Hradní zahraničněpolitický expert Hynek Kmoníček tvrdí, že v migrační krizi jde Evropě o existenci. A není sám: I Donald Tusk hovořil o možnosti rozpadu EU coby pravděpodobnějším než kdy jindy. Tak tedy: schengenský prostor, euro a EU jako taková. Čemu z toho hrozí rozpad, rozklad, významné okleštění?
V první řadě hrozí změna EU, společenství evropských zemí, jak je známe. Jednoznačně to je vinou Evropské unie. Já bych změnu rozhodně uvítal. Nejen migrační krize ukázala odtrženost Bruselu od reality a hlavně od demokracie. Pro naši republiku je to signál, že náš názor nikdo fakticky nevnímá. Velké země buď, jako Německo, protlačí svůj názor, nebo protlačí změny jako Británie. My nemáme slovo ani možnost reálně se chránit. Pokud se radikálně mechanismy v EU nezmění, nemáme volbu, než vystoupit. Takže rozklad hrozí ne pro nějaké interní národní tendence, ale pro neochotu a neschopnost EU problémy řešit. Schengen je ten samý případ.
Pro některé by rozpad EU byl katastrofou, pro jiné požehnáním. Dovedete si ale představit lepší Evropu bez EU? Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se „kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu mluví?
Rovnoprávnou spolupráci, společenství evropských států, nezpochybňuji. Špatná pozice je buď současná EU, nebo nic, nebo jen Rusko. Stále tady může být a bude Evropský hospodářský prostor, v rámci kterého by zůstal smluvně zachován volný pohyb pracovních sil, kapitálu i služeb. Stále máme možnost spolupracovat na úrovni suverénních států, a to také chceme. Termín „kořist Ruska“ zavání jiným termínem, vyrve nás Rusko z tlamy USA? Asi bychom měli přestat uvažovat, kdo je čí kořistí, ale naopak zda naší kořistí bude třeba výhodná spolupráce s Ruskem a USA. Nedělám si iluze o Benešově doktríně mostu mezi Východem a Západem, ale ČR může a měla by být standardní suverénní zemí, která spolupracuje se všemi státy, se kterými to má smysl. Příklady Rakouska nebo Finska například ukazují, že není třeba být v agresivním vojenském bloku, který tlačí zájmy jedné velmoci.
Evropští lídři se na summitu dohodli s britským premiérem Cameronem, který doporučil Britům hlasovat v referendu pro setrvání v EU. Reakce uvnitř konzervativní strany na dohodu jsou velmi nepříznivé, například vlivný londýnský primátor Boris Johnson bude pro vystoupení a stejně tak i někteří Cameronovi ministři. Udělal David Cameron dobře, když se rozhodl kopat za Unii?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá