Ve čtvrtek Senát schválil návrh na novelu Listiny základních práv a svobod, jehož podstatou má být zakotvení práva použít k obraně života zbraň. Někteří senátoři to zpochybňovali, že se takové věci nemají dávat do Listiny. Vy patříte k zastáncům tohoto řešení, proč to tedy považujete za důležité?

Považuji to za důležité, dokonce jsem se před několika lety v Poslanecké sněmovně pokoušela prosadit podobný návrh, který tehdy neuspěl. Já jsem přesvědčena, že právo držet zbraň za podmínek určených zákonem, který my máme velmi kvalitní, je určitě lidským právem. Takže bude dobré, pokud to v Listině základních práv bude i explicitně vyjádřeno.

Důležité je to explicitní vyjádření. Podobně, jako dnes probíhá snaha vyjádřit explicitně, že manželství je vztahem muže a ženy. To jsou věci samozřejmé, o kterých se donedávna ani neuvažovalo, že by musely být někde přímo napsány. Jenže vzhledem k tomu, co se kolem nás děje, tak vidíme, že jsou ohrožovány různými snahami některých skupin, takže se ukazuje, že by možná bylo vhodné, aby to v té Listině základních práv bylo přímo uvedeno. Proto, abychom mohli čelit snahám upírat občanům tato práva.

Nevidím sebemenší důvod, aby občané neměli právo držet zbraň, pokud splní podmínky stanovené zákonem. Jde především o novou směrnici EU o zbraních. A my opakovaně slyšíme, že jsme měli lépe vyjednávat v EU. Jenže já jsem se o to zajímala a naši úředníci tam vyjednávali dobře, předkládali argumenty, ale nebyli nijak vyslyšeni. Tak to se nám pochopitelně nelíbí a teď musíme řešit, jak své svobody ochráníme.

Hovořili jsme o tom, že ústavní ochrana některých svobod by mohla dát určitou jistotu. Jenže ono to s tou ústavní ochranou také nemusí být tak úplně jednoduché. Mezinárodní dohody i právo EU mohou být podle některých výkladů čl. 10a Ústavy ČR upřednostňovány i před předpisy ústavní právní síly. Ohrožení ústavních práv přitom obvykle pochází právě z těchto zdrojů. Nemáte obavy, že ty ústavní garance mohou být nedostatečné?

Já doufám, že budou dostatečné. A je to také určitý signál, kterým dává naše země najevo, že si za těmito prioritami stojí.

Děje se to nejen u nás. V sousedním Rakousku se nyní projednává podobný návrh, garantující ústavně právo na placení v hotovosti. „Mít možnost platit hotově je základní podmínka autonomní existence,“ hájí téma kancléř Kurz, který z něj udělal jedno ze svých předvolebních témat. Jedná se tedy podle vás o obecnější trend, kterému budeme muset čelit po celé Evropě?

Jsem velmi ráda, že jste to zmínil. Protože to je určitě další téma, kde bych byla pro zakotvení ústavního práva. Každý by měl mít právo užívat k finančním transakcím hotovostní peníze. Už se stává, že je to občanům upíráno a de facto jsou tím diskriminováni ti, kteří odmítají elektronicky platit. Podle mě to jednoznačná diskriminace, takže bude dobré, když i toto právo bude garantováno ústavně. Kdybych byla občanem Rakouska, tak to určitě podporuji.

Určitý protitlak těmto snahám představuje EU, která si uzurpuje čím dál více agend a v jejich rámci stále více pravomocí. Zmínila jste například, že přes „ochranu vnitřního trhu“ se krkolomnou konstrukcí dokážou dostat až ke kontrole zbraní, zasahující do bezpečnosti. Co s tím?

Určitě dát do Ústavy určitá omezení, která budou zároveň vyjádřením postoje této společnosti a její suverenity. Také bychom se měli podívat na to, které oblasti spadají v EU do většinového hlasování, a které musí být přijímány jednohlasně, a hlídat to, protože v EU jsou tendence k rozšiřování oblasti většinového hlasování. A s tím také rozhodně nemohu souhlasit.

V minulosti jsme v české Poslanecké sněmovně dokázali například prosadit usnesení k migrační politice, které trvalo na tom, že migrační politika může být měněna pouze jednohlasně, že se na ní musí shodnout všechny státy, a neexistuje tzv. „silové řešení“, protože to jsou důležité věci, které se týkají bezpečnosti jednotlivců.