Energetický portál je nástavbou realizovaného projektu úsporných opatření metodou EPC na 18 objektech píseckých školek a škol.

„Společnost ENESA realizovala řadu opatření, například rekonstrukci předávacích stanic, výměnu zdroje tepla, modernizaci systému měření a regulace, výměnu oběhových čerpadel, instalace úsporného osvětlení, úsporná opatření na hospodaření s vodou, centrální městský dispečink a energetický management po celou dobu projektu. Jejich výsledkem jsou každoroční energetické úspory ve výši cca 2,5 miliónů Kč,“ popsal realizovaný projekt Jiří Tencar.

V návaznosti na tento projekt byl v rámci realizace konceptu Smart Písek spuštěn pilotní energetický portál města. Ten zajišťuje průběžné sledování stavů spotřeb tepelné energie, plynu, vody i elektrické energie. Navíc umožňuje sledovat zpětný vývoj i předpokládanou spotřebu v závislosti na teplotě, vlhkosti i plánovaného stavu využití budov či generovat úspory. Měření a vyhodnocování spotřeb energií a medií je základním kamenem pro efektivní řízení a optimalizaci provozu.

„Přidanou hodnotou portálu je taktéž zajištění transparentnosti spotřeb a zpřístupnění vybraných statistických dat formou open data široké veřejnosti, to vše po jednotlivých budovách či jako souhrn budov. V současnosti se pracuje na vytvoření aplikace, která by takováto data veřejnosti poskytovala v přehledné formě. Tato otevřená data plánuje město použít například pro výuku v rámci environmentální výchovy, kde se s problematikou spotřeb a úspor energií a medií seznámí již žáci základních škol,“ uvedl místostarosta města Písek Josef Knot, který má koncept Smart Písek ve své gesci.

Idea veřejného rozhraní je postavená na vytvoření atraktivního prostředí pro uživatele, kde lze nalézt více informací najednou.

„Za vhodné prostředí považujeme geografický informační systém, zjednodušeně lze říci mapy, které obsahují různé informace vztažené ke konkrétnímu místu na zeměkouli. Pro jednotlivé vrstvy lze čerpat z existujících datových sad, jako je např. katastr nemovitostí, různé body zájmu a zároveň je možné je doplnit o datové sady z měřených údajů z budov či údaje změřené v ulicích města, jako je znečištění, teploty apod., termografické mapy či 3D mapu města,“ upřesňuje Jiří Tencar.

Systém by mohl veřejnosti zprostředkovat celou řadu údajů a funkcí. „Konkrétně plánujeme zpřístupnit data celkových úspor v peněžních, technických a environmentálních jednotkách v rámci EPC projektu či zobrazit souhrnně za všechny objekty aktuální měřené hodnoty, jako je odebírané teplo, elektřina, spotřeba vody. Pro veřejnost, ale i pro environmentální výuku bude zajímavé využít vzájemného porovnávání energetické náročnosti jednotlivých objektů, např. porovnávání poměrově přepočítané spotřeby – na počet žáků, na velikost podlahové plochy či na počet provozních hodin individuální regulace apod. Výsledky přitom chceme uvádět v technických i peněžních jednotkách, porovnání za různá časová období či porovnání nákladů na jednotlivé komodity, jako je teplo, elektřina a voda. Ke každému objektu bychom rádi zpřístupnili informace o aktuální spotřebě či průběhu denní spotřeby. Pro veřejnost může být zajímavé i dynamické zobrazení spotřeb a nákladů na energie v přehledné mapě města v čase se zahrnutím dalších aspektů ovlivňujících spotřebu, jako je den, noc či počasí – teplota, oblačnost, rychlost větru, zobrazení mikroklimatických podmínek v různých částech města,“ doplnil Jiří Tencar.