Dříve se říkalo, že kážou vodu a sami pijí víno. Posledním z takto odhalených, jež rádi pijí víno, tedy poučují, ale sami mají máslo na hlavě, se stal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Předseda Ústavního soudu má rád tenis. A zjevně ho má rád natolik, že kvůli podpoře pro jemu blízký tenisový klub v brněnských Lužánkách, neváhal „kamarádsky“ oslovit svou známou, toho času ministryni školství. To se ukázalo v rámci vyšetřování machinací s rozdělováním sportovních dotací, které vyšetřuje policie.

Na roli předsedy Ústavního soudu ve věci udělení dotace pro lužánecký klub upozornila bývalá náměstkyně z ministerstva školství Simona Kratochvílová. Ta byla za machinace při rozdělování dotací zatím nepravomocně odsouzena na 6,5 roku. Policisty upozornila na to, že bývalá ministryně Kateřina Valachová jako její nadřízená, po setkání s ústavním soudcem chtěla, aby se podívala právě na žádost tenisového klubu – s tím, že je s ní spojen Rychetský. Ani tato ostuda však panu předsedovi zjevně nestačila. Policie samozřejmě Pavla Rychetského při vyšetřování kauzy následně pozvala k výslechu. U přímé otázky vyšetřujícího policisty na vztah k vedení daného tenisového klubu však zapomněl zmínit, že jej pojí s vedením příbuzenské pouto – a to nijak vzdálené. Pavel Rychetský během výslechu řekl, že kromě obecné známosti majitele lužáneckého klubu jej ke klubu váže jen to, že má záštitu nad akcí pro postižené děti. Následně novináři zjistili, že to tak úplně není. Pravda je ta, že jde o jeho vlastního synovce. Když ho pak novináři s touto skutečností konfrontovali, začal se rozčilovat. Inu – potrefená husa…

Problém s tím, že se jako předseda Ústavního soudu ČR osobně zapojuje do rozdělování veřejných peněz a využívá osobních vztahů s ministryní, necítí. Taktéž ho zjevně nijak netíží, že zatajoval důležité informace vyšetřujícímu policistovi.

Pan Rychetský zjevně nehodlá z této situace vyvodit ani žádné osobní důsledky. To, že dle zákona o soudech a soudcích je jednou z podmínek výkonu funkce, byť obyčejného soudce, mimo jiné, že jeho morální vlastnosti mají dávat záruku, že bude svou funkci řádně a hlavně čestně (!) zastávat, ho zjevně nijak také netíží. Holt pro vrchnost platí jiná pravidla. A kdo maže, ten jede.

V tomto světle nelze nevzpomenout na jeho četné morální apely a komentáře o politicích a stranách, jež ohrožují demokracii, které s oblibou trousil před parlamentními volbami.

Gratulujeme nejvlivnějšímu dotačnímu lobbistovi v zemi a posíláme pozdrav do Brna. Ať business šlape jako doposud.

Kateřina Konečná

předsedkyně KSČM a poslankyně Evropského parlamentu