Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající za slovo. Já mám tady pár poznámek kvůli EET, s kterými vás chci seznámit, ač jsem si vědom toho, že už jsem k tomu dvakrát mluvil. Nebudu tedy hovořit déle, než je nezbytně nutné, ale ta problematika je skutečně obsáhlá, takže věřím, že mi budete věnovat patřičnou pozornost. Házení podnikatelů do jednoho pytle. To jsem tady říkal minule. Permanentní kontrola, kterou si sami ti podnikatelé zaplatí, mi vždycky připomene jeden historický příběh a protože mám rád historii, tak ho tady řeknu a ihned poznáte analogii tohoto příběhu.

V roce 1208 byla vyhlášena křížová výprava proti katarům, chcete-li albigenským, v jižní Francii. Když křižáci dobývali město Béziers, kde žilo 20 tisíc lidí, i katarů, i katolíků, zeptal se vojenský velitel papežského legáta: "Pane, jak rozeznáme pravověrné křesťany od heretiků?" A papežský legát Emorio odpověděl legendární větu: "Zabte je všechny, bůh si je přebere."

Analogie je jasná. Minulá i současná vláda pod taktovkou hnutí ANO vyvolala jasné tažení proti podnikatelům a nedívá se ani nalevo, ani napravo. A podnikatelé se hází do jednoho pytle s tím, že přece ti slušní daně platí a nemůže jim to tedy vadit. Je to jako parafráze právě na legáta Emoriho. Permanentně kontrolujte všechny, finančního správa a EET si je přebere. Proto jsem vám tady představil ten historický příběh.

Nejhůře se proti regulacím brání ti malí. Ti, kteří vydělávají sami na sebe a snaží se zabezpečit svoje rodiny. Poskytují tolik nezbytné služby, které všichni tak s radostí využíváme. Přispívají svými daněmi, sociálním a zdravotním pojištěním do společných peněz, zaměstnávají mnohdy další lidi, nejenom sami sebe. A vytvářejí v naší společnosti hodnoty, podílejí se na ekonomickém růstu a rozvoji České republiky.

Jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. Oni si mimochodem ze svých daní platí také státní správu včetně Ministerstva financí, včetně finanční správy, která by měla být službou pro občany a nikoliv drábem. Za tuto svoji aktivitu jsou odměněni permanentní nedůvěrou, kterou ze strany finanční správy, Ministerstva financí, vlády, ale i bohužel některých členů této Sněmovny, neustále pociťují.
Tato nedůvěra je převáděna do systému pod krycím názvem EET, kdy si podnikatel zajišťuje a platí svoji vlastní kontrolu pro stát. Já už jsem to tady nazval minule systémem, kdy náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný. To je skutečně řízení tohoto státu jako firmy? Náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný? Zkusme si na to odpovědět.

Ti malí podnikatelé totiž nemají za sebou tým právníků, účetních, poradců atd., aby se nějak dokázali vyznat ve spletitosti našich zákonů a dokázali si pro sebe tu nejoptimálnější cestu. To není holding, který si svou cestu vždy najde, když bude chtít.

Co já vyčítám všem těm opatřením typu kontrolních hlášení, EET a mnohých dalších je to, že stát se zaměřil na ty nejmenší a nejvíce zranitelné. Chápu, že je to pro stát ta nejjednodušší cesta, ale zároveň pro naši ekonomiku a pro osobní životy těchto lidí ta nejvíce bolestivá cesta. Speciálně pro pana kolegu Bláhu - prostřednictvím pana předsedajícího - zopakuji, že považuji malé a střední podnikání za významnou a zejména nenahraditelnou součást naší ekonomiky.

Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů, jak vychází z poslední zprávy o malém a středním podnikání za rok 2016, byl 99,8 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2016 činil 56,2 % a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v České republice v roce 2016 činil přes 59 %.

Na těchto číslech je vidět, že jejich aktivita je nenahraditelná. A až nebude tak dobře, až nebude takový ekonomický růst, tak budeme rádi i za každého člověka, který se dokáže postarat sám o sebe, stará se sám o sebe. Mimochodem budeme za to rádi i z toho důvodu, že se vlády s ministry financí za ANO tak rozjely s provozními výdaji státu, které někdo do budoucna bude muset zaplatit.

Perpetum mobile, jak nám představila v některých rozhovorech paní ministryně práce a sociálních věcí paní ministryně Maláčová, to perpetum mobile čím větší budou provozní výdaje státu, tím větší budou platy ve státní správě, tím větší budou jeho příjmy, nikde nefunguje a nikde fungovat nebude. Všechny výdaje státu zaplatí nakonec střední třída a právě i těch 170 tisíc živnostníků z první a druhé vlny a dalších 300 tisíc lidí v té třetí a čtvrté vlně. A ty jsou nedílnou součástí právě střední třídy.

Když slyším hovořit šéfa finanční správy pana Janečka o podnikatelích, jejich kontrolách, tak si vždy připomenu právě slova papežského legáta Arnolda Emoryho: Zabte je všechny, Bůh si je přebere.

Pod jeho vedením začalo zneužívání zajišťovacích příkazů, necitlivý přístup státní správy zdokladovatelný neuvěřitelnými výzvami novomanželů, aby doložili státní správě, kde byli ubytováni jejich svatebčané, co jedli, co vypili, kdy byla unesena - možná - nevěsta, pod hrozbou pokuty. Je to takový velice citlivý svatební dar od finanční správy.

Je to jenom ukázka toho, jakým způsobem se finanční správa rozjela a jakým způsobem jedná v našem státě a v našem podnikatelském prostředí.

Každý známe pohádku o pyšné princezně, známá scéna, kdy drábovi pomůže uhlíř a nechá ho u sebe přespat a ráno se dráb ptá: A co ty, uhlíři? Máš zaplacené daně? Asi se všichni shodneme, že to nebyla kladná postava. A já se domnívám, že hlavní postava finanční správy nemá vést finanční správu k agresivnímu jednání, na využívání svých pravomocí a k akcím pod krycím názvem "Kombajn", ve kterém je jedno, že třeba zničí devět slušných podnikatelů, hlavně že zničí toho jednoho neslušného.

Paní ministryně tady opakovaně říkala, že to máme nechat na ní, že si udělá pořádek ve finanční správě. Ale obávám se, že člověka nezměníte. A pokud neuděláte skutečně razantní kroky, které zatím nevidíme, včetně třeba personálních, tak dáváte dovnitř státní správy, dovnitř finanční správy i veřejnosti signál, že takové chování je v pořádku, takto je to v pořádku a stavíte se chtě nechtě na stranu takového postupu.

A EET je symbol této permanentní nedůvěry. A to mi na tom celém vadí co nejvíce. A vy jste EET prosadili a tak jste svojí rétorikou uměle rozdělili společnost na podnikatele a zaměstnance, zaseli jste permanentní nedůvěru, která - věřte nebo nevěřte - těm poctivým velmi vadí, protože je nezasloužená. Společnost se jednoduše rozděluje, ale velice těžce se spojuje a my zatím ty kroky k tomu spojování společnosti tedy opravdu, opravdu nevidíme.

EET není jediná. Zaváděli jste další opatření, kontrolní hlášení, snížení limitu pro výdajové paušály a tím jste administrativně, časově i finančně tyto podnikatele zatížili. Byrokracie roste, a to zase podnikatelům vadí, a to nejen těm stávajícím, ale odrazuje zejména mladé lidi od vstupu do podnikání a de facto od samostatnosti. Vy jste nijak tuto zvyšující zátěž nekompenzovali, vy jste odmítli námi navrhovanou možnost a podanou ruku ve formě zvýšení limitu pro uplatnění výdajových paušálů.

Administrativa spojená s daněmi je u nás jedna z největších v Evropě. Podle studie Price Waterhouse Coopers pro světovou banku průměrný podnikatel vynaloží 243 hodin na tuto byrokracii spojenou s daněmi. V Chorvatsku, které je vlastně vzorem, proto se podle jeho vzoru zaváděly EET, to je 206 hodin, na Slovensku 192 hodin, v Rakousku 131 hodin, ve Velké Británii 110 hodin atd. Já už jsem tady ta čísla jednou říkal, právě v bodě o výdajových paušálech. A paní ministryně mě tady opravila s tím, že mám stará data a že už jsme na tom lépe.

Já jenom připomínám, že vycházím ze studie Paying Taxes 2018. Každý ale může udělat chybu, já se za to na paní ministryni nezlobím, pan poslanec Volný mě tady také minule opravoval, že v číslech míchám dohromady první a druhou vlnu a třetí a čtvrtou vlnu. Já se mu omlouvám, že to tak vyznělo. Myslel jsem tím, že naše společnost je zahrnována množstvím čísel, která jsou předkládána jako tvrdá data. Celkově 18 miliard za rok 2017, tedy za rok první a druhé vlny, podle veřejného vyjádření premiéra této země 10 miliard, podle odhadů které opakovaně zveřejnilo Ministerstvo financí 4,7 miliardy a podle stanoviska NKÚ odkazujícího se na návrh státního závěrečného účtu za rok 2017 4,1 miliardy, což je celkem 0,3 procenta státního rozpočtu. Nic moc.

Ve jménu 0,3 procenta rozpočtu se zavedlo takto šikanózní opatření, kontrola, kterou si podnikatelé sami platí. Ovšem věrohodnost těchto čísel je podle samotného Nejvyššího kontrolního úřadu diskutabilní. Znovu ocituji jeho stanovisko.

Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat.

Ale vy, v čele s panem premiérem, to prezentujete jako fakta. Prezentujete to veřejnosti jako fakta. A já se paní ministryně zeptám, jak Ministerstvo financí pozná, že ta zaevidovaná tržba v systému EET byla v minulosti zatajena a je tedy evidována proto, že se zavedlo EET. Nebo je evidována proto, že přišel za podnikatelem nový zákazník, případně stávající zákazník více nakoupil. Je to spíše řečnická otázka, já po paní ministryni nebudu chtít ani odpověď. Samozřejmě, že nemůže toto nikdy potvrdit se stoprocentní jistotou, to nikdo se stoprocentní jistotou nemůže vědět.
A já se skutečně domnívám, že je dosahováno větších tržeb díky ekonomickému růstu, díky aktivitě lidí, díky tomu, že lidé více vydělávají a také více utrácejí. Proto je vliv na EET na příjmech státu přeceňován a všechna čísla týkající se výnosů jsou diskutabilní.

Naproti tomu výdaje jsou docela dobře vyčíslitelné. Přesto v důvodové zprávě, kterou jsme obdrželi od Ministerstva financí, se hovoří o tom, že je to nereálné, že se může jednat pouze o obecné dohady, protože náklady každého podnikatele jsou jiné. Takže na jednu stranu výnosy jsou nám předkládány jako tvrdá data, jako tvrdá fakta, na druhou stranu náklady nejdou přesně vyčíslit. A já dokonce u těch nákladů souhlasím s jednou výhradou. Ty náklady jsou daleko lépe odhadovatelné než příjmy. Přesto jsou představiteli vlády příjmy předkládány jako tvrdá data.

Minule jsem tady kupeckými počty dospěl k odhadu nákladů. Kdyby každý z těch podnikatelů měl jedno zařízení v průměru s nákladem na pořízení, instalaci, software za 20 tisíc korun, to je za tu první a druhou vlnu, za těch 170 tisíc nových podnikatelů, kteří byli zařazeni do první a druhé vlny, je to 3,4 miliardy pouhými kupeckými počty. Náklady na připojení na internet 500 korun za měsíc, to je 6 tisíc za rok na jednoho. To je další miliarda. Velmi konzervativní odhad 4,4 miliardy na získání těch diskutabilních 4,1 nebo 4,7 miliard korun.

A u těch 300 tisíc podnikatelů, které by teď čekala ta třetí a čtvrtá vlna, bychom se stejným výpočtem, tedy v průměru 20 tisíc korun na koupi zařízení, jeho instalaci, software, je to dalších 6 miliard. Mimochodem krásný byznys pro ty, kteří tato zařízení prodávají. Náklady na internet 500 korun za měsíc, 6 tisíc za rok, to je 1,8 miliardy. Vím, že namítnete, že jsou to pouze kupecké počty. Ale jsou daleko přesnější než ty výnosy, které jsou veřejnosti prezentovány jako tvrdá data a úspěch EET.

Co se týče nákladů státu, položil jsem paní ministryni některé konkrétní dotazy. Ona mě odkázala na studium webových stránek www.etrzby.cz. Přesto bych ji požádal, aby zde konkrétně odpověděla, abychom se třeba nedopustili nějakého dalšího nedorozumění. Otázky tedy zní, já je zopakuji: Kolik byly ty skutečné, nikoli odhadovatelné, náklady na zavedení EET? Kolik byly dosavadní náklady na jeho provoz? Kolik státních zaměstnanců se nejenom muselo přijmout kvůli EET, ale kolik celkem státních zaměstnanců se zabývá vůbec problematikou EET? A jaké jsou jejich mzdové náklady? Jaké jsou náklady na jejich vybavení, náklady na jejich kanceláře, na počítačovou techniku a podobně?

Stejně tak platí mé otázky týkající se toho zvláštního režimu, toho zavedení papírového EET, jestli se tomu dá říct papírové EET, pro ty nejmenší. Kolik se očekává výnos z tohoto zvláštního režimu? A kolik bude náklad na všechny ty úředníky, kteří budou přijímat ty účtenky v krabicích jednou za čtvrt roku na finančním úřadě a ta papírová hlášení? A kolik bude náklad na ty úředníky, kteří budou tyto účtenky kontrolovat, budou je archivovat, budou s nimi dále manipulovat? Samozřejmě že mířím k přiměřenosti a efektivnosti uvedeného režimu. Je to zatížení těch nejmenších nikoli elektronickou, ale papírovou byrokracií. Nebylo by lepší a efektivnější toto pro ty nejmenší úplně zrušit? Aspoň tedy pro ty nejmenší?

Ještě k přínosům EET, nad kterými visí otazník. Vlastně jeden výnos můžeme určit zcela přesně, a to je příjem za pokuty. Příjem za pokuty je jediným stoprocentně doložitelným příjmem a přínosem EET pro státní rozpočet. Jediným. Opravdu vám to stálo za to? Tento příjem dosáhl podle důvodové zprávy cca 78 milionů korun. Od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2018. Mimochodem vidíte, že se nám předkládají v důvodové zprávě údajné výnosy za rok 2017, ale u pokut za delší období. Ale zpět k těm číslům. 78 milionů, které získal stát, státní rozpočet z udělených 7 677 pokut, a to z celkem 119 037 kontrol podle důvodové zprávy. Průměrná pokuta ve výši cca 7 tisíc korun. Tolik strohá důvodová zpráva. Na množství kontrol se ale ukazuje, jaký bič na podnikatele dostala do ruky finanční správa. A otázkou zůstává, jestli k němu přistoupila uměřeně. Já si to nemyslím. Myslím si, že agresivní přístup při využívání svých pravomocí a nástrojů promítla i do kontroly EET. Tedy jinými slovy, tento jediný doložitelný příjem z EET je navyšován díky tomuto agresivnímu a nekompromisnímu přístupu.

Informace z terénu, které dostávám, jsou přímo otřesné. Kontroloři číhají na každou chybu zaměstnance podnikatele. Podnikatelé totiž mnohdy platí ne za to, že chtějí zatajit tržbu, ale za chyby svých zaměstnanců. Mohlo by se říci, že šest sedm procent z kontrol, ze kterých vzejde pokuta, odráží údajnou nepoctivost podnikatelů. Ve skutečnosti je množství těchto pokut udělováno za chyby zaměstnanců, nikoli za záměrné nepoctivé jednání podnikatelů. Dostávám zprávy o přehnané tvrdosti kontrol, kde finanční správa rovnou uděluje pokuty třeba i za banální přestupky, třeba i za roztržitost prodavaček. Uvedu několik případů, které jsou mediálně známé, abyste si sami udělali představu o postupu kontrol.

Mediálně známý případ, případ, který se stal v Holešově ve Zlínském kraji za to, že místní trafika nevystavila účtenku a nezaevidovala tržbu za nákup krabičky bonbonů Tic Tac ve výši 15 Kč, dostal majitel pokutu ve výši 15 tisíc. To je o 50 % více, než je průměrná pokuta u finanční správy. Majitel se proti pokutě odvolal, žádal o její zrušení nebo snížení, jelikož mu přišla nepřiměřená. Celá situace totiž podle něj vznikla tím, že brigádnice ve snaze vytisknout účtenku klikla na malém tabletu na špatné místo, čímž celou aplikaci zavřela, a v nastalém stresu začala zmatkovat. Jednalo se o 71letou starou paní. Finanční úřad ovšem toto vysvětlení vyhodnotil tak, že žádné polehčující skutečnosti nenastaly, a ještě navíc zvýšil pokutu o tisíc korun na náklady řízení.

Další případ. Majitelka malého obchodu s oděvy a galanterií dostala na konci loňského roku pokutu 3 tisíce kvůli porušení zákona o evidenci tržeb. Podle úřednic prodavačka zaevidovala platbu a vystavila účtenku až poté, co jí řekly, že dělají kontrolu. Prodavačka říká, že měla na kase rozmarkovaný jiný nákup, ale ženy jí podávaly peníze, tak si je od nich vzala a položila na pult. Když předchozí zákaznice zaplatila, kontrolorky jí údajně ihned řekly, že porušila zákon. Prodavačka tržbu poté zaúčtovala a odeslala do systému, jenže podle kontrolorek to bylo o minutu později, než proběhla platba. Jednalo se o nákup zipu za 30 Kč.

A tak dále. Mohl bych tady číst mnoho takovýchto případů. Připadá vám to, kolegyně a kolegové, v pořádku? V jaké prostředí vlastně chceme, aby podnikatelé a živnostníci žili, podnikali, fungovali? Chceme, aby žili v přátelském prostředí, nebo v prostředí strachu a stresu před neadekvátním přístupem finanční správy? Ve jménu svatého boje za zvyšování příjmů státního rozpočtu a ve jménu permanentní preventivní nedůvěry vůči podnikatelům.

Abyste mi špatně nerozuměli, já většinu zaměstnanců finanční správy považuji za slušné lidi, kteří se mnohdy snaží těm podnikatelům i pomoci. Nicméně mnohá vyjádření nejvyšších představitelů naší země, hnutí ANO, vedení finanční správy a tlak na výši příjmů v rozpočtu za každou cenu uvolnil ruce těm, kteří se přihlásili za křižáky v této svaté válce, abych se vrátil ke srovnání ze začátku svého projevu.
EET podle mého názoru nepřispělo ke kultivaci podnikatelského prostředí, nepřispělo k jeho narovnání. Nejvíce totiž na něj doplácejí ti malí, zejména osoby samostatně výdělečně činné. A vy tento nástroj chcete rozšířit na dalších 300 tisíc podnikatelů. Ale upřímně řečeno, k čemu? Ten řemeslník, který dnes nevydává faktury, svoji činnost schová za sousedskou výpomoc, EET ho nijak nepostihne. Říkal to tady, prostřednictvím pana předsedajícího, i pan kolega Ferjenčík. Zase na to tedy doplatí ten poctivý živnostník, který vydělává sám na sebe.

Já jsem dostal podněty od Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky, kteří shromáždili podněty a vyjádření konkrétních podnikatelů. Myslím, že by tady měly zaznít, abyste měli představu o názorech prostých podnikatelů a jejich přístupu k EET.

Příklad první a citace první. Nemám s EET problém fyzický, mám s ním problém psychický. Když někdo o mně tvrdí, že kradu, což nedělám. Restauraci provozujeme ve vlastní režii 18 let a první, co jsem udělal, když jsme začali, že jsem si koupil restaurační program a vše dělal přes počítač. Pro nás tedy EET neznamenalo v podstatě zásah. Restaurační program to uměl v rámci roční podpory. Ale dle mého názoru bylo zavedení EET necitlivé, jelikož například vesnické hospůdky si na to nevydělají, když vezmeme v úvahu, že si třeba musely kvůli tomu koupit internetové připojení, což je třeba měsíčně 600 korun, na to musí navíc prodat třeba dva sudy piva, tedy 200 piv, a navíc musí investovat do nějaké techniky atd., takže třeba měsíčně musí prodat 400 piv navíc, aby uhradili zvýšené náklady za 12 měsíců, a nevydělali si korunu navíc. Podnikáme kvůli tomu, abychom se živili a vydělali si, ne kvůli tomu, abychom živili někoho jiného. Snažíme se prodat více, abychom se třeba měli lépe, nebo si něco koupili, ale ne kvůli tomu, abychom to zaplatili jinému.

Další příklad, heslovitě: Pět miliard by měl za letošní rok činit přírůstek státního rozpočtu díky EET. Tato informace je ale dle mého názoru zavádějící, neboť ve sledovaném období došlo k výraznému zdražení zejména jídel a nápojů.

Další vyjádření podnikatele: Padesát tisíc na zavedení EET, nový program, počítač, dvě tiskárny, jednou k EET a dotyková obrazovka, cca 600 korun měsíčně na kotouče, které z 99 % končí v koši, zdržuje to a otrávení zákazníci - tady si dovolím říct pár teček - několik hodin včetně měsíční kontroly dat navíc.

Další vyjádření podnikatele: Nikdo z nás nemůže pochybovat o tom, že by měla existovat poctivost obecně, ve všem. Tedy i v obchodě. Na mnohé podnikatele se kouká jako na podvodníky, protože státu neodvedli všechno do poslední korunky. Jistě se najde mnoho nepoctivců, kteří stát okrádají. A jak se ukazuje, většinou nemají živnostenský list a podnikají načerno. Toto bohužel stojí nás všechny tolik, že ani EET to nevyřeší. Proti tomu způsobilo EET v místech, kde se často pohybuji, to, že byla zavřena hospoda i obchod ve vsi. Mezi mými klienty vidím, kolik času a peněz museli vydat na tento systém, který z mého pohledu je drobným násilím v zákonné podobě. To je citace toho podnikatele. Přežívání je bohužel nejčastější pozice drobného podnikání. Vše by tedy vyřešil další krok. Po zavedení poctivosti nyní snižme výrazně odvody, aby podnikatel neodváděl skoro 80 % zisku státu. Je to ve formě sociálního a zdravotního pojištění, především daní všeho druhu od nemovitosti, silniční, z příjmu, DPH, odvodů za zaměstnance i díky minimální mzdě a nepodpoře zkrácených úvazků. Je však jasné, že pokud stát bude i nadále vypouštět neekonomické zákony, na jejichž plnění musí najímat tisíce úředníky, platit nehorázné poplatky za software a správu, pak nebude nikdy dost. Závěrem tedy: pokud ponecháme EET, pak je třeba ne kosmeticky, ale opravdu výrazně snížit ostatní odvody, aby se poctivost vyplatila a nebyla likvidační.

Tolik vyjádření k EET ze strany jednotlivých podnikatelů.

Když to celé shrnu, nad efektivitou a přínosy systému visí veliký otazník. Přináší vysoké náklady na straně podnikatelů. Systém EET jednoznačně přispěl k ukončení podnikání některých živnostníků, byl totiž tou pověstnou poslední kapkou. Vedl ke zdražení služeb a zboží. Opravdu se tady někdo v této naší slovutné Sněmovně domnívá, že třetí a čtvrtá vlna bude jiná? Co je pravým úkolem Sněmovny? Proč tady vlastně jsme? Je opravdu nejdůležitějším úkolem Sněmovny za každou cenu zvyšovat příjmy státního rozpočtu? Nebo je naším úkolem vytvářet přátelské prostředí pro osobní aktivity a životy lidí? Já se jednoznačně kloním k tomu, že musíme vytvářet příznivé podnikatelské prostředí pro aktivní lidi vytvářející hodnoty. Abychom jim dali najevo, že je naše země potřebuje a váží si jich. EET k tomu jednoznačně nepřispívá.

(Poslanec Bláha přináší k pultíku vodu.) Děkuji, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího. Beru to jako výzvu, že mám pokračovat.

K čemu to pak slouží? Všechny ty miliardy, které jste nám slíbili, ale nad kterými visí otazník? Protože to jsem tady jednoznačně vysvětlil, že nad výnosy z EET visí otazník. K čemu slouží ty miliardy, za které se měly stavět školky, dálnice apod. Čtyři celé jedna miliardy. Jenom šest miliard bude stát daňové poplatníky sleva na jízdném. Takže na jedné straně veliká zátěž získat co nejvíce od podnikatelů, a na druhé straně utrácení mnohdy bezbřehé. Co se týká samotných dálnic, můžeme se podívat, co se stalo s penězi z EET, údajnými penězi z EET za rok 2017. Byly proinvestovány? Stavěly se dálnice? Jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu ze Státního závěrečného účtu za rok 2017, tak investice v minulém roce byly za posledních 12 let nejnižší. Nejnižší investice za posledních 12 let. Místo, aby rostly investice v době ekonomického růstu, tak rostl provoz. A tím, že rostou samozřejmě příjmy státu, nejenom kvůli opatření EET, ale zejména kvůli ekonomickému růstu, tak to jinými slovy znamená, že tento rozpočet byl šampiónský v tom růstu provozních nákladů, a to i na úkor investic. Neustále se zvyšuje negativní poměr, neblahý poměr, zvyšuje se poměr provozu na úkor investic v našem státním rozpočtu.

Myslím si, že byste se měli věnovat více minimálně se stejnou pečlivostí, s jakou se snažíte získávat každou korunu v příjmu od podnikatelů, tak se stejnou pečlivostí byste se měli věnovat i výdajům našeho státu. Protože až přijdou jednou ekonomická recese, kdo zaplatí ty zvýšené provozní výdaje? Zruší se ta populární či populistická opatření jako je sleva na jízdné? Nebo se vymyslí další způsob, jak z někoho vydřít další koruny, aby se to zaplatilo?

Na jedné straně dusíte podnikatele různými opatřeními, abyste získali na příjmech co nejvíce, diskutabilní tři desetiny procenta státního rozpočtu, na druhou stranu s nimi rozhazujete bez jednoznačné efektivity. Já se obávám, že to není dobrý přístup, protože lidé si to uvědomují, začínají si to uvědomovat, takže pojďme společně toto změnit, jak říká s oblibou pan kolega Bláha, prostřednictvím pana předsedajícího, a už netrapme podnikatele další byrokracií, dalšími opatřeními a pomozme jim ve zlepšení podnikatelského prostředí. A tento návrh k tomu bohužel nevede.

Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)