Vyjednavači za EU i UK zabránili "pádu z útesu", který by nedohoda a omezení plný chaso na hranicích za pár dní pro tisíce firem znamenal. Stále je dobré nezapomenout, že samotná "desintagrace", tedy opuštění společného trhu, je z ekonomického hlediska v dnešní době, kdy jsou nejen lidé či formy, ale i ekonomiky čím dál tím více propojeni, špatným zadáním.

Takže, dohoda je dobrá v porovnání s možností "nedohody" (podíl vývozu UK na trhy Unie je skoro 50%, náš vývoz činí něco kolem 6%, Německý třeba mírně pod 5%), ale bude znamenat omezení obchodu, které má neblahý potenciál na růst ekonomik.

Proto nedohodě je usnadnění a zmírnění škod velké, proti dnešnímu stavu jde samozřejmě o zhoršení. Nejen v oblastech spíše symbolických (Erasmus, roaming, přenositelnost digitálních služeb), ale i věcných (finanční služby, uznávání kvalifikací a podobně). Více se dočtete v krátkém textu o dohodě od Komise.

A protože dohoda stojí na vůli zachovat si co nejvíce "suverenity" (občas se mí zdá, že spíše z pohledu dob dávno minulých), nemusíme být u konce omezení. neb část ujednání stojí samozřejmě na reciprocitě, která samozřejmě "suverenitu" též omezuje.

Ale i tak, v dnešním světě si (skoro) každý projev spolupráce a ochoty se domluvit, zaslouží ocenění. Takže, jde podle mne o vítězství obou stran a já osobně moc děkuji Michelu Barnierovi (a jeho týmu), nejen zato, že jeho tým dohody v "našich mantinelech" dosáhl, ale i za nesmírnou korektnost, přesnost a transparenci, s jakou postupoval, o čemž jsme se mnohokrát osobně přesvědčil.