Co pravidelně děláte v sobotu před půlnocí? Relaxujete anebo se ještě věnujete svým povinnostem?

Platí to druhé. Protože mi po pracovním týdnu často zůstanou ještě některé resty, snažím se je dohnat právě přes víkend, a to i někdy ve večerních hodinách.

Při rušení výchovného ústavu pro mládež ve vašem městě jste velmi tvrdě vystoupil proti ministryni školství Kateřině Valachové. Zničila prý letitou práci řady zkušených pedagogů. Její nekompromisní postoj proti údajně drakonickým poměrům v ústavu byl prý naprosto neadekvátní. V čem se paní ministryně měla tak zásadně mýlit?

To byl od paní ministryně opravdu velmi nešťastný krok. Ten ústav fungoval už 50 let ke spokojenosti většiny lidí. Ministryně Valachová společně s ombudsmankou nejprve  rozcupovaly zprávu školní inspekce, která tam byla nedávno na kontrole, a daly ji dokonce pod kárné řízení. To však, pokud vím, neprokázalo žádné větší pochybení. Čtyři inspektoři byli zcela zproštěni obvinění a dalším dvěma z nich bylo vysloveno jen nejmírnější napomenutí. Ta jejich zpráva, ve které ústav chválily, byla tedy celkem v pořádku.

Jednalo se o bezprecedentní omyl, kdy se daly kritizovat v chodu zařízení jen některé dílčí nepodstatné detaily. Paradoxem je, že po odchodu bývalého vedení  nastal naprostý chaos, kdy dokonce dočasná ředitelka mlčela o podezření z trestného činu pohlavního zneužití mezi chovanci a Ministerstvo školství krylo prozatímní ředitelku.  

Ta trestní oznámení nepodala a ministerstvo jí za to ještě v televizi pochválilo. Podal ho až televizní reportér. A posléze policie chovance opravdu z pohlavního zneužití obvinila. To je opravdu nehorázné, že ministerstvo nejprve udělalo z běžných, triviálních nedostatků takový problém a o trestných činech potom mlčelo. Navíc nová koncepce celého  zařízení, platná od 1. září, je velmi nehospodárná. Z  původních 72  a později 36  chovanců, jich žije dnes v celé obrovské vile jen 7, takže si myslím, že by bylo určitě příhodnější ústav zrušit, předat ho kraji a ten by mohl objekt využívat například jako domov důchodců nebo podobným způsobem. 

Jaký názor zastáváte na inkluzi v českém školství a vůbec na činnost současného ministerstva, jako dlouholetý pedagog na základním i středoškolském stupni výuky? 

Inkluze je jeden hluboký a zásadní omyl, když se totiž dají dohromady dvě naprosto odlišné úrovně, tak nakonec tím trpí všichni. Ty děti, které pocházejí ze specializovaných tříd, budou nyní chudáci. Dřívější systém specializovaných tříd, které mohly být i součástí společné školy, ale děti se učily  v různých třídách, byl dle mého názoru správný. I v něm se přece mohli žáci setkávat na společných předmětech, jako je například tělocvik a podobně. Teď ty nadané děti budou na to jen doplácet. Výsledkem tak bude daleko větší zájem o víceletá gymnázia a soukromé školy. Chytřejší žáci budou chtít z inkluze co nejdříve utéct někam jinam.    

Premiéra Sobotku jste nazval vlastizrádcem za to, že je vstřícný k územnímu vyrovnání s Polskem, kdy by i ve vašem regionu měly některé pozemky připadnout našim severním sousedům. Máte pro to konkrétní argumenty? V čem vlastně spočívá v této záležitosti podstata vaší kritiky?

Už v roce 1958 byla uzavřena mezi oběma zeměmi ústavní smlouva, schválená oběma parlamenty. Byl tedy přijat ústavní zákon o tom, že dojde k výměně území mezi oběma státy. To se stalo a Polsko i Česká republika jsou tedy vyrovnány a nic jiného než nový ústavní zákon nemůže tento stav změnit.

To, o čem se nyní hovoří, se váže k roku 1992, kdy jednali ministři zahraničí mezi s sebou (za nás Dientsbier starší) o navrácení  368 hektarů pozemků Polsku. Ta dohoda z tehdejších let ale nemůže v žádném případě vetovat ústavní zákon, to je nesmysl. To by přece nemělo žádnou logiku, aby si některý z ministrů zahraničí jen tak sám dohodl odstoupení určitého území státu komukoliv. Jiří Dienstbier to navíc tenkrát formuloval i trochu jinak.

Neexistuje tedy žádná zákonná opora k tomu, abychom Polsku něco vraceli, my mu nic nedlužíme. Premiér Bohuslav Sobotka to chtěl nejprve vyřídit vládním usnesením, ale potom uznal, že to přece jen nelze takto provést. Co to je proboha za premiéra, který se míní jen tak lehce vzdát byť malého kousku území v naší vlasti?  Ten zákon z roku 1958 prostě stále platí.