Petr Fiala řekl nahlas něco, co je v naší politice, či lépe v její velké části, skoro tabu: Maďarsko a Polsko (tím nemíním miliony občanů, ale jejich vlády) nehrají "s námi", nýbrž hrají "proti nám". Samozřejmě, neplatí to univerzálně, a tak to jistě premiér nemyslel. Ale děje se to bohužel poměrně často. A je třeba s tím pracovat.
Zda k tomuto závěru dovedla premiéra frustrace z jednání v Bruselu (kde premiéři těchto zemí blokovali těžko dohadovaný kompromis ohledně migrace) nebo zážitky v nedávné schůzky V4 (kde zazněly velmi silné - a pro naši vládu těžko přijatelé - výroky Viktora Orbána o ruské agresi) nevím, určit jasné meze snahy hledání společného hlasu V4 je ale dnes zcela zásadní. Tohle je dobrý začátek.
A je to opravdu nutné, neb způsob, jakým tamní vlády vnímají mandát propůjčený jim volbami ke správě země, jsou již zcela zřejmě za hranou norem. Pro politiky, toužící po spolupráci, je samozřejmě těžké si to přiznat (například mojí frakci v Evropském parlamentu to trvalo fakt dlouho, bohužel)... Promítá se to pak nejen do jejich domácího vládnutí, ale i do politiky ve vztahu k tématům, kde je třeba hledat - obvykle na půdě EU - účinnou dohodu.
Bude zajímavé, jak na tento velmi správný a odpovědný výrok bude reagovat nemalá část politiků části české "pravice", která vykazuje pro režimy premiérů Orbána a (de facto) Kaczynského jisté, často i překvapivě velké, porozumění. A jak bude vypadat postoj premiéra k žádosti od jeho polského protějšku, premiéra Morawieckého, o podporu před volbami. Ta z logiky předchozích intenzivních kontaktů, které vyústily zřejmě i v nešťastnou dohodu o dole Turów, k premiérovi jistě doputuje.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV