Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedo, za slovo.

Připomínky, argumenty a rizika schválení novely zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů v podobě, kterou předložila vláda a kterou má v gesci první místopředseda vlády a ministr vnitra pan Hamáček shrnul za ODS ve druhém čtení už pan kolega Žáček, který zase pro změnu není přítomen dneska, takže já jenom připomenu některé věci, které jsme projednávali nejenom v prvním čtení, ve druhém čtení, ale které jsme projednávali i ve výboru pro bezpečnost, kde jsme se snažili na věc nahlížet podrobněji a z několika úhlů pohledu.

Děkuji, pane předsedo. Jen pro připomenutí - musím tedy zmínit několik tezí. Tato novela byla předložena, jak už tady říkal i pan ministr vnitra Hamáček, kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, ale o tomto problému se vědělo prakticky od počátku přijetí tohoto zákona. Vláda poměrně dlouhou dobu problém neřešila a nic konkrétního neudělala, ačkoliv soudní spory se vlekly několik let. Není pravdou, že pan ministr mohl reagovat až po nálezu Ústavního soudu. Kdo je připraven, není překvapen.

Podle toho i vypadá bohužel ten návrh novely, týkající se zjednodušeně řečeno povolování podnikání příslušníkům bezpečnostních sborů. Ten materiál je nekvalitní a má celou řadu vad. Dovolím si to demonstrovat i přímo na pozměňovacím návrhu pana ministra. Pan ministr Hamáček navrhuje pozměňovací návrh v souvislosti s projednáváním jím navržené novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, u kterého se ale bohužel ani výbor pro bezpečnost ani vy na půdě Poslanecké sněmovny nedozvíte, jaký bude mít dopad na státní rozpočet a nejsou tedy domýšleny následky. Chápu, že se - asi to není jako jediný ministr - který se chce vyhnout oponentnímu řízení ve vládě, proto tedy dává tento pozměňovací návrh jako poslanec, nezpochybňuji toto ústavní právo, ale u tak důležité věci by se dopad na státní rozpočet rozhodně uvádět měl. My totiž nevíme, kolegyně a kolegové, jestli to budou milióny, jestli to budou miliardy, kolik to vlastně bude. Takovéto chování považuji za nezodpovědné.

Dovolím si tedy vrátit se zpátky k těm tezím, které jsem tady říkala. Velmi často jsme i na půdě Poslanecké sněmovny řešili takovéto dilema, kterému se ve zkratce říká zbraně versus máslo. Obrana a bezpečnost prostě něco stojí, není zadarmo a neměli bychom se tvářit, že se bezpečnostní situace v budoucnu nějak zásadním způsobem zlepší, abychom mohli vynakládat ať už do oblasti bezpečnosti tak do obrany méně finančních prostředků. Proto mě vždycky mrzí, když jsme tady pak svědky různých socialistických experimentů, například s jízdným zadarmo, které nás stojí 6 mld. korun ročně, což je jen tak mimochodem 10 % z rozpočtu Ministerstva obrany. Nevím, kolik to je procent z resortu Ministerstva vnitra, konkrétně z resortu, kde je kapitola týkající se bezpečnostních sborů, ale myslím si, že to bude něco hodně podobného.

Pan ministr chce bezpečnostní sbory stabilizovat. Já jsem ta poslední, která by mu v tomto bránila, ale možná by si pan ministr Hamáček mohl vzpomenout, kdo stabilizační příspěvek navrhoval v minulém volebním období jako první. Byla jsem to já, ale měla jsem tolik slušnosti a odpovědnosti, že jsem vám předložila návrh, který samozřejmě obsahoval tabulku dopadů na státní rozpočet. A bohužel tedy, jak jsem říkala, v tomto návrhu to zcela absentuje.

Já jsem opravdu, kolegyně a kolegové, přesvědčená, že neustálé snahy o sbližování služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů s klasickým pracovním poměrem je nepřípustné a zcela ve finále povede k úplnému zrušení služebního poměru a benefitů s tím spojených. Já si to nepřeju, ale bohužel díky takovým návrhům, jako je ten dnešní, se k tomu posouváme. Já si opravdu myslím, že bychom ten trend měli zastavit, nastolit trend opačný a že bychom se naopak měli snažit přibližovat služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů se služebním poměrem příslušníků Armády České republiky, tedy se zákonem 221, který je zákonem o vojácích z povolání.

To byl i důvod, proč jsem načetla pozměňovací návrh, který to vlastně řeší stejným způsobem jako to má armáda. A tyto úpravy jsou prověřené praxí na rozdíl od toho experimentu, do kterého se pouštíme na návrh Ministerstva vnitra dnes.

Z tohoto důvodu navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu využít dobré aplikační praxe uvedené v zákoně číslo 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, kde je zcela zřejmé, že se jedná o zcela výjimečný institut povolování jiné výdělečné činnosti vojákům z povolání. Navíc se tímto odstraňuje navržená úprava, která by v praxi mohla vést k řadě výkladových problémů. Dále se navrhuje zpřesnit úroveň, ze které bude možné v pozici služebního funkcionáře rozhodovat o udělení výjimky. Tímto se předejde případným problémům v podobě nejednotnosti rozhodování jednotlivých služebních funkcionářů.

Odůvodnění pozměňovacího návrhu najdete v systému. Ale tady samozřejmě byl i zmíněn nález Ústavního soudu. Tady bych chtěla ještě připomenout, že ani z tohoto nálezu Ústavního soudu, ani z rozsudku Nejvyššího správního soudu nevyplývá, že by dosavadní praxe, která se u služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání či ostatních zaměstnanců státu obešla bez správního řízení, resp. řízení ve věcech služebního poměru, byla nějak závadná. Je tedy zbytečné toto velmi nákladné řízení zavádět. Opět by se tím tedy vytvářely nerovnosti mezi služebními poměry, které naopak Ústavní soud kritizoval a kritizovat v budoucnu bude i nadále. Současně je třeba uvést, že se nejedná o rozhodování ve věcech, které se služebního poměru přímo týkají, ale o posouzení, zda chování a jednání příslušníka v době mimo službu není v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Proto by mělo důkazní břemeno spočívat na straně příslušníka, který by měl doložit, že nebude ve střetu zájmů, nebude ohrožovat důležitý zájem služby nebo dobrou pověst bezpečnostního sboru. V případě konání řízení ve věcech služebního poměru by tomu bylo naopak. A pokud by příslušný služební funkcionář nedoložil dostatečné důkazy, pro které by bylo možné žádost zamítnout, stal by se souhlas vymahatelným. A opět bychom se dostávali k tomu, že to budou ti lidé dávat před Ústavní soud. A mohli by to tam dávat, pokud schválíme toto. Vojáci, kteří budou poukazovat na to, že byť slouží v jiném sboru podle jiného zákona, tak ale že oni jsou kráceni na svých právech.

Podle navržené úpravy by bohužel příslušný služební funkcionář odůvodňoval pouze případné odnětí souhlasu. Třeba na základě zjištění nových informací. Například příslušník dostane souhlas k opravování vozidel a dodatečně se zjistí, že opravuje auta závadovým osobám. Možná auta pocházející z trestné činnosti. Zcela jistě by zde bylo vhodné souhlas odejmout a odůvodnit na základě zjištěných skutečností, že dochází k ohrožení dobrého jména bezpečnostního sboru. Stane se to? Nestane se to? Už to vyvolá v někom nějakou pochybnost a budou tyhle věci končit u soudu.

Na konci projednávání ve výboru pro bezpečnosti vznesl pan kolega Ondráček žádost o upřesnění části mého návrhu úpravy uvedené v § 48 odst. 2. I jsem o této věci diskutovala se samotným panem ministrem, ještě i před tímto jednáním jsme si vyměňovali stanoviska. Já jsem to skutečně konzultovala opakovaně s naší legislativou, se zástupcem ředitele legislativního odboru s panem Markem Musilem a ten můj návrh je zcela bezvadný a je v pořádku.

Ještě jenom pro kolegu Ondráčka, který není přítomen, ale který podpořil můj návrh, tak jenom bych pro steno to uvedla. Tedy § 48 odst. 2: Příslušník může výjimečně vykonávat výdělečnou činnost pouze s písemným souhlasem služebního funkcionáře, neovlivní-li tato činnost výkon jeho služby nebo jiný důležitý zájem služby. Příslušným služebním funkcionářem je vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. K výkonu jiné výdělečné činnosti nelze udělit souhlas, jestliže by tato vedla ke střetu zájmů osobních se zájmy služby a k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru.

Pan kolega chtěl především vysvětlit větu "Příslušným služebním funkcionářem je vedoucí organizační části bezpečnostního sboru." A chtěl vysvětlit pojem vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. Raději odůvodním zvolení této formulace zde na plénu, aby nebyla pochybnost o jeho správnosti. Takže: pojem vedoucí organizační části bezpečnostního sboru není nový. Zákon jej zná. Například je uveden v § 2 odst. 1 zákona o služebním poměru. Cituji: Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. Konec citace. Jde tedy o služební funkcionáře, na které ředitel bezpečnostního sboru deleguje personální pravomoc, a to prostřednictvím svých interních aktů řízení. Personální pravomoc může samozřejmě být delegována i odlišně, záleží na konkrétním rozsahu. Pojem je též uveden v § 8 odst. 3 zákona, kde jsou, zase cituji: za vedoucí organizacích částí bezpečnostního sboru považováni ředitelé krajských ředitelství, útvarů s celostátní působností a ředitelství na policejním prezídiu, ale nejsou to již jejich zástupci. Podle tohoto ustanovení jsou to lidově řečeno ti, které lze jmenovat, pane ministře, do generálské hodnosti, tedy desítkáři. A praxe je v tomto směru také ustálená.

U mého pozměňujícího návrhu jde o to vymezit okruh služebních funkcionářů tak, aby ředitelé bezpečnostních sborů nemohli svěřit rozhodování o podnikatelské činnosti příslušníků někam na územní odbor či vedoucímu oddělení jako třeba schválení žádanky o dovolenou nebo služební cestu. Zvolení takovéhoto pojmu mělo i opodstatnění v tom, že je odlišné názvosloví u některých sborů, resp. jiná struktura řízení, např. na ÚZSI nejsou kraje, ředitelé krajských ředitelství Policie České republiky, celních úřadů, to je též kraj, ale u ředitele věznic v zákoně jsou popsány zase jako organizační jednotky. ÚZSI jsem zmiňovala. GIBS, tam to jsou vedoucí krajských pracovišť a ti jsou v 9. platové třídě.

Pokud bychom tedy chtěli, aby se mohlo rozhodovat o udělení výjimky nejníže na úrovni ředitele kraje, ředitele věznice apod. navrhuji tedy toto jako nejvhodnější, protože si myslím, že skutečně bychom my nějaké manažerské principy u bezpečnostních sborů reflektovat měli.

Ze zvolené formulace tedy vyplývá, že tu nebudou ti nejnižší vedoucí, ale statutáři v 10. platové třídě. U sboru, který je nemá - pane ministře - u sboru, který je nemá, tak by to měli z logiky věci být zástupci ředitele bezpečnostního sboru. Předpokládám, že jsem snad ctěným kolegům a kolegyním tuto věc dostatečně objasnila.

Už se chýlím ke konci. Dovolte mi, abych ještě připomněla, že můj pozměňovací návrh zároveň vrací zpět navrženou vládní změnu týkající se nově zaváděných odměn pro funkcionáře v dozorčích a správních radách. Toto by se mohlo líbit zejména Pirátům, protože tady se to velmi rozvolňovalo. A ten můj návrh to vrací do současné úpravy. Jedná se o nemožnost, aby příslušníci v dozorčích a správních radách pobírali odměnu. Dnes tedy platí, že podle § 48 příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán bezpečnostním sborem. Vyslaný příslušník jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky, je povinen prosazovat její zájmy a nesmí od příslušné právnické osoby pobírat odměnu. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Odměna podle věty první nesmí být příslušníkovi vyplacena ani po skončení služebního poměru. Konec citace ze zákona. Nově ale dochází tedy ke změně, kdy ta 48, odst. 1 Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem, a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát.

Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy. Tady bych jenom připomněla, že všechny návrhy jsou podpořeny, podpořil je výbor pro bezpečnost svým většinovým stanoviskem, takže vlastně v té proceduře by měly být zahrnuty do výborového návrhu a pro ty, kteří by si moje pozměňovací návrhy chtěli najít ještě v systému, tak jsou uvedeny pod písmenem B.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost. Omlouvám se, že jsem byla trošku delší, ale skutečně považuji změnu tohoto zákona, pokud by prošla, za velmi klíčovou a myslím si, že bychom si všichni měli uvědomit dopad tohoto návrhu, pokud by dneska prošel v té verzi, jak to navrhuje Ministerstvo obrany. Byl by to skutečně bezprecedentní krok, který si myslím, vnitra - promiň (k ministru Hamáčkovi), Ministerstva vnitra, že by ničemu dobrému neprospěl, a prosím vás tedy o podporu mého pozměňovacího návrhu, potažmo tedy návrhu výboru pro bezpečnost. Neříkám už obranu.

Děkuji.