Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, paní předsedající, za slovo.

Já bych jenom krátce zareagoval. Protože nejsou možné faktické poznámky, tak bych krátce zareagoval na svého předřečníka pana předsedu Cogana. Já si myslím, pane předsedo, kdo zná trošku déle předsedu Tomia Okamuru i předsedu Úsvitu přímé demokracie, tak ten se nemůže ničemu divit. Ten se nemůže ničemu divit. My ty jeho lži tady posloucháme už dlouhodobě.

A samozřejmě od začátku volebního období to nabralo na své intenzitě. To, že pan předseda Okamura se nestal místopředsedou Sněmovny, že musel opustit tu svoji luxusní kancelář, že se musel vzdát toho auta s řidičem, tak to samozřejmě na něm zřejmě ponechalo nějaké následky, to se potom projevuje tady u toho řečnického pultíku. Bohužel pan předseda Okamura musí dneska žít s námi, s obyčejnými řadovými poslanci, a musí s námi sdílet místa mimo luxusní kancelář, na kterou byl uvyklý. A je to samozřejmě i vidět. Já myslím, že jste si všichni všimli, jak minulé volební období byl pan předseda Okamura ve své opoziční roli krotký. Velmi krotký. Tak samozřejmě měl toho řidiče, měl to luxusní auto, měl tu luxusní kancelář s obsluhou, tak se mu není čemu divit, že tady nezněly tyhle sáhodlouhé projevy. Mimochodem recyklované projevy, protože ten projev, který tady zazněl dneska, tak ten jsme už slyšeli stokrát. Tam nebylo nic nového. To je neustále to samý, on to čte jenom odzadu, odpředu, ze středu, tam a zpátky, ale víceméně zní pořád to samý.

Já jsem si mnoho měsíců říkal, že na pana předsedu Okamuru nemá smysl reagovat. Přece jenom to, že nastala ta dramatická změna a on se musel přestěhovat do své původní kanceláře, to na něho nepůsobí zřejmě dobře, říkal jsem si - časem se z toho dostane. Nicméně ne. On nás neustále všechny obviňuje ze lži. A já jsem myslel, že to nikdy neřeknu. Ale já řeknu - zlatej Andrej Babiš. To byla aspoň nějaká diskuse a byla tam aspoň nějaká fakta. (Začíná tleskat poslankyně Schillerová a přidávají se poslanci ANO a z koalice.) Bohužel to lhaní, to lhaní, které tady slyšíme od Tomia Okamury, je naprosto něco neuvěřitelného.

Já jsem si tak jenom zkusmo zkusil dosadit do vyhledávače sousloví - lhář Okamura. Tak si tipněte, kolik desítek tisíc odkazů na mě vypadlo. Jsou to skutečně desítky tisíc odkazů v souvislosti se souslovím - lhář Okamura. To samozřejmě je vidět potom na všech těch příspěvcích, které samozřejmě posílají i jeho příznivci na sociální sítě a kteří se nestydí za to, že jsou členové nebo příznivci Úsvitu přímé demokracie. (Šum zleva.) Jo, pardon, SPD. (Se smíchem.) Já jsem tady minulé volební období nebyl, předtím to byl Úsvit přímé demokracie. (Šum a potlesk zprava.) On to pak Tomio Okamura nějak zprivatizoval a pak se z toho stalo SPD.