Vstupujete do nové politické éry svého života. Odchod z ODS a připojení se k Václavu Klausovi mladšímu v Trikolóře. Jaké to je? Co vás v průběhu změny potěšilo, a co naopak?

Potěšil mě nebývalý zájem veřejnosti o Trikolóru. A to napříč celou republikou. Samozřejmě to s sebou přináší velkou zodpovědnost, takový příliv pozitivních ohlasů je neskutečně motivující, ale i zavazující. Naopak mě zaskočily prudké reakce některých bývalých kolegů, ale i s tím musí člověk počítat. 

Co si od změny slibujete?

Nejde o změnu pro samotnou změnu. Chceme ve veřejném prostoru prosazovat naše názory a pohled na svět, který s námi sdílejí lidé ze všech koutů naší země. Chceme, aby prostřednictvím hnutí Trikolóra zazněl i jejich hlas. Stát má přece sloužit lidem, ne se je snažit hlídat, sankciovat, kontrolovat a vychovávat. Politiky si neplatíme, aby vymýšleli nesmyslné vyhlášky a zákony. Právních předpisů má být málo, ale mají být všeobecně respektované. Stát má zaručovat základní práva, tedy právo na život, na svobodu a na vlastnictví. V drtivé většině dalších aktivit náleží státu zdrženlivost.

Jak už jsem ale zmínila v předchozí odpovědi, čeká nás v prvé řadě spousta tvrdé práce. Jen velká slova a nadšení životaschopné politické hnutí nevybudují.

Od oficiálního startu hnutí Trikolóra se neustále spekuluje, jakou šanci u voličů asi můžete mít. Z mého pohledu se mi v rozhovorech scházejí dva protichůdné názory: buď že budete mít kolem tří až pěti procent, nebo naopak zasáhnete do politické mapy České republiky mnohem výrazněji. Jaké šance máte podle vás?

Náš cíl je jednoznačný – být v příští vládě a plnit náš program. Samozřejmě nepůjdeme do vlády za každou cenu. Musíme si být jisti, že budoucí koaliční spolupráce má smysl. Tedy, že budeme schopni prosazovat náš program a naplnit tak očekávání našich voličů.

Mnoho se také namluvilo o tom, jaký vliv na výsledek ODS v evropských volbách mohl mít odchod váš i Václava Klause mladšího. Měl podle vás nějaký?

O tom bych nechtěla nijak spekulovat. Podobné věci přenechme politologům a komentátorům.

Jak z jiné strany vidíte ODS nyní?

Opravdu se nyní nezaobírám ODS a plně se věnuji práci v Trikolóře, našemu programu a komunikaci s našimi stávajícími i budoucími příznivci. 

V čem je podle vás Trikolóra jiná? Znám vaše tři pilíře: Rodina, obec a stát. Tyto pilíře však užívá většina politických stran…

Neřekla bych, že většina ostatních politických stran akcentuje přirozenou posloupnost rodina, obec a stát. Mnozí politici naopak hlásají tezi, že slušnost a lidskost se projevuje především tak, že se v prvé řadě staráte o problémy na druhém konci světa. Normální a přirozené je ovšem to, že nejprve řešíte problémy, které se vás bezprostřední týkají. Až teprve potom je možné zaměřit pozornost na vzdálenější věci. Pokud tak činíte v opačném gardu, něco to o vás vypovídá.

Zahnívání, stagnace a žádná budoucnost. To o Klausově nové straně řekl Dan Přibáň. Marketér Martin Jaroš kritizoval Klausův příměr s lachtanem z Antarktidy – prý je špatně, když „kašleme na problémy venku, za kopečky“. Dřívější brněnský zastupitel za Žít Brno Martin Freund pro změnu Klausovo hnutí označil za uskupení mužů ve věku 45-64 let, kteří odmítají vidět dnešní realitu. Co říkáte na tyto reakce? A co takový zájem komentátorů všech možných politických názorů říká o Klausově hnutí?

Nechtěla bych se vyjadřovat k jednotlivým komentářům lidí, z nichž některé ani neznám. Podobné názory ale minimálně ukazují, že vznik hnutí Trikolóra budí emoce. Je logické, že jistá část komentátorů nás bude hodnotit silně negativně, ať už uděláme cokoli. Nehodláme však kvůli nim měnit své názory. Naším cílem není zavděčit se každému. To bychom nemohli dělat politiku. Naopak některé negativní reakce nás utvrzují v tom, že jdeme po správné cestě. Považovala bych naopak za alarmující, kdyby o nás tito lidé mluvili pochvalně. Takže je vše úplně v pořádku.

Kdo by se měl Trikolory bát nejvíce? Je to ODS, SPD, ANO, nebo někdo jiný?

Slovo bát bych nevolila, ale jistě by se měli mít před hnutím Trikolóra na pozoru všichni ti, kdo neplní své předvolební sliby a jejich jediný program spočívá v neustálých útocích proti ostatním. My chceme být naopak pozitivní a nabízet program a ideje, kterým věříme. Já i moji ostatní kolegové jsme přesvědčeni, že voliči to u voleb ocení.

Na pražské Letné se minulou neděli sešlo na 250 tisíc lidí. Překvapila vás taková účast? Očekávala jste ji?

Vcelku jsem to očekávala, mediální podpora akce nebyla zanedbatelná a chápu, že současná situace se lidem nelíbí. Ani my s ní nejsme spokojeni. Na rozdíl od iniciátorů demonstrací jsme si však vybrali jinou cestu, jak změny dosáhnout. Je to složitější způsob s předem nejistým výsledkem, ale jsme na to připraveni.   

„Aby někdo veřejně ponižoval paní, které je 71 let a je odbornicí na právo, respektovanou jejími kolegy a celou justicí, to zažívám fakt poprvé. A to jsem na světě 64 let,“ nechal se slyšet Babiš. Rovněž se nechal slyšet, že demonstrujícím nerozumí. Jak vnímáte jeho reakce?

U Andreje Babiše nikdy nevíte, jestli vyjadřuje svůj názor, nebo pouze opakuje to, co mu radí jeho poradci. Někdy se zdá, že vlastně žádné své vlastní názory ani nemá. Je v každém případě v defenzivě a zažívá tak fakticky z druhé strany to, co před lety politici z ODS a ČSSD.