Česko nedokáže dobře čerpat stovky miliard evropských dotací, které mají naši zem "posunout dál". Ve snaze peníze "utratit" se přitom často dostáváme na hranu pravidel či účelu pro jejich použití. Dostáváme se navíc často do situace, kdy "české čerpání" poškozuje fungování ekonomiky (férovou soutěž) a zde daleko za hranu zdravého rozumu. A je to zásluha našich politiků a úředníků, nikoliv "Bruselu".

Velmi dobře to ukazuje příklad dotací na školicí střediska, který skvěle zmapovali a nedávno uveřejnili novináři Českého rozhlasu Plus. Zjistili, že v posledních letech podnikatelé na jejich výstavbu, renovaci a vybavení dostali více než tři miliardy korun převážně z evropských fondů. Podmínky přitom náš stát nastavil tak, že firmy musely školicí středisko provozovat jen tři roky. Po uplynutí této doby se školicí střediska často "převtělila" v poněkud výnosnější ubytovny, kanceláře či dokonce zubní kliniku…

Nelegální to není, pravidla nastavená českým státem porušena nejsou, dá se tedy mluvit o zneužití dotací? Právě nastavení podmínek je klíčovým problémem. Který vyžaduje odpovědnost a kompetenci.

Jistě platí, že pokud budou pravidla příliš přísná, o dotace nebude velký zájem (čímž se úřady hájí). A pokud směřují do oblasti, kde stát chce "změnu", je to špatně. Ale pokud jsou příliš volná, peníze do ekonomiky sice natečou, ale účelu, se kterým programy vznikaly, bude dosaženo jen částečně (pokud vůbec).

V případě školicích středisek ministerstvo (MPO) pravidla sice zpřísňuje (například se snižuje maximální částka, kterou lze dostat), doba udržitelnosti však v Česku stále zůstává pouhé tři roky. Zatímco Německo a Rakousko požadují, aby školicí středisko plnilo svůj účel nejméně dvacet let! Proto je pro "vychytralost" prostor i nadále u nás plně otevřen.

Česko bylo v minulosti opakovaně kritizováno za to, že čerpat evropské fondy neumí. Zjevně velmi oprávněně. Takovýmto nastavením dotací možná chce někdo dokázat opak, neb po penězích "se jen zapráší". Ale jde to silně na úkor toho, k čemu mají dotace sloužit. Tedy k podstatnému posunu celé naší ekonomiky dál, a to není to stejné jako podstatné zvýšení osobního bohatství pro pár lidí, "co se vyznají".

Tento přístup se dle mého názoru po právu nelíbí výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, který chce pod vlivem i "české praxe" nastavit jednotná pravidla v celé EU a chystá na Česko audit. Nynější stav totiž nasvědčuje tomu, že mnohé soukromé subjekty za peníze daňových poplatníků provozují svůj byznys, který se s cílem dotací nepotkává, a to jen k malému prospěchu ekonomiky, ale velkému přínosu pro jejich osobní bohatství…což opravdu není cílem evropských dotací.

A opět připomeňme, nejde o "made in EU", ale další, typický "Czech made".