Německý kancléř Olaf Scholz se v tomto týdnu vyjádřil, že je pro snížení DPH na potraviny každodenní spotřeby ze 7 % na 5 %. Pomohlo by to prý mnoha lidem, kteří vydělávají velmi málo, a navíc by to nepředstavovalo nadměrnou zátěž pro spolkový rozpočet. Může to mít pro domácnosti s nízkými příjmy skutečně význam, nebo to je spíš jen gesto, které má pomoci kancléři a jeho sociálním demokratům v únorových předčasných volbách?
Tak samozřejmě, že je to především gesto, ale na druhou stranu každé snížení daní je dobré. Asi ode mne nikdo nemůže čekat, že jako pravicová ekonomka bych mohla být proti snížení daní! Jenom je tady nutno říci, není daň jako daň. Špatná je každá daň, ale některé daně jsou špatné více. Mezi ty nejhorší daně ve smyslu nejméně morální a současně nejvíce křivící ekonomické prostředí patří majetkové daně, dědické daně a darovací daně. Na druhé úrovni „špatnosti“ jsou daně z příjmů. A relativně nejméně špatné jsou daně ze spotřeby, jako je třeba právě DPH. Pokud by tedy měl Olaf Scholz na srdci blaho ekonomiky, to znamená všech občanů, začal by snižováním daňového zatížení práce. Tím se právě demaskuje, že je to víc politické gesto než hlubokomyslné ekonomické rozhodnutí. Ale i tak je to dobře.
Olaf Scholz, jehož vládě hrozí vyslovení nedůvěry, jako by se probudil z letargie a srší nápady. V Kolíně nad Rýnem navštívil automobilku Ford, která plánuje zrušit v příštích třech letech přibližně 2900 pracovních míst. Je to i proto, že vázne prodej elektromobilů, jejichž dva modely letos firma uvedla na trh. Kancléř vyzval k celoevropské podpoře nákupu elektromobilů. Druhou cestou by podle něj bylo povolit Evropě, aby podpořila výrobu elektromobilů na národní úrovni. Kterou z těch dvou navržených cest považujete za vhodnější?
Tak tady už to tak chytré jako v případě snižování daní není. Tady je to naopak velice hloupé.
Cestou samozřejmě není ani celoevropská podpora nákupu elektromobilů, ani národní podpora nákupu elektromobilů. Cestou je zrušení podpory elektromobilů úplně. Ne snad nějaké zakazování elektromobilů, probůh, to ne, já skoro nikdy nejsem pro zákaz čehokoliv. Hloupé věci totiž stačí přestat podporovat, a pokud jsou skutečně hloupé, odstřelí se samy. Takže stačí přestat šlapat na krk spalovákům a stačí přestat podporovat elektromobily, a během dvou tří let budou evropské automobilky zase zdravé.
Že se toho žádný politik neodváží? To už je věc jiná. Politici se bojí následků, pokud přiznají svou chybu. Ale následky, pokud ji nepřiznají, budou řádově mnohem horší. Ford v Kolíně nad Rýnem či Volkswagen budou jen začátek, problémy postihnou do pár let i další automobilky.
Největší europarlamentní frakce evropských lidovců (EPP) navrhla zmírnění pokut, jež se mají od příštího roku vůči automobilkám uplatňovat v případě neplnění emisních cílů. Tím se připojila ke snaze národních vlád a výrobců aut přimět Brusel ke změnám. Europoslankyně Danuše Nerudová navrhla zřídit pozici zmocněnce pro automobilový průmysl, který by koordinoval implementaci těch opatření tak, aby se zlepšila spolupráce mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem. Co té aktivitě, která má takřka na poslední chvíli podpořit evropský automobilový průmysl, říkáte? Lépe pozdě, nežli později?
Je to příliš pozdě. Napravit zlo tím, že ho zmenším, není nápravou. Napravit nesmyslnou pokutu tím, že ji zmírním, je pořád legitimizací zla a nesmyslu. Pro automobilky je už pozdě. Tyto myšlenky vycházejí z chybného předpokladu, že emisní normy jsou splnitelné a že jsou kompatibilní s přežitím automobilek. Vycházejí z předpokladu, že hromadný přechod na elektromobilitu je možný. Ale on možný není. To je asi jako říkat, že když do roka neodstraníme gravitaci, budeme za to platit menší pokutu. Gravitaci nelze odstranit, ať je pokuta jakkoliv velká, a ať je časový limit jakýkoliv. A zrovna tak odklad či zmírnění pokut pro automobilky nezmění fakt, že na 100% elektromobilitu nelze přejít.
prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
Ženy političky nemají na růžích ustláno. Danuše Nerudová byla kvůli tomu, že v Bruselu bojuje za automobilky, vysmívána. Nejvýraznější politička na domácí scéně Markéta Pekarová Adamová se zase dozvěděla, že za ní není vidět práce, že se bála po volbách převzít nějaké ministerstvo a raději se usadila do pohodlného křesla předsedkyně PS. Vzkázala jí to náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija z ODS v rámci diskuse, kdo by měl vést kandidátku Spolu v hlavním městě při volbách v příštím roce. Copak být šéfkou Sněmovny není respektu hodná práce, že musí předsedkyně TOP 09 čelit útokům i zevnitř vlastní koalice, že vlastně nic nedělá?
Moc nerozumím tomu, co má tohle všechno společného s tvrzením, že ženy političky nemají na růžích ustláno. Za Markétou Pekarovou Adamovou opravdu žádný užitek vidět není a Danuše Nerudová nebojuje za automobilky, ale s automobilkami, protože navrhuje mechanismus, jak automobilky lépe přinutit plnit nařízení. A taky navrhuje nové úřednické pozice. Ani jedno nemá nic společného s pohlavím. Když bude stejné pitomosti navrhovat muž, budu se do něj opírat zrovna tak. Pokud naopak Danuše Nerudová přijde s nápadem, jak zrušit podporu elektroaut, budu jí zuřivě tleskat.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Rumunský Ústavní soud zrušil prezidentské volby, jejichž první kolo vyhrál Calin Georgescu z krajní pravice, jak se u něj uvádí. K tomuto rozhodnutí došel poté, co prezident Klaus Iohannis odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, podle nichž Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo Georgeska. Myslíte, že i Ústavní soud v Česku bude připraven zasáhnout, pokud se voliči nechají obalamutit a nepodpoří svými hlasy ty kandidáty, které by správně podpořit měli?
Doufám, že ve stavu, kdy by Ústavní soud v Česku zasahoval do voleb, pokud by voliči nevolili dostatečně progresivisticky, ještě nejsme. Ale bojím se, že od toho nejsme moc daleko, jak to ukázal například zákon o korespondenční volbě, který byl vysloveně ušitý na míru stávající progresivistické vládě. To už je první varovné znamení. Další věc: jedním ze základních právních principů definujících demokracii je „In dubio pro reo“ neboli „V pochybnostech ve prospěch obžalovaného“. Základ tohoto principu lze nalézt již v římském právu, ačkoli byl tehdy v jinak formulovaných větách.
„In dubio pro reo“ je základním principem trestního práva a vychází z presumpce neviny. Pokud existují pochybnosti ohledně viny obžalovaného, musí být rozhodnuto v jeho prospěch. Nikdo nemůže být odsouzen, pokud mu není prokázána vina. A z toho plyne: možná Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo Georgeska. Ale kdyby jej nepropagovalo, znamenalo by to, že by Georgescu nevyhrál první kolo? Znamená to, že tím celé volby rozhodně dopadly jinak, než jak dopadnout měly? Máme přinejmenším pochybnosti… A základní demokratický právní princip říká, že v tom případě nesmíme dotyčného trestat. Je to tedy minimálně velmi varovné.
Tři hodiny jednal ve své soukromé rezidenci nově zvolený americký prezident Donald Trump s Viktorem Orbánem, údajně zejména o Ukrajině. Hodinový telefonický rozhovor měl maďarský premiér později i s ruským prezidentem Putinem. Zatímco členské země EU Orbána při maďarském předsednictví téměř bojkotují, zmínění státníci ho respektují. Buduje si Orbán vlastní image na úkor jednoty Evropy a Západu, jak se o něm vyjádřil Volodymyr Zelenskyj, nebo jen pragmaticky usiluje o konec války na Ukrajině?
Orbán si buduje vlastní image. Ale nikoliv plánovitě „na úkor jednoty Evropy a Západu“, ale prostě jen pro tu image. Nějaká jednota je mu šumafuk, hraje si na vlastním písku. Co si o tom myslí ostatní, je věc ostatních. Nehledě na to, že žádná jednota mezi Evropou a Západem stejně neexistuje.
Vedle toho Orbán zjevně skutečně usiluje o konec války na Ukrajině. A dělá to tak, jak se o konec války obvykle usiluje, tedy jednáním. Myslet si, že válku ukončíme bez jednání, je hloupé. A pokud jste politik, pak tvrdit, že válku ukončíme bez jednání, není hloupé, ale prolhané. Dokonce i po skončení druhé světové války se jednalo – například na Jaltě, a tehdy spolu jednali Roosevelt, Churchill a Stalin, tedy absolutní ideoví nepřátelé.
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník