Západ a Východ, „chudý venkov“ a „intelektuální elita“. Babiš a budoucnost naší země i Evropy. Uznávaný profesor Budil o zásadních tématech dnešní doby

19.12.2018 17:47 | Zprávy

CO NÁM DAL ROK 2018 Rozdělení na intelektuály a chudší venkov připomíná atmosféru studené války. Události ve Francii ukazují totální odtrženost elitářské kasty od běžných lidí. Největší slabostí Andreje Babiše a hnutí ANO je personální politika. Naši lidé bránili v historii Evropu před Osmanskou říší, takže jsme logickou součástí Západu, i když ten na to poněkud zapomíná. Ovšem některé státy se stávají jeho periferií. Slovo Východ má u nás téměř pejorativní nádech, a přitom urážíme stovky milionů lidí a vyspělé kultury arogancí a rasismem. Jsou špatné Rusko, Indie, Jižní Korea či Japonsko? Kde na to kritici Východu přišli? To v obsáhlém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rozvádí jeden z velice uznávaných filozofů naší doby, prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D, DSc.

Západ a Východ, „chudý venkov“ a „intelektuální elita“. Babiš a budoucnost naší země i Evropy. Uznávaný profesor Budil o zásadních tématech dnešní doby
Foto: Wikipedie
Popisek: Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc.

Hovoříme-li o prezidentských volbách, lze říci, že naši spoluobčané rozhodli moudře? Nebo by Jiří Drahoš, viděno optikou dneška, byl lepším prezidentem? Drahoše podporovaly umělecké a intelektuální kruhy, Miloše Zemana spíše chudší obyvatelstvo z venkova. Tyto dvě skupiny se nemají v lásce... Která z nich během prezidentských voleb víc „přikládala pod kotel“?

Prezident Miloš Zeman byl zvolen v přímé demokratické volbě za vysoké volební účasti a tuto skutečnost je třeba respektovat. Nepřísluší mi posuzovat „moudrost“ spoluobčanů, ale voliči Miloše Zemana bezpochyby posoudili nabídku a osobnostní profily ostatních kandidátů a považují své rozhodnutí za pragmatické a racionální. Na základě průběhu prezidentské kampaně a zejména druhého kola se nedomnívali, že by Jiří Drahoš byl lepším prezidentem. To, co je třeba rozhodně odmítnout, je umělé mediální rozdělování národa na „umělecké a intelektuální kruhy“ a „chudší obyvatelstvo z venkova“ a navozování atmosféry jakési studené občanské války mezi nimi.

Bohužel v současné době množství titulů, akademických hodností a pocit příslušnosti k takzvané intelektuální elitě nevypovídá nic o skutečné inteligenci, osobní zralosti a rozhledu jedince. Kvalifikovaný řemeslník může mít mnohem více soudnosti a zdravého rozumu než univerzitní profesor. Jestliže některý představitel samozvané elity národa ovládající mediální a akademické sféry vyjadřuje otevřeně své pohrdání „chudším obyvatelstvem z venkova“, je to doklad toho, že k žádné elitě ve skutečnosti nenáleží. Události ve Francii názorně ukazují, jaké dramatické důsledky může mít odtrženost elitářské kasty utvrzující se ve své výjimečnosti a těšící se stále rozsáhlejším privilegiím od voličské základny běžných lidí práce, kteří jsou základem občanského a demokratického života.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Pro takovou nechutnost hlasovat nebudu“. Senátorka Kovářová a Exnerův paragraf

18:03 „Pro takovou nechutnost hlasovat nebudu“. Senátorka Kovářová a Exnerův paragraf

Daniela Kovářová byla ministryní spravedlnosti a právě proto považuje za nejdůležitější, aby sám zák…