Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Lze vyčíslit, jaké škody zatím způsobily českému byznysu oboustranné sankce mezi Ruskem, EU a USA?

Existují nejméně dva důvody, které brání tomu dobrat se konkrétních a hlavně reálných čísel. První je skutečnost, že dopad sankcí přijatých v polovině loňského roku je stále ještě „očekáván“ a nedá se vyčíslit. Sankce se dotýkají, jak je obecně známo, záležitostí (smluv, kontraktů) podepsaných po 1. srpnu 2014. Druhým důvodem je přirozená obrana každého podnikatele – skutečnou ztrátu nerozkryje žádný podnik už s ohledem na konkurenci. A jeden důvod navíc – neexistuje reálná možnost vyčíslit objem produkce, která z Čech jde do EU či třetích zemí a v nich je realizována v rámci kontraktů místních firem.

Je pravda, že po zavedení sankcí obchod mezi USA a Ruskem vzrostl?

Podle údajů, které byly zveřejněny, opravdu došlo za rok 2014 k nárůstu objemu ruského importu z USA v rozměru zhruba 12,1 procenta, což představuje sumu okolo dvou miliard amerických dolarů USA (v roce 2013 byl import ve výši 16,5 miliardy a v roce 2014 18,5 miliardy).

Běžný účet platební bilance dosahuje za první dva měsíce letošního roku o téměř deset miliard vyšší přebytek než za stejné období loňského roku. Ten byl přitom historicky rekordní, co se českého zahraničního obchodu týče. „Navzdory loňským pesimistickým proroctvím si zatím rusko-ukrajinský konflikt na českém zahraničním obchodě v podstatě nevybírá žádnou významně negativní daň,“ uvedl k tomu analytik Roklen Lukáš Kovanda. Co si o tom myslíte?

Tady se mohu pouze vrátit k první části mé odpovědi na vaši první otázku – skutečné a výrazné dopady sankcí teprve přijdou. A už to zřejmě nemusí moc dlouho trvat.

„Dá se předpokládat, že sankce, které uvalila Evropská unie na Rusko, budou prodlouženy do konce letošního roku,“ řekl premiér Sobotka. Nehrozí, že pokračující sankce docílí toho, že obě strany najdou náhradní partnery a návrat k původnímu obchodu již bude obtížný?

Děkuji. Vámi zmíněná možnost je skutečně jednou z variant dopadu sankcí na české firmy. Když to vezmu realisticky, musím pochopit ruského odběratele, který před dosavadním (ale v současnosti i pro budoucnost nejistým) dodavatelem z Česka dá přednost jeho konkurentovi třeba z Jižní Koreje. A vracet se zpět k původnímu dodavateli, který ztratil důvěru u ruského zákazníka? Ztráta důvěry u Rusů je jeden z velmi křehkých momentů s dlouhodobými následky. Jen jako dodatek – moc bych si přál, aby platila i druhá část vaší otázky, tedy to, že si i český výrobce najde jiného odběratele. To je totiž výrazně složitější než hledat dodavatele!