Hnutí STAN v posledních týdnech vehementně akcentovalo svůj nárok (vyplývající údajně z koaliční dohody) nominovat českého kandidáta na eurokomisaře. Nakonec se uvnitř hnutí na nejvhodnějším kandidátovi sami ani nedokázali shodnout a právo výběru z více kandidátů nakonec alibisticky postoupili na někoho jiného.

Jedním z navržených jmen je Danuše Nerudová, což je skutečnost věru obtížně pochopitelná a před občany ještě obtížněji obhajitelná z několika důvodů. Vedle dosavadní minimální politické zkušenosti Nerudové, která je pro pozici eurokomisaře/eurokomisařky kruciální, jsou to jednoznačně i tyto dva.

1. Zatímco Evropský parlament (do nějž byla Nerudová zvolena, přičemž se před volbami dušovala, jak důležité pro ni v případě zvolení bude hájit zájmy českých občanů) reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států, Evropská komise zastupuje v rámci institucí EU nadnárodní princip a tvoří protiváhu zájmům jednotlivých členských států. Z tohoto srovnání lze poměrně rychle usoudit, že Danuši Nerudové je evidentně tak nějak jedno, čí zájmy nakonec bude skutečně prosazovat - důležité pro ni je především dosáhnout za každou cenu na co „nejteplejší místečko.”

2. Progresivistický způsob uvažování (ke kterému Nerudová patří) bude za ČR v EP reprezentovat 5 europoslanců, drtivá většina - 16 europoslanců - patří do proudu konzervativnějšího. Čeští občané dali ve volbách jasně najevo, který z těchto proudů je jim bližší. Přesto by se nakonec ČR rozhodla vyslat za účelem prosazování zájmů EU jako celku někoho, kdo reprezentuje přístup, který byl ve volbách jasně poražen…? To přeci nedává sebemenší smysl.