Více než dvacetiprocentní rozdíl mezi platy žen a mužů za stejnou práci a narůstající rozdíl ve vyšších pozicích, jedna z nejvyšších nezaměstnaností žen - matek dětí do čtyř let, nepřijetí zákona o tzv. náhradním výživném, ostudné váhání nad podpisem tzv. Istanbulské úmluvy bojující proti domácímu násilí, kdy dokonce členové vlády za KDU-ČSL hlasovali proti, představují jen ty nejkřiklavější důkazy o tom, že tato vláda má velmi daleko od líbivých slov a předvolebních slibů ke skutečným činům.

Samoživitelky a jejich děti bez výživného, matky postrádající nejen cenově dostupné kvalitní předškolní zařízení a zájmovou činnost, ale také sdílené a částečné úvazky, vzdělané a schopné ženy pobírající neodůvodněně nižší mzdy a platy i seniorky, které v důsledku takto nastavených příjmů mají nízké důchody a upadají do chudoby, rozhodně nemohou být spokojeny s faktickou současnou vládní politikou v dlouhodobě zanedbávané a často i zesměšňované oblasti rovnosti žen a mužů.
I když se současná vláda staví k rovnosti žen a mužů vstřícněji, než činily její pravicové předchůdkyně, jde bohužel převážně pouze o nesmělá rétorická cvičení a plané proklamace.

Zákon o tzv. kvótách, které jsou v zásadě jediným skutečně účinným a osvědčeným prostředkem k vyššímu zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, byl po mnohých odkladech v podstatě smeten ze stolu a do konce volebního období již nebude s největší pravděpodobností kvůli neshodám v koalici, předložen.
Pouhé dvacetiprocentní zastoupení žen v politice, i když tvoří polovinu obyvatel této země, je v moderní společnosti více než nepřijatelné.

Mgr. Soňa Marková  
poslankyně PSP ČR za KSČM
členka stínové vlády KSČM pro rodinu a rovné příležitosti