O odpovídajícím vzdělávání, zejména vysokoškolském, a zabezpečování potřeb státu v zásadních oblastech výroby tak nelze vůbec hovořit. Právo na vzdělání a honba vysokých škol za dotacemi na žáka produkují kvanta sociologů, politologů a dalších v praxi neupotřebitelných profesí. A také absolventů, kteří by na vysokých školách vůbec neměli být. Zatímco hlad po technických odbornostech je v podnicích čím dál tím větší. Kdo za to může?

Školství a vzdělávací systém jsou nerozlučně spjaty se státem. Dnes to znamená, že „pravidla hry“ ve školství určuje vláda, která rozhoduje o tom, co se musí učit, jak se to může učit, kdo to smí učit. A to i ve školách soukromých. Disproporce ve vzdělávacím systému jdou tedy plně na vrub minulých i současné vlády.

KSČM, která je již léta v opozici, proto požaduje ve svých programových prohlášeních zaměřit se na sladění vzdělávacího systému s požadavky pracovního trhu, cíleně podporovat technické a učňovské školství a spolupráci firem a škol tak, aby vzdělávání odpovídalo současným potřebám. Vláda však na naše připomínky nereaguje.

Marta Semelová poslankyně za KSČM, členka školského výboru PSP ČR a vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM, loni v srpnu předložila návrh Vyjádření KSČM ke vztahu školství a nezaměstnanosti, který byl vedením KSČM přijat.

Uvádí se v něm mimo jiné, že na jedné straně české školství produkuje absolventy, kteří nenacházejí uplatnění, a na straně druhé chybí řemeslníci a techničtí pracovníci, po nichž firmy už několik let volají. Poté, co se rozvolnil vzdělávací systém a dal se prostor pro působení soukromých a církevních škol s řadou módních oborů, došlo nejen k výraznému převýšení nabídky nad poptávkou (i vzhledem k demografickému vývoji), ale také k prudkému snížení kvality vzdělávání.

„Honba za maturitním vysvědčením a vysokoškolským diplomem a degradace odborného a učňovského školství, umocněné politickou a mediální masáží, že musíme dohonit v počtu „vysokoškoláků“ západ a především USA, dnes rodí své trpké plody,“ uvádí Semelová. K této situaci podle ní negativně přispívá i financování škol na žáka, což vede k boji o každého uchazeče bez jakýchkoli studijních předpokladů a zájem o obor. Čím dál víc vysokoškoláků vykonává práci na úrovni středoškoláků a firmy si zakládají vlastní školy, aby si připravily potřebné pracovníky.

Podobná situace je i v jihočeském vysokém školství. V minulých dnech se k ní vyjádřil rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula. Ten uvedl, že „společenská atmosféra je nastavena téměř tak, že kdo nemá vysokoškolský titul, tak je méněcenný, to je samozřejmě špatně, vysoké školy zároveň nesmí být elitou pro pár vyvolených, správný trend by ale bylo snížit počet lidí, kteří jdou na vysoké školy.“

Rektor Machula  zároveň dodal, že na některých vysokoškolských oborech se učí absurdity a aktivismus, který překrývá vědeckou práci. Nejde prý nahrazovat vědu aktivismem. V české společnosti mu údajně chybí kvalitní debata o skutečných problémech.