ehdejší obavy iniciátorů z dalšího válečného konfliktu vložené do masivních žulových hranolů se bohužel ukázaly jako oprávněné.  Dnes tak pětimetrové monumentální dílo připomíná oběti obou světových konfliktů a každoročně je středobodem bohumínské piety ke Dni válečných veteránů.

K památníku i letos 11. listopadu v 11 hodin zamíří lidé s kyticemi v ruce a vlčími máky v klopě. Možná by ale jejich kroky vedly jinam, kdyby na podzim roku 1935 nevyrazili starobohumínští obyvatelé s kasičkou v ruce za svými sousedy.

Cíl byl jasný, pomoci finanční sbírkou Podpůrnému spolku vojenských vysloužilců zrealizovat nápad na vznik »výstražného« monumentu. „Spolek chtěl upozornit na hrozící nebezpečí stavbou památníku právě na náměstí, kde byl čilý ruch,“ líčí obyvatel Starého Bohumína Adolf Nedělský.

O předválečné situaci mu mnohokrát vyprávěla maminka, která se tehdy coby dospívající dívka také zapojila do sbírky. „Chodila se spolužačkami ze školy po domech a přesvědčovala lidi, aby přispěli,“ popisuje Nedělský.

Ve Starém Bohumíně tehdy žili lidé různých národností, ale se společnou obavou z hrozícího nebezpečí. Ve sbírce se tak vybralo dostatek peněz. „Maminka vyprávěla, že nejvíce dávali Židé. Jeden, co měl zelinářství u nádraží v Bohumíně, přispěl například pěti tisíci,“ předává rodinné vzpomínky starousedlík. V dnešní době tato částka nepůsobí nijak závratně, ale ve třicátých letech minulého století představovala zhruba pětinásobek průměrné mzdy. 

Už v srpnu roku 1936 tak mohl být památník slavnostně odhalen a vysvěcen. „Byla to velká sláva s řadou proslovů a následným průvodem do městského parku,“ dodal Adolf Nedělský.

Výtvor meziválečného sochaře Theodora Mallenéra podle návrhu místního architekta Eugena Axmanna sice čněl do velké výšky, aby zintenzivnil naléhavost situace, válečnou pohromu ale odvrátit nedokázal.

Dnes tak architektonické dílo připomíná oběti obou velkých válečných konfliktů a zároveň zejména mladší generaci upozorňuje, že svoboda a mír není samozřejmostí.

Aby tento vzkaz dalším generacím nezanikl, dává město dominantě náměstí Svobody pravidelnou péči. „Na jaře příštího roku například chystáme obnovu písma na památníku bílou perletí,“ informovala vedoucí odboru školství, kultury a sportu bohumínské radnice Pavla Skokanová.