Co podle vás bude znamenat to, že kancléř Mynář nemá bezpečnostní prověrku?

To se dalo čekat, ono by se také mohlo stručně říct, že bezpečnostní hrozbou pro stát je sám prezident republiky. To ale není nic nového a z prezidentova vyjádření na tiskové konferenci si odnáším vědomí hlubokého rozporu v jeho vyjádřeních. Rozhoduje se podle toho, jak se mu to hodí. Když jeho kancléř zcela očekávaně a zřejmě i oprávněně nedostane bezpečnostní prověrku, bude ve funkci setrvávat tak dlouho, než se vyčerpají všechny opravné prostředky, dovolání a stížnosti. Možná se bude odvolávat až k evropskému soudu pro lidská práva.

Když se na druhou stranu stane něco s prezidentskou standartou, lidé letí okamžitě, aniž se vyšetřuje míra zavinění nebo to, jestli problém není někde jinde. Nemají právo na obranu a prostě jsou vyhozeni okamžitě při první známce provinění. Tím se nezastávám ostrahy Hradu, jen ten rozpor ve vyjádřeních Miloše Zemana je tak markantní, to je mimo meze slušného chování hlavy státu, která respektuje elementární procesní postupy. Mám z toho ten nejhorší dojem, ale ne kvůli panu Mynářovi jako takovému.

Nicméně – jak hodnotíte způsob, jakým se o věci Vratislav Mynář vyjadřoval?

To, že tvrdil, že ještě nerozlepil obálku s výsledkem prověrky, je pohrdání soudností veřejnosti, ale je to také cynický a naprosto pragmatický kalkul s tím, že se věrní prezidenta sešikují za ním, že nepotřebuje nikoho, kdo přemýšlí. Prostě je jen třeba jen sešikovat stoupence na úrovni nálady v hospodě.

Vyvěšení rudých trenýrek nad Hradem přispělo k dalšímu rozdělení společnosti, o skupině Ztohoven se mluví jednak jako o performerech a umělcích, pro někoho jsou to zločinci. Jak se díváte na vyvěšení rudých trenýrek na Pražském hradě?

Zločin to podle mě není, možná jde o přestupek, ale nejsem zběhlý v právním posuzování takových věcí. Pokud jde o to, jestli je to umělecký čin, současní performeři dělají ledacos. Nevím, co si na Hradě představují pod pojmem umění, ne každý snáší každý umělecký styl a můžeme se lišit v tom, co nám připadá estetické nebo vkusné. Zjevně to, co udělala skupina Ztohoven, není umělecký čin na úrovni kýče. Je to ale věc, která také hraničí s tím, co společnost unese jako svobodné vyjadřování. Ve spojených státech se vedly spory, jestli je na veřejnosti možné pálit americkou vlajku, a nejvyšší soud nakonec potvrdil, že je to součást svobody projevu. Vyjádření postojů performerů a tuto taškařici – pro někoho zábavnou, pro někoho nevkusnou – lze pohlížet jako na vyjádření názoru. Nikdo z těch, kdo to provedli, si jistě neosoboval právo na to, že vyjadřuje většinový názor, dělali to s tím, že vyvolají kontroverzní reakce. A upřímně si myslím, že z těch trenýrek na tyčce nad Hradem se stát nezhroutí, jsou zde jiné horší problémy. Například bezpečnostní prověrka kancléře Mynáře.

Jak hodnotíte to, že Česká republika a další státy odmítající kvóty, byly na jednání ministrů vnitra zemí EU přehlasovány a vláda musela ustoupit?

Myslím, že jsme nebyli ke kvótám až tak přinuceni a vládní postoj považuji za nešťastný. Vyřazuje nás z evropské debaty, když jsme nepřišli se žádným konstruktivním návrhem. Kvóty se používají v Evropské unii všeobecně – od produkce cukru po plochu vinic a zemědělské dotace a je to v rámci Unie běžný nástroj. Z věcného hlediska jde o bouři ve sklenici vody. Postoj české vlády považuji za nešťastný už proto, že si jím vláda vystavuje horší vysvědčení, než by mohla mít. Deklarovala ochotu poskytnout azyl většímu počtu lidí, než plynulo z kvót, a nejde zde o omezení, když to i tak děláme. Jen zde deklarujeme nechuť k tomu, aby se v rámci EU učinil krok, od nějž by se odvíjela společná azylová politika, obrana vnějších hranic apod. Místo toho, abychom se jako Česká republika chovali konstruktivně, vykřikujeme něco o diktátech a dáváme v přístupu k běžencům dohromady s tím, co předvádí Maďarsko. A to mi připadá krajně znechucující.