Připomenu, že zákon byl poprvé předložen v roce 2012. Od té doby se diskutovalo samozřejmě i o otázce Budvaru, diskutovalo se o ní celý loňský rok, kdy zákon jako by ležel a nic se s ním nedělo. Byl zaparkován. Reakcí na to bylo doplnění § 5 odst. 6, který rozšiřuje ještě ochranu obchodního tajemství oproti zákonu 106/1999. Znovu tady zopakuji, že všechny výjimky, které ve 106 jsou, se uplatňují i na smlouvy, které by se jinak zveřejňovaly podle zákonu o registru smluv. Pokud by měly být firmy ohroženy zveřejněním obchodního tajemství, tak už dneska jsou podle 106. Tento argument tedy nemůžu úplně přijmout. Přesto nebudu tady tvrdit, že ten zákon nemůže mít žádnou chybu, žádnou mouchu. Ale to, v čem se teď rozhodujeme, není racionální atmosféra. Je to atmosféra hysterická, strachu, která začínala nad tím, že přijdeme o pivo, pokračovala tím, že přijdeme o biatlon, a když to pořád tak úplně nezaznívalo dostatečně silně, tak dokonce někteří začali prohlašovat, že registr smluv bude znamenat i ohrožení životů pacientů. To není pravda. Ani jedna z těch třech částí není pravdivou. Je to zlomový zákon. Je důležitý a jako takový si vynucuje změnu chování. Já jsem přesvědčený, že tu změnu, kterou si vynucuje, je změna chování k lepšímu, že s veřejnými prostředky máme hospodařit veřejně. A že by mně přišlo nad míru pokrytecké ve chvíli, kdy schvaluje Sněmovna kontrolní hlášení, kdy schvaluje elektronickou evidenci tržeb, zároveň říct - my od vás daně vybereme, ale neptejte se, za co my je utratíme. 

A debata nad tím, jestli národní podnik tam má být nebo nemá být - národní podnik je jenom jeden subjekt a je to Budvar. Ale posloužil jako beranidlo k tomu, že dneska už se sešlo 22 pozměňovacích návrhů. Z velké většiny od poslanců, kteří hlasovali pro přijetí tohoto zákona v listopadu loňského roku. Paradoxně tam nenajdete pozměňovací návrhy od odpůrců. A já bych chtěl požádat ty, kteří ještě loni v listopadu byli přesvědčeni, a myslím, že správně přesvědčeni o tom, že ten zákon má smysl, aby mu dali šanci. A všechny poslance tímto vyzývám k tomu, abychom nerozhodovali v nevědomé hysterii, ale abychom ten zákon nechali nějaký měsíc fungovat. Od toho tam vláda vložila tu roční zkušební dobu. Právě proto, abychom ozkoušeli, kde jsou skutečné problémy a kde je to jen domnělý nedostatek.

Proto bych chtěl navrhnout jednu z mého pohledu podstatnou věc vycházející z toho, že ať dnes projednáme, kdybychom dnes dokončili druhé čtení, tak stejně se stane to, že k 1. červenci zákon nabude účinnosti. Rozběhne se roční zkušební doba, která tam byla koaliční skupinou vložena. Tomu už nezabráníme. Povinnost zveřejňovat smlouvy dopadne na Budvar i další státní podniky. Ale pokud dnes uzavřeme druhé čtení, tak už nebude možné v rámci tohoto tisku k tomuto nějakým způsobem přistupovat. A třeba i tento tisk 699 použít k tomu, aby tam, kde se objeví skutečné problémy, abychom je mohli prostřednictvím tohoto tisku nějakým způsobem vyřešit.

Je to věc, která dnes, když se podívám do systému a ze včerejška tam je nevím jestli pět nebo šest pozměňovacích návrhů. Dneska tam je dalších pět pozměňovacích návrhů načtených, jeden z posledních minut. Jsou to pozměňovací návrhy, které se často překrývají. Stejní poslanci dávají dva různé pozměňovací návrhy ke stejnému paragrafu,které se evidentně vyvíjejí, ty pozměňovací návrhy. Ale takto bychom novelizovat normu před nabytím její účinnosti i před vstupem do zkušební doby skutečně neměli. Takhle se tvoří legislativní paskvily. Takhle se tvoří legislativní zmetky, které pak obtěžují život všech, kteří se jimi musí řídit.

Vzhledem k tomu, že ten zákon stejně 1. července vejde v účinnost, stejně se smlouvy budou zveřejňovat, já bych tady teď apeloval na rozum. Na nic jiného. Pojďme dát zákonu šanci. Pojďme vyhodnotit ve třech měsících, kde jsou skutečné problémy a kde to je jenom výplod hysterie. A pak se bavme o tom, na Ministerstvu vnitra, které je tím legislativním orgánem, který byl vládou pověřen k tomu, aby zpracoval návrh, který jsme tady loni schválili, i okruh subjektů, který tady vzešel. Pojďme se s ním dát dohromady, pozměňovací návrh, který bude řešit skutečné problémy a který nebude jenom výplodem lobbistů, kteří nějakým způsobem vstoupili do Poslanecké sněmovny.

Z tohoto místa tedy teď navrhuji, abychom přerušili druhé čtení tohoto zákona do 30. září letošního roku.

Já bych jenom tady zvláště pro vládní poslance připomněl, že tento návrh na vynětí Budvaru procházel vládou a vláda k němu přijala neutrální stanovisko. Ani vláda to nepodpořila. Chcete říct, že vláda taky nemá rozum? Čtyři z pěti ministerstev, která byla dotázána a dávala stanovisko k vynětí Budvaru, řekla, že se nemá vyjímat. Řeklo to Ministerstvo průmyslu a obchodu, řeklo to Ministerstvo spravedlnosti, řeklo to Ministerstvo financí a stejně se vyjádřila i vláda. Jediné ministerstvo, které bylo pro vynětí Budvaru z registru smluv, je Ministerstvo zemědělství. Překvapivě, když tento návrh podal sám ministr zemědělství. To chcete říkat, že vláda nemá rozum?

A ještě bych chtěl doplnit. Samotný Budvar neohrožuje, že budou jeho smlouvy v registru smluv. Ty cenné smlouvy, o které někdo měl zájem, už si mohl vyžádat podle "106" a dávno je měl. Mluvit o tom, že registr smluv odkryje, v které hospodě se čepuje Budvar, no to myslím, že také je spíš pro pousmání. Budvar ohrožuje to, když se v odposleších Rittiga a Nagyové objevuje, že identifikují v resortu zemědělství čtyři zlaté žíly a mezi nimi Pozemkový úřad a Budvar. To je ohrožení Budvaru a ne registr smluv. (Potlesk TOP 09.)