Scházíme se po roce, kdy jste byl na kandidátce ANO před parlamentními volbami. A dnes?

Půl roku už v hnutí nejsem.

Logicky se tedy naskýtá otázka – proč?

Po relativně úspěšném výsledku v parlamentních volbách, kdy jsem nasbíral přes 1 420 hlasů, jsem žádal o „lepší“ místo v komunálních volbách, ať již třeba na obvodu nebo na magistrátě města. Bylo mi řečeno, že jsou kostky vrženy a že je jedno, jaké byly výsledky v parlamentních volbách. A že už je pro mne místo někde nad desítkou, což je málokdy volitelné. Já jsem v těch parlamentních volbách chtěl něco dokázat, něco jsem slíbil, samozřejmě když to nevyšlo, neměl jsem, jak to splnit.

Takže jsem si říkal, že to zkusím „v komunálkách“, v regionální politice. A když nebyla šance, tak už jsem síly do toho nevkládal, protože jsem už do toho dal dost. Sehnal jsem hnutí ANO  hodně hlasů, žádný vděk nebyl, právě naopak. Prý jsem si dělal svoji soukromou kampaň, a to se někomu nelíbilo. Když jsem do politiky takto nahlédl, přestala mne zajímat, protože sice zvenku vypadá hezky, že máte nějakou naději a sny něco změnit. Zjistíte, že je to spíše o tom, s kým jste kamarád, s kým se bavíte. O tom to podle mne být nemá a není podle mne správný čas, abych vstoupil do politiky.