Dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, pěkné dopoledne.

Zase na mě vyšla řada jako na prvního. Co mě trochu mrzí, musím říct hned na začátku před závorku, je, že já jsem se díval, jak dlouho schválně probíhaly ty debaty o nouzovém stavu minulý a předminulý rok, a bylo to mezi pěti a devíti hodinami. My teďka jsme tady jenom hodinu a půl a koukám dvanáct přihlášených, takže to bude docela rychlé, a přesto tady dvě třetiny sálu nejsou a kromě pana ministra vnitra, který tady poctivě sedí za mnou, tak zbytek vlády tady není. To mě trochu mrzí, protože nemáme za sebou dvanáct hodin, máme za sebou teprve hodinu a půl a je potřeba říct, že to je skutečně důležitá věc.

Druhou věc před závorku bych chtěl říct a jasně tady sdělit, že nikdo nezpochybňuje, že je tady o velkou krizi. Nikdo nezpochybňuje válku na Ukrajině. Nikdo nezpochybňuje nouzový stav jako něco, co po určitou omezenou dobu je zapotřebí přijmout. Nikdo nezpochybňuje pomoc, kterou naše země nabízí a která mimochodem při rozpočtu na obyvatele už je dneska větší než třeba Německo v té předchozí imigrační krizi deset let zpátky. To nikdo nezpochybňuje. Takže já bych byl nerad, by to nám, mně, mým kolegům z klubu hnutí ANO někdo vkládal do úst.

To ale neznamená, že se vším souhlasíme. My ten nouzový stav jsme tady přece opakovaně probírali v roce 2020, 2021. A mně to přijde ten návrh, se kterým teď přišla vláda, těch 58 dnů, jako téměř absurdní, jako absurdní divadlo. Proč? Protože ten nouzový stav tady byl v minulosti vyhlášen, já jsem se na to díval a dělal jsem si přípravu, třináctkrát. Pohyboval se od jedenácti dnů, to bylo nejkratší, po třicet dnů.

Já si vzpomínám, že tady se opravdu licitovalo a bojovalo o každý jeden den. A proto mně přijde úplně jako skoro bych řekl mimo, aby titíž politici, titíž poslanci, kteří tady licitovali, že to nebude třicet, bude to dvacet dva, devatenáct, čtrnáct, jedenáct dnů. Udělal jsem si průměr mimochodem, v průměru ty nouzové stavy trvaly 21,85 dnů. To bylo vždycky jak jsme se tak nějak jako dohadovali, aby tady vůbec něco prošlo. A najednou titíž politici přijdou s návrhem 58 dnů. To si myslím, že to prostě není možné. Vy víte, že já upozorňuji na ten dvojí metr, tohleto mi skoro přijde jako dvojí kilometr, protože ten, kdo předtím bojoval o každý jeden den, nebo vůbec to nepodporoval ten nouzový stav, aby teď šel nad rámec těch třiceti dnů, to přece není možné, aby to byla ta samá osoba, aby nebyla tak konzistentní mezi roky 2020, 2021.

Našel jsem si citaci, Markéta Pekarová Adamová řekla, proto, že se nouzový stav netýká český občanů - to by tady možná rozebrali moji kolegové, právníci, co se týká, netýká, do toho se tady pouštět nebudu, to ať si udělá každý obrázek sám, myslím si, že logicky bude, tak je zbytečná debata každých třicet dnů, nebudeme se vysilovat politickou debatou. No ale, kolegyně, kolegové, takhle to v Poslanecké sněmovně funguje, že to bylo jen na třicet dnů, takhle je to i míněno a každých těch třicet dnů potom ta vláda přijde a obhájí, jestli ta situace i nadále trvá.

Jinými slovy argument číslo 1, že to bude trvat déle, je za mě, nezlobte se, je relevantní. Protože i u covidu bylo jasné, že to bude trvat déle. Vždyť to přece bylo úplně jasné, možná kromě prvního měsíce, kdy se nevědělo, bylo to úplně něco nového, tak potom bylo přece jasné, že ten covid nezmizí z ničeho nic, tak bylo jasné, že to bude trvat déle, ale nikoho nenapadlo, aby vynechal tu kontrolu parlamentem, a místo aby to bylo po třiceti dnech, tak tam rovnou šoupl 58. A proč ne do konce června nebo do konce roku? Tady ty dny byly, kdyby vás to zajímalo: třicet, devatenáct, devatenáct, třicet, čtrnáct, dvacet dva, jedenáct, třicet, dvacet jedna, čtrnáct, třicet, čtrnáct a třicet. Vždycky jsme se pohybovali v tomhletom rámci. Je z toho patrné, protože to byly čtyři taková období, nejdelší bylo mezi 30. září 2020 až 28. únorem, a tam přece bylo jasné v tom září, vždyť si na to vzpomínáme, že to bude trvat déle než měsíc. A přesto ta vláda permanentně se sem vracela, aby znovu a znovu obhajovala, jestli ten nouzový stav se má prodloužit nebo ne. Takže tohle to argument není.