Nepřijmeme vás, protože budete žít ještě příliš dlouho. Kdo je v nemocnici, má nárok být ošetřován do smrti. Komu lékař doporučí domácí hospic, ten může být v jeho péči jen měsíc. Uvedená praxe se dotýká všech domácích hospiců v Česku. Některé to řeší tak, že pacienta přijímají až skutečně v posledních dnech života, tedy pacienta nepřijmou do péče, dokud mají obavu, že by „žil ještě moc dlouho“.

Třicetidenní lhůta placení nákladů za péči o člověka v domácím hospici byla nastavena v roce 2015, kdy se spustil pilotní program Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), který určil model financování mobilních hospiců. Nové hospice, které tyto vazby nemají, se musí spoléhat jen na pojišťovny.

„Kdo je v nemocnici, má nárok být ošetřován do smrti. Komu lékař doporučí domácí hospic, ten může být v jeho péči jen měsíc. Jak mám ale vysvětlit pacientům, že musí do třiceti dnů zemřít, jinak za ně nedostaneme peníze?“ ptá se Helena Schwarczová, ředitelka domácího hospice PAHOP, který zajišťuje šest poboček ve Zlínském a Jihomoravském kraji.

Pro srovnání: na Slovensku proplácí pojišťovny půl roku, v Německu a Rakousku je doba hrazené péče neomezená. Péče v domácím hospici je přitom pro stát levnější, než když je umírající v nemocnici. Za den péče mobilního hospice platí pojišťovny 1 500 – 1 800 korun, nemocnice dostává 3 000 korun.