Já vlastně využiju příležitosti u tohohle bodu, abych se vyjádřil k některým aspektům, na které jsem upozorňoval několikrát. A teď došlo pouze k tomu, že pan předseda vlády Babiš a hnutí ANO sklízí plody toho, co nechci říct úplně, že kdysi zasévali, ale minimálně tomu nebránili.

Ono to spočívá například v tom, a to je asi to základní, co jsem chtěl říci, že když vstupovalo hnutí ANO do politiky, tak si pamatuju, jak třeba u nás na jižní Moravě byl pan Stropnický a kolem toho bylo heslo, které znělo "rovná práva pro všechny". No, proti tomu nelze nic mít. Ale ta rovná práva pro všechny to není pouze o tom, že schválíme nějaké zákony a budeme nějak regulovat stát, ale to je také o tom, abychom měli stejný přístup ke stejným věcem, které se odehrávají.

A tady jsem u jádra věci. V minulosti jsem tady několikrát, a uvedu příklady, upozorňoval nejenom já, ale myslím, že hodně já, na to, kterak se v mediálním prostoru zneužívají některé věci například z policejních spisů. A co udělal pan dnešní předseda vlády Babiš proti tomu, aby to nebylo? Nejenom že nic, on to dokonce rád citovával. Dnes si hrozně stěžuje na různé praktiky, které jsou v médiích, ale musíme si přiznat, a prosím, aby si to přiznalo i hnutí ANO, jak velmi často to proti svým odpůrcům používalo, četly se tady různé články od různých lidí proti někomu, existovaly různé složky, ale dokonce se opravdu podporovalo vynášení z policejních spisů a ty se tady citovaly.

Pan předseda Babiš se totiž řídí, je to taková zvláštní věc, takovým zvláštním způsobem myšlení, když se něco děje proti někomu a není to shodou okolností hnutí ANO, tak je to vždycky pravda, vždycky je to dobře a odhalují se darebáci, kmotři a teď si doplňte, co chcete. Cokoliv se ale napíše proti panu Babišovi, tak je vždycky určitě nepravda, je to vždycky určitá nějaká, jak on tomu vždycky říká, kampaň a podobné výrazy. Jenomže když i člen vlády, dokonce i pan místopředseda vlády, který byl předtím čtyři roky, připustí to, že se v mediální veřejnosti píší, jak on říká, různé nesmysly a on je potom ještě opakuje, nemůže se divit tomu, že jednoho dne to postihne i jeho a teď vlastně čtrnáct dní neřeší nic jiného než toto. Například jeho dnešní řeč. On tady řekl, že paní Slonková a pan Kubík jsou nájemní žoldáci, když u toho zůstanu, jenomže paní Slonková se neobjevila ve Švýcarsku z vrtulníku najednou a nikdo o ní v životě nevěděl, ona tu práci tak, jak ji dělá, a někdo si myslí, že dobře, jiný si myslí, že hůře, dělá minimálně dvacet let. Abyste mohli být nájemním žoldákem, musíte mít někoho, kdo si vás najme. A kdopak si najal paní Slonkovou? Já? Pan Andrej Babiš. Takže jestli si najímal nájemní žoldáky, když zůstanu u tohohle termínu, tak si potom nemůže stěžovat, když tito nájemní žoldáci také pracují proti někomu jinému, než on si původně myslel. Já si nemyslím, že jsou to nájemní žoldáci, ale musím zůstat v té rétorice, kterou měl pan předseda vlády. A proč si tam tedy pan předseda vlády bral paní Slonkovou? Jeli to nájemní žoldák, tak si ji bral asi proto, aby psala proti jiným lidem, než je on sám. Najednou je tedy někde jinde a teď je strašná tragédie, že tedy píše něco o něm, nebo řekněme proti němu.

A to je ten absolutně nerovný přístup. Kdyby paní Slonková zůstala v Mladé frontě, odhalila nějakou aféru v řadách třeba, teď řeknu klidně naši stranu, ODS, TOP 09, použila třeba skrytou kameru, tak jsem přesvědčen o tom, a to mně vadí na panu Babišovi, že by určitě nevystoupil a neřekl by, já se tím nebudu zabývat, to je kampaň to by se nemělo dělat. Tady by to četl a křičel by: ukazuje se, jak ty tradičné strany atd., to už známe. To znamená, a tady chci říci, panu Babišovi já vůbec neupírám pracovitost a tyhle věci. Přesto si troufnu říct, že do té funkce z tohoto pohledu nedorostl. Proto já dnes budu hlasovat proti této vládě a ještě to prosím vás trošičku zpodrobním. Já naprosto chápu, že existuje nějaká volební kampaň. Bohužel součástí těch volebních kampaní je něco, čemu se říká lidově házení špíny na konkurenci, ale pak je vyhlášen nějaký volební výsledek a lidé, kteří jsou úspěšní, se dostávají do výkonné moci, do velice vysokých ústavních funkcí. A tady už by neměli být loviči hlasů, ale měli by právě to, co slibovali, to znamená ten rovný přístup ke všem, speciálně dodržovat. Tvrdím, že pan Babiš to v tomto smyslu nedodržoval vůbec nikdy, a naopak, a řeknu vám dva příklady, podporoval tyhle metody, které dnes sám kritizuje.

První případ, a já dopředu říkám, vůbec neznám pana bývalého policejního prezidenta Tuhého, nicméně si pamatuji velmi dobře, když tehdy vypukla ve vládě ten spor o to, co se děje v policii, tak to byli poslanci za hnutí ANO, kteří tady četli to, co se dostalo ven zcela nezákonně z policejních spisů, otiskoval to, kdo jiný než lidové noviny, a četlo se to jako důkaz toho, jako že ten Tuhý je darebák. A teď mně řekněte, jaký rozdíl mezi tím, co řešíme dnes, pokud jde o novinářskou etiku, a pokud jde o to, co se odehrávalo před tím, s jediným rozdílem - týkalo se to někoho, kdo se nelíbil panu Babišovi. Jakmile se to týká pana Babiše, tak je to prostě nezákonné, strašné, nemravné atd.

Tady chci ještě říci, ten případ byl ještě horší v tom, a na to jsem také upozorňoval, tady dokonce došlo k tomu, že na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci si vybrali jednoho jediného policistu, který to byl ochoten udělat, dali mu do ruky nějaký papír a ten to běžel říct novinářům, protože se to hodilo tehdy předsedovi vlády Babišovi. Můžu vám jenom říci, že už i soud řekl, že to nebylo ve veřejném zájmu. Novináři bohužel psali nepřesně, že soud řekl, že to bylo ve veřejném zájmu. Nebylo! Ten člověk nebyl odsouzen pouze proto, že se řeklo, že stupeň nebezpečnosti nebyl takový, aby šlo o trestný čin a šlo o kárné provinění.

Pamatuji si, a to jsem si připadal tehdy úplně jako blázen, když jsem navštívil bezpečnostní výbor, jak jste tehdy běhali někteří poslanci za ANO, já je nebudu teď říkat, pro podpisy k panu Ištvánovi do knížky a podobné věci. Já jsem úplně zíral. Ištván přišel jak John Lennon a přitom to je právě jeho úřad, který tohle podporoval, nikdy to netrestal a samozřejmě to pokračuje dál, tyhle praktiky.

Druhý příklad je, prosím vás, starý asi tři týdny a tady bych dokonce řekl, že pan předseda vlády ve stejné logice zase tu funkci dokonce přímo zneužil, kdy měl tiskovou konferenci po vládě a začal číst nějaký papír o něčem, co se tehdy dělo v Brně, zejména o lidech v Brně. A zase se musím zastavit. Vytiskl si nějaký článek. Protože byl proti někomu jinému, než bylo hnutí ANO, tak to byla pravda. Byly tam samé nesmysly a já ještě řeknu, proč tam byly nesmysly a kdo ten článek psal, a pan Babiš si stoupne, ten článek přečte, aby to všichni věděli, a teď začne novinářský hon na lidi, které vlastně pan Babiš nikdy neviděl, a klidně je do tohoto vrhl a psalo se, co se psalo. Ten článek, abyste jenom věděli, co všechno se vždycky hodí panu Babišovi, pokud jde o nějakou mediální hru, napsal prosím vás jistý Jan Urban. Když tady pan Faltýnek občas vyjmenovává různé kauzy, které se děly v minulosti, a vlastně pan Babiš také, tak často jmenují kauzu Diag Human. Tenhle Jan Urban, který se najednou hodil panu premiérovi doslova k házení bláta na některé brněnské představitele, tak tenhle Jan Urban byl kdysi skrytý agent pana Šťávy, neboli majitele Diag Human, pak byl odhalen a napsal neuvěřitelné množství článků na obhajobu jednoho z největších tunelů státního rozpočtu v našich dějinách, a to je tunel, kdy za jeden dopis se měly zaplatit miliardy korun. A on to hájil asi deset let tajně, poté to hájil už veřejně. A teď náhled, když tenhle člověk, který v podstatě propaguje skutečně jeden z největších tunelů u nás, napíše nějaký, jak to teď říct, abych byl slušný, sled pitomostí a panu premiérovi se to hodí, on to klidně přečte. Tak se potom nemůže zase divit, když někdo jiný přečte to, co považuje on za sled pitomostí, a napíše to třeba Slonková. To je úplně to samé.

K Janu Urbanovi ještě. Já využiji té příležitosti. Jan Urban tehdy se pokoušel s panem Šťávou za pana ministra Fischera z České sociální demokracie vytáhnout tři miliardy korun na tzv. smír. Tehdy si najalo ministerstvo mě jako advokáta, já jsem tehdy napsal nějaký posudek a ty peníze ministr Fischer tedy neschválil a Zemanova vláda tohle rozhodnutí potvrdila. Od té doby Jan Urban o mě píše blbosti celou tu dobu, že se mstí za to. To je moje osobní věc. Ale už není věcí, když pan premiér od kohokoliv, jakýkoliv darebák co napíše, mediálně jemu se to hodí, klidně to přečte. Ale běda, když se to stane jemu! To je určitě strašně nespravedlivé. A to je vlastně ten důvod a pan předseda vlády, který tu není, ale já bych mu to klidně řekl i osobně, musí pochopit, že pokud nechce, aby se některé jevy děly, musím bránit i tehdy, pokud se dějí jiným. Takže pana Babiše, teď to řeknu jinak, pana Babiše jako předsedy vlády si budu považovat až tehdy, až zaznamenám, že na nějakého jeho velkého odpůrce bude spáchána nějaká kampaň, a on řekne, ne, tím se já nezabývám, to je kampaň. Zatím to neudělal nikdy, ani jednou, naopak toho vždycky využívá a to je například můj důvod pro to, proč budu dnes hlasovat proti této vládě.

Děkuji vám za pozornost.