Omlouvám se pořadatelům bezpečnostní konference, kterou pořádalo již po desáté Středisko bezpečnostní politiky IPS FSV UK, za převzetí názvu konference pro můj článek. Nicméně výstižně charakterizuje dnešní stav naší země, která je na čele bezpečných zemí světa. Za to zaslouží poděkování nejen bezpečnostní složky a zpravodajské služby, ale i celá bezpečnostní komunita a politici, kteří se vážně a zodpovědně bezpečnostní situací zaobírají. A to přesto či právě proto, že existuje celá řada politiků, kteří se mediálně snaží přenést bezpečnostní problémy do ČR.

Na výše zmíněné konferenci trefně definoval současné bezpečnostní problémy a hrozby politologický sociolog Václav Bělohradský. Ten vidí současné problémy jako trosky studené války, které se nepodařilo odklidit. Pak se není co divit zhoršené bezpečnostní situaci na Blízkém a Středním Východě, zamrzlým a postupně rozmrazovaným náboženským či národnostním konfliktům, zvyšujícímu se napětí mezi silnými a regionálně významnými zeměmi, ale i krizí liberalismu a hodnotové politiky v demokratických zemích. Nejen Brexit, hnutí žlutých vest, růst nacionálních a populistických stran, ale i vzrůstající kritika Evropské unie ukazují, že je třeba rekonstruovat demokracii. A to nejen v samotné Evropské unii.

Obecně se bezpečnost často rozlišuje na vnější a vnitřní bezpečnost, přitom obé spolu nejen souvisí, ale vzájemně se výrazně ovlivňují. Nekontrolovaná a špatně zvládnutá nelegální migrace ukázala na slabé stránky demokracie a přes všechny přijatá opatření problém nezmizel. Naopak lze v budoucnu očekávat příliv migrantů, ať již legálních či nelegálních z afrických zemí. V tamních zemích totiž existuje obrovská chudoba, nedostatek potravin a pitné vody, roste náboženské a národnostní napětí, zvyšuje se počet obyvatel i radikalizace společnosti. Zde je třeba vyhodnotit skutečné příčiny tohoto stavu a za pomocí rozvojové a humanitární pomoci přispět ke stabilitě tohoto a nejen tohoto regionu. Protože samotná bezpečnost závisí na společenské, ekonomické a politické stabilitě v zemi.

Vzrůstá vliv globálních mocností, jako je Čína, RF a zejména USA, které hledají či obhajují sféry vlivu a je třeba, aby se Evropa a zejména Evropská unie stala aktivním hráčem. K tomu je však třeba odvahy, energie a jednoty. A musí skončit politika nekritičnosti a korektnosti. Bude těžké politicky sjednotit národní zájmy jednotlivých členských zemí EU, přesto je to nevyhnutelné. Zejména z pohledu bezpečnosti našeho regionu a z pohledu převzetí větší míry spoluzodpovědnosti za obranu Evropy jako celku. Ne, opravdu nepléduji za vznik nějaké evropské armády, ale za prohloubení vzájemné spolupráce evropských zemí. Základem by se měla stát spolupráce evropských členů NATO s ostatními nečleny Aliance. Záleží na kompatibilitě, funkčnosti a reálných schopnostech reagovat na současné bezpečnostní hrozby. Velmi výrazný a potřebný je mix hard a soft power. A také je třeba mít aktivní a nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Také Česká republika může přispět ke zlepšení této spolupráce v rámci užšího zapojení v PESCO, včetně vstupu do modernizačních programů týkajících se obrany a bezpečnosti. V rámci zefektivnění zpravodajských informací je třeba mít Národní koordinační centrum zpravodajských služeb. Pro zvýšení transparentnosti a efektivity vynakládaných peněz do obrany a bezpečnosti je nutné vytvořit nezávislý Národní akviziční úřad. To, co se dlouhodobě děje při nákupech vojenské techniky, výstroje či výzbroje je nadále neakceptovatelné. Nehledě na závazek vlády postupně navyšovat obranné výdaje. Pro zkvalitnění koordinace a zlepšení reakce na málo předvídatelné bezpečnostní události je třeba konečně přijmout základní zákon o bezpečnosti země. Tady bych se přimlouval na zrušení dělení bezpečnosti na bezpečnost vnější a vnitřní. Bezpečnost je pouze jedna, pouze úkoly pro její zajištění se dělí mezi ozbrojené síly a bezpečnostní složky.

Ano, Česká republika je bezpečná země a buďme za tuto skutečnost rádi. Protože situace se může rychle změnit, tak jako se rychle mění bezpečnostní hrozby. Právě identifikace těchto hrozeb a jejich předvídání, je cestou ke zvyšování našich schopností účinně jim čelit. Přesto je třeba kritiky našeho členství v Severoatlantické alianci a v Evropské unii upozornit na skutečnost, že existují hrozby, kterým naše země čelit nemůže. Prostě proto, že nemá dostatečné schopnosti či nemá reálné možnosti, jak situaci výrazně pozitivně měnit. K tomu slouží vzájemná aktivní spolupráce v mezinárodních institucích. Lidé u nás si musí konečně uvědomit, že bezpečnost je základní podmínkou pro společenskou a ekonomickou stabilitu a růst životní úrovně. A bez potřebných investic, které jsou účelně a efektivně vynakládané, nelze bezpečnost ČR, ani Evropy zajistit.

(převzato z Profilu)