Včera jsem zveřejnil video, ve kterém nesouhlasím s názory některých lídrů EU, kteří tlačí Brity do kouta. Jsem přesvědčen, že postoj, který zastávám, by se měl stát oficiální pozicí ČR. Neboť jde o pozici výhodnou pro ČR, rozumnou pro EU a důležitou pro budoucnost Evropy.

Není v našem národním zájmu dělat z odchodu Británie domácí polemiku, je v zájmu ČR poskytnout Británii čas, jednat trpělivě a nechat i britskou stranu, ať se u ní vytvoří přesvědčivá většina pro dohodu.

Mohu zčásti rozumět posměchu nebo i hněvu: a co vlastně ti Britové chtějí?! Odhlasovali si odchod, ať si jdou. Mohu takové lidské škodolibosti rozumět, ale jako politik ji pokládám za krátkozrakou a nebezpečnou. Z EU poprvé odchází nějaká země. A ne "nějaká" země, ale velká tradiční silná demokracie, ano dnes poškozena spory kolem brexitu. Ale je proti našim zájmům a proti zájmům Evropy, aby se v ní vytvořila atmosféra a přesvědčení, že zneužíváme situaci. Dnes je takovou atmosféru snadné vytvořit, mluví a píše se o ní v zahraničí. Nevidím na tom nic dobrého.

Proto potřebujeme nejen dobrou úřednickou, právnickou a technickou dohodu, ale potřebujeme také politicky a občansky přátelský rozchod. A jsem přesvědčen, že toto by měla být pozice ČR.

Proto bych očekával, že předseda vlády nebude sledovat, odkud fouká vítr, ale že se jasně postaví za takový zájem ČR ve prospěch dobrých vztahů EU a Británie.

Je pro nás dobré, že Británie odchází? Ne. Mohou na takovém odchodu všichni jen vyhrát? Ne. Máme najít takový modus vivendi, abychom žili nejen vedle sebe, ale i spolu jako spojenci a přátelé? Ano. Když na to budou třeba i nová jednání (a vypadá to, že takové jednání jsou nezbytná), máme se jim věnovat pozorně a s pochopením? Ano. A o to mi jde. Nechat v tom teď Brity a tvářit se, že jsme už všechno dohodli, jen oni to nechápou nebo se nedokážou doma domluvit, a že už nás to nezajímá, je podle mě chyba.