V sobotu a v neděli proběhly zasedání jednotlivých výborů a v pondělí plenární zasedání. Součástí byla i možnost návštěvy a prezentace Společného centra pro válečné operace, sídlící přímo ve Stavangeru či norského petrolejářského muzea. Já osobně jsem se účastnil zasedání Výboru pro vědu a technologie, jejíž jsem členem a Výboru pro obranu.

Jednání Výboru pro vědu a technologie zahájila předsedkyně Ramsay of Cartvale přijetím agendy a závěrů z minulého zasedání v Budapešti. Výbor projednal návrh rezoluce ke klimatickým změnám a mezinárodní bezpečnosti.

Vlastní program sestával z presentace P.Nessera výzkumného pracovníka z NDRE na téma Sociální média a teroristická propaganda. Další prezentaci přednesla D.Esfandiary z Centra pro vědu a bezpečnostní studia King´ College London na téma důsledků a výstupů jednání o jaderných zbraní mezi Iránem a P5+1. Byla schválena zpráva M.Martens o Modernizaci ruských ozbrojených sil a zpráva O.A.Bak na téma změn a příležitostí v oblastech Severního ledového oceánu a severních dopravních cest.

Poslední odsouhlasenou zprávou byla zpráva zpravodaje P.Vitela na téma Klimatické změny, mezinárodní bezpečnost a cesta k Paříži 2015, týkající se snižování emisí a znečištění životního prostředí. Byly také projednány návrhy a plán práce výboru na rok 2016.

V pondělí zasedalo plenární zasedání , které otevřel prezident PS NATO M.Turner, který zdůraznil vážnost situace ve vztahu k plnění agendy z Walesu, bezpečnostní změny a posilování militarizace RF. Zdůraznil nutnost a potřebnost jednoty, spolupráce a hledání konkrétních řešení k zajištění demokracie a svobody ve světě. Premiérka Norska E.Solberg se zaměřila na účast norských jednotek v zahraničí k zajišťování míru ve světě, potvrdila největší nebezpečí plynoucí z rozvrácených států, zejména Sýrie a Libye a Iráku, podpořila úsilí o zastavení a zničení Daesh ( arabská modifikace názvu IS) a podpořila zvyšování vojenských obranných rozpočtů a spolupráci nejen uvnitř NATO, ale i v rámci PfP (Partnerství pro mír). Zdůraznila i životně důležitou spolupráci mezi Evropskou unií a NATO.

Generální tajemník Severoatlantické aliance J.Stoltenberg kvitoval změnu v trendu vojenských rozpočtů a zdůraznil požadavek na jeho posilování a modernizaci armád členských zemí NATO. Nevyhnul se komentáři dramatických změn po arabském jaru, okupaci Krymu a vlivu ruských jednotek na východní Ukrajině. Zdůraznil, že současná aktivita RF na podporu prezidenta Asada v Sýrii prodlouží vojenské aktivity a z dlouhodobého pohledu nezajistí bezpečnost této země.Základním vzkazem generálního tajemníka na současné bezpečnostní hrozby je „silné NATO“. Zdůraznil realizaci změn uvnitř struktur NATO, posilování sil velmi rychlé reakce a vybudování šesti nových velitelství, zejména ve východní Evropě. Vzpomenul hlavní úkoly NATO v Afghánistánu a zemích SAHELU, podpořil politiku „open door“ a připomněl, že na sumitu NATO ve Varšavě bude přijata Černá Hora za člena NATO, což podpoří úsilí dalších zemí na Balkáně.

Hovořil o sílící propagandě RF, úlohu RF v Sýrii i linii nestability, táhnoucí se od Afghánistánu po severní Afriku. Připomněl i migrační krizi, ohrožující stabilitu Evropy.

Plenární zasedání schválilo rozpočet na rok 2016 a následující rezoluce, vzešlé z jednotlivých výborů a komisí PS NATO:

-         Čelení ruské propagandě a dezinformační kampani (209 CDS 15)
-         Klimatické změny a mezinárodní bezpečnost   (193 STC 15)
-         Adresováno rozvíjející se hrozbě terorismu (208 CDS 15)
-         Solidarita s Ukrajinou (210 CDS 15)
-         Naléhavá souhrnná a sjednocená reakce na krize na Středním východě a v Severní Africe (211 PC 15)
-         Zesílení bezpečnosti a stability prostřednictvím otevřených dveří NATO a politiky partnerství (212 PC 15)
-         Udržujííc podpora pro iniciativy sumitu z Walesu (213 DSC 15)
-         Ekonomické sankce vůči Rusku (181 ESC 15)

Velmi zajímavá byla přednáška a diskuse J.Egelanda z NRC (Norwegian Refugee Council) na téma Humanitární krize naším pohledem. Tajemník organizace uvedl, že působí i v Afghánistánu a dalších postižených zemích a úkolem je pomoci uprchlíkům. Zdůraznil nerovnováhu mezi vynakládanými finančními prostředky USA v Afghánistánu a v Iráku ( 47 miliard USD za rok v Afghánistánu a 63 miliard USD v Iráku) s pomocí pro současných 16 milionů uprchlíků v Sýrii. Zdůraznil také nutnost politického řešení pro zajištění dlouhodobé bezpečnostní stability v této zemi.

Plenární zasedání uzavřel prezident PS NATO M.Turner.