Vlastenectví se kardinálně odlišuje od nacionalismu. Nacionalismus – to je nenávist vůči všem jiným národům, vlastenectví – to je láska ke své vlasti. Tato definice ruského vědce Lichačova je tak jednoduchá, až je takřka geniální. Ovšem řekl to Rus, a tak pozor! To se nemůže trpět! Zrovna tak se nesmí trpět nějakému hejtmanovi Haškovi, či poslanci Foldynovi jejich svobodné rozhodnutí uctít památku padlých vojáků, osvoboditelů z Rudé armády podle svého. Tak takhle si tu demokracii nepředstavujeme.

Typickou ukázkou reakce „lidskoprávního farizeje“, je odsuzující prohlášení europoslance Pospíšila v televizi. Je to, prý, jeho občanský postoj. Normálním občanům nevadí kolona motorek. Vadí jim teatrální, úmyslně propagační jízda kolon vojenských obrněnců cizí mocnosti. Proháněli se tu v Protektorátu a následně při Bratrské pomoci vojsk Varšavské smlouvy. Motorka nemá kanon ani kulomet. Ti, co neztratili pamět už nestojí o další dočasně umístěná „bratrská“ vojska . Tentokrát s hvězdami na modrém, místo na rudém podkladu. Nejde si nepřipomenout, v této souvislosti verš z písně „Demokracie“ Karla Kryla:

„Dali nám nové postroje a ač nás chomout pálí
Zaujímáme postoje, místo, abychom stáli“

Protože to, co nám všem ti "lidskoprávní pravdoláskaři" ve skutečnosti dělají? To je cesta k policejnímu státu a režimu tvrdé ruky. Jejich bezbřehé násilnické chování, způsobilo a působí, že jsou represivní a ochranné složky státu nuceny přijímat čím dál sofistikovanější, tvrdší, a nekompromisní opatření.

V zemi, kde si mohl občan, i politik, svobodně jít kam chtěl, osobní kontrola na společenských událostech byla formální nebo nulová, se nakupují kontrolní rámy, provádí se osobní tělesné prohlídky, pomalu už i při návštěvě kin a divadel. Policisté při každé akci oblékají brnění, nastupují "antikonfliktní týmy, a při významných státních návštěvách se konají manévry, zvyšuje se prudce nervozita a hladina adrenalinu, přehnané reakce.

Násilí plodí zase jen násilí

A za to všechno nese zodpovědnost agresivní, netolerantní a zpupná skupina občanů a politiků, kteří to, co sami dělají, hážou na druhé. Jestliže chtějí hájit právo na názor, pak musí to právo mít každý, tedy i prezident republiky, hejtman, poslanec. Nelze si vynucovat to, aby prezident nesměl říkat to, co si myslí, a pro co ho zvolili jeho voliči, a chtít po něm aby mluvil proti sobě a svým voličům. A nebo prezidentovi naší země milostivě dovolí, aby významně, přímo konsenzuálně mlčel? Jinak na něj budou házet rajčata či jiné předměty, kydat špínu, tahat rudé karty, ničit prezidetskou standartu, sprostě urážet? A nejen na prezidenta, na všechny, kteří s nimi nesouhlasí, a dovolí si mít jiný, svůj vlastní názor? Obávám se, že to nechápou a nechtějí pochopit. Takže to nemůže skončit jinak, než vyvrcholením násilí, které permanentně vyvolávají. Protože násilí plodí zase jen násilí

Současný český prezident, má autentickou snahu nastavit zahraniční vztahy tak, že už nikdy nebudeme muset "hajlovat" před nikým. Vzorem nám může být Charles de Gaulle, bývalý francouzský prezident. A nebo dnes malá Moldavie, jejíž obyvatelé poslali „spřátelená vojska“ z Kišiněva do …pryč.

Kázání morálky a bezpodmínečné poslušnosti, loajality, k tzv spojencům, od lidí "po pás hlavou zabořených v konečníku mocných", tentokrát směrem na západ, není už ani směšné. Je to odporně patolízalské a křivácké. A zrádcovské. Vlastenec svou zemi neprodává. A jak říká král Miroslav v pohádce „Pyšná princezna“: „ Nad nikým se nepovyšuj, a před nikým se neponižuj“.

Ovšem to byl zcela jiný Miroslav, než ten, který jako podrazácký všivák a gauner vrážel do policistů a tloukl je vlajkou, protože věděl, že mu to, jako poslanci s imunitou nesmí vrátit. To je "odvaha" bezcharakterního zbabělce. Naprosto rozumím postoji poslance J.Foldyny, který prohlásil,že kdyby tam byl , dal by mu za ty policisty pěstí.

Bylo tam takových víc, jak bylo vidět na TV záběrech. Je příznačné, že tito lumeni, spolu s „angažovanými odvážnými umělci“, jsou jedna , vzájemně propojená klaka. Karel Kryl by se k nim zaručeně nehlásil, jako se k nim nehlásil ani tenkrát. Jiří Ovčáček to napsal dobře. Teď už jim chybí svolat „angažované umělce“ ke společnému podpisu protestu "AntiZeman", a závěrem si mohou v pozoru, a při, eurounijní, lépe však americké hymně, přitisknout pravici na hruď. Protože hajlování, či soudruhování při Internacionále, už je pasé.