Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já si své faktické poznámky v průběhu diskuse nechám jako komentář k podrobné rozpravě a v obecné se zaměřím na návrh usnesení, který vám chci přednést. Dovolte mi ale jednu citaci: "V roce 2004 převzal OKD nový vlastník. Z OKD se stala moderní a kvalifikovaně řízená firma." Toto je citace z dnešního webu OKD. Tento výsměch všem, který je dodnes na webovských stránkách OKD, to je do nebe volající výsměch nám všem. Prostě tady v této zemi si nikdo nepřipouští, co se vlastně stalo s firmou OKD od roku 2004. A to je memento za celým projednáváním této záležitosti. Ať u těchto mikrofonů řekneme, co chceme, někdo si stále myslí, že firma OKD je efektivní a moderně řízenou firmou. Akorát má trošku smůlu. Tu smůlu možná způsobilo to, že je na ni více vidět, že je velká. Anebo, že zaměstnanci jsou vcelku konsolidováni a jsou svázáni nějakou hornickou ctí a bojují za své zájmy. Nevím. Ale byla to asi taková drobná smůla, která OKD provázela. Čili nedělám si velké iluze, že se podaří něco výrazně změnit. Tak snad pouze věci otevřít, abychom si řekli, udělali jsme vše pro to, aby nás naši budoucí následovníci nemuseli předkládat otázky, proč jste nezadali to a to, proč jste nehledali odpovědi na otázky, které už tehdy, to znamená dnes, byly jasné.

Stávající stav OKD je tzv. dovolím si říci dvouhlavé řízení. Z jedné strany klasické představenstvo společnosti, které vyvíjí ekonomickou činnost, z druhé správce plus věřitelský výbor, kteří z této společnosti chtějí vytáhnout prostředky, aby zacpali díru, nevím, ten výraz asi není vhodný, ale aby pokryli ztráty, které tato společnost za své působení od roku 2004 způsobila.

Současný stav je takový, že společnost eviduje dva zájemce na vstup do OKD. Bohužel, oba tito zájemci obcházejí tuto společnost s pocitem možná lehce nabytého majetku. Nechci jim křivdit, nechci jim křivdit, ale když jako byznysmen někdo vstupuje do podniku, který je v likvidaci, očekává, že na něm vydělá. Nedělá to z nějakých dobročinných nebo charitativních účelů, zvlášť když se jedná o miliardy korun, které by do toho podniku musel vložit. Nedělá to ani z dlouhodobého vývoje, očekávajíc, protože jsme tady neustále přesvědčováni, že uhlí v té podobě dobývání, jak je tady představováno, je neperspektivní. Dělá to proto, že očekává výdělek. A tady je namístě otázka, na kom ten výdělek očekává? Na tom uhlí? Ceny uhlí nejsou perspektivní v tom výhledu. Na práci horníků? To si myslím, že se shodneme, že na nich se už vydělat více nedá. Na tom majetku, který tam je? Těžko. Možná na budoucích zásobách, které jsou doposud neodkryté a jsou v řádech miliard. Ale to vyžaduje zase pohyb na trhu ceny uhlí. Takže zbývá jediný, a to stát, na kterém je možný investor schopen se nakrmit, použiji-li tento výraz. 

A obě dvě společnosti, jak je z veřejných zdrojů známo, vyjádřily ochotu pomoci OKD, pomoci s velkými uvozovkami, ale pouze za přispění státu. To znamená, že likvidaci tohoto podniku vezme na svá záda stát.

Nyní se vracím k současnému stavu státu ve věci OKD, k čemuž míří informace vlády. Tuto informaci nám vlastně nemá kdo podat. Zodpovědný ministr již zodpovědný není, předseda vlády, asi uznáme, že nemá potřebné informace a znalosti, aby tak rychle získal tyto informace. Minimálně toto bude tvrdit, to si musíme říci, že minimálně bude říkat, že tyto informace nemohl získat a musí se spolehnout na úředníky ministerstva. Tady se samozřejmě musíme ptát, jak zodpovědní úředníci ministerstva pracují na problému OKD, když již z veřejných zdrojů víme, že hlavní úkol pro možného nového ministra bude řešení OKD. Bojím se, že za vládnutí současné vládní koalice se nedobereme řádného řešení a bude to téma možná pro novou vládu vzešlou z voleb. Přesto ale je zde v běhu několik věcí najednou. První jsou kroky nového vedení společnosti, podávající napravo a nalevo trestní oznámení, tu na mateřskou firmu NWR, která je notabene také v likvidaci, čili zahojení se finanční bude velice těžké, tu na bývalé předchůdce, tzn. představenstvo a další, kteří vypláceli dividendy v řádu stovek milionů, aniž by měli prostředky, a zadlužovali vlastní společnost a prováděli operace hodné operací - nechci použít výraz diskutovaný v předešlém bodě.

Tato neradostná situace nás, členy poslaneckého klubu KSČM, přinutila navrhnout usnesení, které bychom velice rádi této Sněmovně předložili, a velice rádi vás požádali o jeho schválení. Vím, že je zde usnesení, které přednese kolega Hájek, jakožto usnesení, jelikož je to vládní poslanec, tak předpokládám vládní většiny v tomto parlamentu. Ale k jeho usnesení se vrátím v rámci podrobné rozpravy a dám mu příležitost, aby ho přednesl nekomentovaně.

My v našem usnesení navrhujeme tři věci. První je možná preambule, možná konstatování, které si tady rychle odcituji: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že se Česká republika dostala díky politickým rozhodnutím, které byly v rozporu s názory široké odborné veřejnosti a akademické obce v oblasti surovin a energetiky, a absencí jasné dlouhodobé surovinové a energetické koncepce do řady problémů, které umocnila problematická privatizace práva dobývat a obchodovat s naším národním bohatstvím, surovinami včetně černého a hnědého uhlí. Tato konstatace je pouze to, co přivedlo v letech 1990 až 2000 tyto podniky k té situaci, v jaké jsou dnes. A není to jen OKD, na to chci upozornit. Toto se týká desítek a stovek podniků po celé republice. Někde jsou menší, někde jsou větší tyto podniky, ale všechny mají stejné problémy spojené s dobou divoké privatizace.

Co je pro nás důležité, a ten komentář k této věci nebudu protahovat, je bod dva navrženého usnesení, a to, že požadujeme po vládě České republiky, aby zabezpečila... Upozorňuji, že neukládáme. Není to úkol vládě. Požadujeme. Protože vláda má tu výkonnou pravomoc a může uložit. My bychom pouze rádi, aby vláda tak činila, a pouze jí nabízíme otázky, které bychom chtěli, aby zvážila popř. řešila. Některé z těch otázek, které vám tady v rychlosti přečtu, již vláda dokonce splnila, čili již pomyslné odškrtnutí tady toho bodu má hotovo, protože i sama vnímá potřebu některých bodů, a nechci říkat, že by prostě nechtěla nebo úmyslně nečinila v této věci. Činí tak. Proto v celé části dvě, která má body a) až i), chceme, aby vláda myslela na budoucnost tohoto odvětví.

a) Požadujeme po vládě, aby zabezpečila možnost těžby všech druhů uhlí jakožto nenahraditelného nerostného bohatství České republiky dnes i v budoucnu. Věřím, že vláda tak učiní a že to není vůbec žádný problém.

b) Zabezpečila ochranu ložisek vyhrazeného nerostu České republiky před jejich nenapravitelným znehodnocením v případě jakýchkoli změn vlastnických vztahů nebo ukončení podnikání. Tento bod míří právě na ty snahy vstupu strategického partnera do OKD a možného přisátí se na státní rozpočet v rámci řešení problémů OKD.

c) Zákonnost a naplnění všech závazků sjednaných při privatizaci a vyplývajících ze zákonů a předpisů ve vztahu k ochraně zdraví, přírody, rekultivace krajiny i zaměstnanosti. Zde tolik zmiňované privatizační smlouvy, které stály na počátku tohoto problému, obsahují i náležitosti, které podnik měl plnit. Byla tady zodpovědná ministerstva, která měla kontrolovat a vyžadovat plnění těchto privatizačních slibů. Toto je věc vlády, která by se měla podívat na to, kteří úředníci plnili, popř. zanedbali tyto záležitosti. Není to nic proti ničemu a věřím, že zodpovědná vláda tohle již dávno má vypracováno.

d) Efektivní využití vlastnictví státu a těžebního práva na dosud nevytěžené nebo připravované lokality těžby, kde se nachází strategické zásoby nerostných surovin, kterými lze řešit nejen zaměstnanost, ale zejména naši energetickou nezávislost v řádu desetiletí. To je to, o čem jsem hovořil. Jsou desítky miliard korun uhlí (?), které dneska spadají do práva dobývání OKD. Ještě jsou tato ložiska neotevřená. Zůstávají jako strategické zásoby a jsou to možná ty věci, o kterých se jedná těm privatizátorům, kteří chtějí vstoupit do OKD. Tady by vláda jasně měla říci, jak s těmito ložisky bude nakládat, zda umožní těžbu, nebo neumožní, zda si je podrží jako strategické suroviny. A myslím si, že tady také v tomto bodě vláda své rozhodnutí již vcelku má jisté, a nevěřím, že by již o tom neuvažovala.

e) Budoucnost pracujících v povoláních exploatujících zdraví v míře bránící jejich možnému dalšímu pracovnímu uplatnění cestou urychlené novely důchodového zákona tak, aby byl umožněn dřívější odchod do penze u všech dotčených zaměstnanců v souladu s mezinárodními standardy definujícími těžkou práci. Zde se již také vlamuji do připravovaných zákonů paní ministryně, které se týkají tohoto problému. Samozřejmě je to připravovaná věc. Ale věřím, že i tady mě, kolegyně a kolegové, podpoříte, protože si myslím, že horníci si za svou práci tohle zaslouží. A nejedná se jenom o horníky, ale o všechny těžce pracující, kteří - a řekněme si po pravdě - těžko dožijí 65 let v pracovním poměru v profesi, kterou činí. To je vcelku imaginární hodnota 65 let.

f) Bezodkladná a účinná opatření, která povedou k dlouhodobému časově diferencovanému rozložení útlumu těžby v OKD pod vedením a kontrolou státu tak, aby nedocházelo k nedotěžení stávajících zásob černého uhlí, nevratné likvidaci nevytěžených důlních děl. Již to tady zaznělo a myslím si, že i toto vláda může považovat částečně za splněné svou účastí přes své orgány v rámci likvidace společnosti OKD, svým vlivem v rámci ministerstev. Jde pouze o to, aby to jasně deklarovala jako zájem a pohlídala si tyto záležitosti, na které upozorňujeme, že je třeba, aby tak činila.

g) Využití prostředků z dražby emisních povolenek na řešení problematiky české energetiky. Je to obecný bod. Já si myslím, že i v tomto bodě najdu podporu vás zde přítomných, protože je to jeden z cílů právě toho, proč byly emisní povolenky vydávány.

V bodě h) a i) se jedná o přehodnocení usnesení vlády, ať číslo 828 nebo 405 z roku 2015 či 2016. Usnesení 828 vláda již přehodnotila, toto usnesení je již nulitní. V bodě i) se stále jedná, hledá se souhra mezi partnery, vláda, kraje, a tato problematika je řekněme trošku složitější. Přesto vláda již tyto kroky činí, a proto také nevidím důvod, proč by neměl být tento text v tomto usnesení vámi schválen.

Co se týká bodu 3 v našem navrhovaném usnesení, ten může být trošku kontroverznější, protože v tomto bodě se chceme ponořit do hledání odpovědnosti za to, co se stalo. V bodě 3 žádáme vládu České republiky, aby úkolovala příslušné výkonné orgány k objasnění činností, které vedly k majetkovým ztrátám českého státu při privatizaci OKD, a dle zjištění těchto orgánů podala trestní oznámení. To je to, po čem většina z nás volá, kde vidíme problém, že to zůstává jako určitá pachuť na patře, že se něco stalo. My všichni tušíme, že to nebylo všechno košer, ale udělat tlustou čáru a říci zapomeňte je trošku problém pro nás všechny. Aspoň si to myslím.

K tomu je nutno některé věci objasnit. Tyto body máme tady v bodech A až E.

A. Kdo rozhodl a úkoloval zástupce státu v orgánech podniků, aby hlasovali o snížení základního jmění v OKD v neprospěch Fondu národního majetku, který ve svém důsledku znamenal ztrátu vlivu státu ve společnosti. Tento údaj se nám nepodařilo dohledat. Ani pan premiér ve svém obsáhlém úvodním slovu k tomuto bodu neřekl, jak k tomu došlo. On to pouze zmínil. Ale za vším je třeba hledat konkrétní lidi a co je k tomu vedlo, že tak hlasovali a vlastně způsobili to, co potom vláda Bohuslava Sobotky následně realizovala. Nás by opravdu zajímalo, kdo úkoloval a kdo rozhodoval.

B. Kdo rozhodl a následně realizoval převod akciových podílů v podniku OKD na obce, aby se po čase opětovně tyto akcie snažil získat, a to prostřednictvím firmy v podezření, že jednala proti zájmům státu. Zde je ten klíčový bod, kdy stát ztratil majoritu. Někdo, a veřejné zdroje se tady zmiňují v náznacích, kdo za tím stál, pověřil firmu, která skupovala akcie pro pana Bakalu, byť to bylo tehdy skrytě pod jinými firmami, až následně se to ukazovalo, od obcí pod záštitou toho, že to skupuje zpátky pro stát a kupovala to pro tohoto soukromého investora a získala tuto majoritu. Tady to někdo za stát udělal. A jméno tohoto člověka by bylo velice zajímavé zjistit. Dle mého názoru se dá zjistit, ale zase bohužel ze zdrojů, kterými disponujeme, toto není možno dohledat, protože to jsou uzavřená jednání, jednání vlády, která o tom rozhodovala, někdo to tam přinesl, dal na stůl jméno konkrétního člověka. Toto jsou věci, které by šlo dohledat, a proto bychom rádi, aby vláda k tomuto přistoupila.

C. Kdo zodpovídal za nevyšetřování podezření z nelegálních finančních operací při privatizaci OKD?

D. Kdo zapříčinil časové prodlevy a nečinnost státu, když na nelegální finanční operace upozornily zahraniční vyšetřovací orgány a banky? Toto je jedna z věcí, která se táhne dalšími vládami, které následovaly po privatizaci. Když už ze zahraničí přišlo upozornění na to, že se v této situaci děje něco špatného při finančních tocích, ať už to jde přes švýcarská a další konta, přesto naše vyšetřující orgány tyto věci neřešily. Zůstávalo to někde odloženo. Právní pomoc nebyla dohledána, nebyla dožadována. Přiznám se, že jsou to věci, které míří zase za Ministerstvem spravedlnosti a jeho činností v rámci kontroly těchto toků. Jedná se o velký kapitál, o stamilióny, které cestovaly mezi bankami, až to bankéře do očí bijící upozornilo a dotazovali se naší strany, jestli o tom víme, jestli to není nějaký nelegální obchod. A naše orgány, které by to měly zajišťovat, ať již bankovní dozor, možná i Česká národní banka, ať již instituce pověřené činností dozoru, prostě nečinily. A ptáme se proč. A možná i vláda, kdyby měla tyto odpovědi, by dneska mohla říci: stalo se tak proto, že tito lidé nesplnili svoji povinnost, možná to již dneska není trestné, možná je to už promlčeno. Ano, můžeme se ptát, za čích vlád to bylo promlčeno, ale byla by to jasná odpověď na tyto otázky, které klademe.

E. Kdo zapříčinil neplnění oprávněných očekávání nájemníků týkajících se bytového fondu OKD? Tady neustále a zcela oprávněně slyšíme, že byty OKD byla velká zlodějna. Když si přečtete privatizační projekt nebo privatizační smlouvu, tak tam jsou určité sliby pro nájemníky. Někde v určitých krocích, které nastaly, někdo neudělal to, co udělat měl. Nechceme, aby ten člověk, pokud to byl jeden konkrétní člověk, byl za to trestán. Byl to možná nějaký subalterní úředník, který třeba něco udělal nebo neudělal, ale jde nám o to, co se stalo. Proč? Proč stát v tomto případě tolika tisíc nájemníků v bytech prostě nečinil? Ač to bylo písemně dáno, ač činit měl. A možná že to bude odpověď na jednu větu: nepodařilo se nám to dohledat. Ale i to je odpověď, že vláda činila kroky a snažila se tento problém řešit a hledá opatření. Ale to už je druhá věc, kterou předpokládám bude zmiňovat i kolega Hájek.

V bodě 4, posledním bodě našeho usnesení, možná zabrousíme naše ostří trošku nejvíc z tohoto usnesení. Bod 4 zní: Požadujeme po vládě České republiky zabezpečit zmapování finančních toků na účtech zainteresovaných osob, příbuzných těchto osob a firem spojených s těmito osobami, které se podílely přímo nebo nepřímo na privatizace OKD. Tento bod je zdánlivě těžce splnitelný, ale vychází z logiky věci, že pokud máme podezření, že tak bylo činěno s úmyslem obohatit se, tak se to obohacení někde muselo objevit. Někde ve finančních účtech, někde ve finančních zprávách, daňových prohlášeních, někde se prostě muselo objevit. A stát disponuje orgány a úředníky, kteří mají oprávnění a moc kontrolovat tyto záležitosti. Dneska dokonce i pomocí informačních systémů a technologií jsou schopni spárovat údaje, jsou schopni dát dohromady tyto záležitosti a jsou schopni na tuto otázku odpovědět. Pokud tuto odpověď nejsou schopny technicky dát, i to bude uspokojovat tuto otázku. Vláda prostě řekne: vyčerpali jsme veškeré možnosti získat tyto údaje, pověřili jsme tyto orgány a ony nedisponují materiály, technickými prostředky, popřípadě údaji, které by mohly toto objasnit, ale aspoň toto udělá tečku za tím, že nezůstane podezření, že někdo z těchto peněz někde žije, užívá si jich a směje se nám tak, jak se nám směje pan Bakala a jak se nám směje web OKD, který říká: v roce 2004 převzal OKD nový vlastník. Z OKD se stala moderní a kvalifikovaně řízená firma. Toto je opravdu výsměch.

Z tohoto titulu si vás, kolegyně a kolegové, dovoluji požádat, abyste podpořili naše usnesení, jak je. Není tam kontroverzní bod, jsou to věci, které by vláda mohla seriózně a jasně odpovědět. Odpovědi nám umožní možná pochopit, co se dělo v devadesátých letech a začátkem roku 2000, jak k tomu vůbec mohlo dojít a možná i poučit se, abychom tyto chyby neopakovali. Dlužíme to nejenom zaměstnancům OKD, dlužíme to všem těm, kteří v celé republice tyto problémy při divoké privatizaci zažívali a kterým dodnes je líto toho, o co tato země přišla.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO a KSČM.)