tuto akci hodnotíte?

Považuji za pokrytectví, že ten samý Západ, který pomáhal Jugoslávii trhat i 78denním bombardováním, teď bude plakat nad odtržením Krymu.

Jak se díváte na názory, že v současnosti se myšlenky kapitalismu a volného podnikání prosazují spíše v Rusku a BRICS, zatímco na Západě vítězí socialismus a marxismus?

Je to smutná realita, ale je nutné říct, že ani v Rusku, ani jinde ve světě kapitalismu pšenka nekvete. Lídryně komunistů do europarlamentu v Hyde parku nedávno přesně trefila hřebíček na hlavičku, když řekla, že EU je socialistický projekt.

Nepovede ukrajinská krize k větší centralizaci EU a její bezpečnostní a zahraniční politiky?

Určitě povede. Krizi se snaží maximálně využít eurofederalisté k posílení svých pozic.

Jak hodnotíte postoj jednotlivých parlamentních stran a vlády k dění na Ukrajině?

Jako úsměvné, když ministr obrany Stropnický nabízí české gripeny na ochranu před Ruskem. Všechny vládní politické strany spojuje, že přehlížejí fakt, že současná ukrajinská vláda má v sobě elementy neonacismu. Upřímně, co se dá čekat například od strany ANO, jejíž ministryně je schopná prohlásit, že „Čechům se toho v protektorátu zas tolik nedělo“.